Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele.
Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách. Zákon má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce.
Zeman již dříve ocenil, že vláda přistoupila k zastropování cen elektřiny a plynu. Označil to za nejlepší řešení energetické krize. Limity považuje za přiměřené.
K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat.
Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.
Nařízení by vláda mohla podle dosavadních informací vydat 5. října. Předtím se mají 30. září sejít ministři energetiky zemí EU a jednat o dalších řešeních.
Vláda také ve středu schválila vyšší strop pro příspěvky na bydlení, u někoho až o 4500 korun. Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o 2000 až 4500 korun.
Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště se zvýší o 11 až 68 procent. Nejvíc vzrostou samotným lidem či dvojicím v nájmu. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala. Podle odhadů ministerstva práce by se výdaje na příspěvky po úpravě mohly pro letošek zvýšit o 400 milionů korun.
