Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po dnešním jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Vláda navrhla na letošní rok rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Loni byl deficit rozpočtu 290,7 miliardy korun. Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.
Schillerová novinářům řekla, že většina pondělní debaty s prezidentem se týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně.
Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Národní rozpočtová rada (NRR) však upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP. Zbývající část je podle NRR v dalších kapitolách.
Vláda do rozpočtu mimo jiné započítává i dopravní infrastrukturu – podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.
Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že by bylo vhodné zajistit v NATO jednoznačnou metodiku, podle které lze výdaje uznat za obranné.
Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neuvedla však, zda se budou zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje aliance k roku 2035.
Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, a nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.
Schillerová s prezidentem jednala také o sporu mezi ministerstvem a NRR o tom, zda předložený rozpočet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady je schodek vyšší, než povolují pravidla.
Ministerstvo trvá na tom, že pravidla se vztahují jen na projednávání rozpočtu v řádném termínu a ne na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh vrátila k přepracování. Ministryně v pondělí řekla, že se s prezidentem shodli, že jednoznačně může rozhodnout pouze soud. Zároveň ale řešení sporu u soudu neočekává.
