V trhu 86 kilo, v nadhozu 107 kilo, v zadním dřepu 141 kilo a na přední dřep 125 kilo. To jsou váhy, se kterými se jednatřicetiletá Soňa Karásková jako první Češka vůbec dostala na mistrovství světa v crossfitu do amerického Madisonu a umístila se na 86. příčce.
Crossfitu se začala věnovat před pěti lety, když skončila se závodním jezdectvím a hledala sport, ve kterém by její úspěch nebyl závislý především na financích a zároveň v něm mohla stále závodit. Na internetu náhodou narazila na poukázku na pět lekcí crossfitu a hned po první lekci se do sportu, který v sobě slučuje disciplíny ze vzpírání, atletiky, gymnastiky, vytrvalosti nebo plavání, zamilovala.
„Sportovala jsem už odmalička a vždy mě bavila možnost něco vyhrát. Když ale v jezdectví nemáte peníze na toho nejlepšího koně, můžete se snažit, jak chcete, ale neuspějete. V crossfitu můžu prodat své kvality, které jsou závislé jen na mně a na tom, jak budu makat,“ popisuje Karásková, která trénuje dvoufázově šest dní v týdnu.
Na crossfitové mistrovství světa se nominovala prostřednictvím pětitýdenní online kvalifikace, kterou si musí projít každý, kdo se chce nejprestižnější soutěže zúčastnit. Každý týden soutěžící dostanou workout, na jehož natrénování mají čtyři dny, a následně musí porotě zaslat video s nejlepším výsledkem. A protože se Karásková už potřetí v řadě stala národní šampionkou, dostala se na mistrovství světa.
„V předchozích letech jsem se ho nemohla zúčastnit, protože je to finančně náročné a nemohla přípravě na kvalifikaci věnovat tolik, kolik je potřeba. I když mám skvělé sponzory, kteří mi sponzorují oblečení nebo doplňky stravy, není jednoduché věnovat se vrcholovému sportu, když u toho musím ještě klasicky pracovat,“ popisuje Karásková.
Ta si před třemi lety otevřela svůj vlastní gym CrossFit With Us v Praze 9 (kde mimo jiné trénuje také David Stroupek, který se stejně jako Karásková dostal na hry poprvé), a její den tak začíná každé ráno v sedm a končí večer v deset, přičemž ji koučuje trenér ze Španělska, se kterým vede hodiny na dálku.
„Když trénuju, srovnávám se s top světovými crossfiterkami. Rozdíl je ten, že v Americe má crossfit mnohem větší zastoupení, a tím pádem není složité sehnat sponzory, a světové šampionky se tak můžou věnovat jen sportu jako takovému a mají dost času na regeneraci.“
I nedostatku odpočinku částečně přikládá své 86. místo, což byl v její sportovní kariéře paradoxně první moment, kdy si říkala, že s crossfitem končí.
„Bylo nás 150 závodnic a po prvním workoutu nás potřebovali zredukovat na 75. Já jsem si ale neuvěřitelně věřila, protože ve vyhlášeném workoutu bylo všechno, v čem vynikám – trh nebo šplh na laně bez použití nohou. Najednou se ale stalo něco, co bych přirovnala k tomu, kdy umíte chodit, ale najednou se na nohy nemůžete postavit, a šplh jsem totálně pokazila,“ popisuje Karásková, která se na olympiádu dostala také díky finanční podpoře crossfitové komunity a svých přátel.
Mladá crossfiterka, která se pravidelně umisťuje na bedně evropských crossfitových pohárů, tak poprvé za svou kariéru zažila zklamání, které ale hned po návratu do Česka rozchodila.
„Spala jsem 15 hodin a cítila jsem se mizerně. Teď jsem se ale naštvala, dostala další drajv a do 36 let chci mít medaili,“ říká odhodlaně.
