Schránky tvůrců evropských zákonů byly minulý týden zavalené stovkami e-mailů od kryptoměnových influencerů. Důvod tohoto „spamování“? Snaha zvrátit kontroverzní legislativní návrh.

Členové pracovní skupiny výboru evropského parlamentu pro ekonomické a peněžní otázky (ECON) a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) během hlasování ve čtvrtek 31. března většinově podpořili přijetí nového pravidla o převodech fondů – Transfer of Funds Regulation, zkráceně TFR.

Navrhované pravidlo by se nepříjemně dotklo všech uživatelů, kteří si spravují své kryptoměny sami. Hlasování dopadlo k nelibosti kryptoměnové komunity, ale zákon má před sebou ještě dlouhou cestu. Co od něj můžeme čekat?

Smyslem nové regulace je dosáhnout stavu, kdy bude Evropská unie schopná sledovat pohyb kryptoaktiv stejně snadno jako přesuny peněz v rámci tradičního bankovního systému. Návrh je pak součástí širšího balíčku nových evropských pravidel proti praní špinavých peněz.

Z celého návrhu nás bude nejvíce zajímat požadavek na poskytovatele kryptoměnových služeb, typicky burz a směnáren, aby zpřísnily své požadavky na uživatele ve snaze zabránit používání kryptoměn k obcházení pravidel, která platí pro tradiční finanční systém.

Regulace řeší řadu otázek spojenou s ochranou před praním špinavých peněz a financováním terorismu ve vztahu ke kryptoměnám. A Evropský parlament si k původnímu návrhu přidal jedno kontroverzní doplňující pravidlo.

Bude vyžadovat i plnou identifikaci uživatelů, kteří si své kryptoměny spravují sami – tedy mimo hostované peněženky – a nutnost prokázat původ prostředků před interakcí s burzou. Burzy a další provideři kryptoslužeb přitom mají získat novou povinnost ověřovat pravost informací, které jim uživatelé poskytnou.

Autoři návrhu chtějí, aby byly podezřelé kryptoměnové transakce snadno sledovatelné a blokovatelné.

Pro všechny kryptoměnové transfery budou platit stejná pravidla, budou muset obsahovat informace o původu kryptoměn a jejich příjemci. Pro uživatele to také znamená do budoucna počítat s tím, že kryptoměnové platformy ze zákona uchovají a ověří tato data s finančními autoritami.

Autoři návrhu chtějí, aby byly podezřelé kryptoměnové transakce snadno sledovatelné a blokovatelné. Umožnilo by to také blokovat transakce institucí, které se rozhodnou „nespolupracovat“. Jedinou výjimku z pravidla má tvořit přímé posílání kryptoměn mezi jednotlivými uživateli.

V kryptoměnové komunitě nicméně panuje velká obava z toho, že burzy ve snaze vyhovět pravidlu jednoduše odříznou všechny nehostované kryptopeněženky. To by se citelně dotklo například uživatelů hardwarových úložišť, jako je Trezor, Ledger nebo Coldcard, a obecně všech, kdo vyznávají heslo „Not your keys, not your coins“ – když nedržíte privátní klíče, není krypto doopravdy vaše.

Pro burzy bude mnohem jednodušší odříznout velkou část uživatelů než se snažit naplnit požadavky na ověření, která budou často zcela neadekvátní posílaným prostředkům. Nová regulace totiž nemá obsahovat výjimku pro prostředky pod nějakou kritickou hranicí, což Evropský parlament zdůvodňuje volatilitou krypta i schopností zločinců podobné limity snadno obcházet.

Předplatné Forbesu Nová energie

Návrh nevznikl ve vzduchoprázdnu. Vychází ze čtyři roky starého doporučení od Finančního akčního výboru, představujícího mezinárodní mezivládní organizaci, kterou většina světa uznává za globálního tvůrce standardů a doporučení proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Současná sada doporučení FATF obsahuje mimo jiné doporučení číslo patnáct, týkající se nových technologií, a šestnáct, řešící bankovní převody. První z nich bylo v říjnu 2018 pozměněno tak, aby zahrnovalo i virtuální aktiva.

Požaduje, aby poskytovatelé virtuální služby neboli VASP – tedy hlavně směnárny a burzy, ale například také hostované kryptoměnové peněženky – museli být licencováni nebo registrováni a podléhali systémům pro monitorování a dodržování pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Druhé doporučení, s pořadovým číslem šestnáct v souvislosti s virtuálními aktivy požaduje po všech VASP, aby shromažďovaly a sdílely informace o tom, kdo, kdy a kam virtuální aktiva posílá. Shromažďuje se jméno, datum narození, číslo bankovního účtu klienta nebo fyzická adresa a jednotliví poskytovatelé pak musí tyto informace ověřovat a poskytovat spolu s transakcí sobě navzájem a na vyžádání i příslušným autoritám.

V podobném duchu nové pravidlo o převodech fondů navrhla v červenci 2021 i Evropská komise. Potíž je v tom, že k již tak poměrně invazivní regulaci přidal Evropský parlament ještě novou povinnost: už nemá stačit data sbírat, ale burzy a další provideři je mají také ověřovat. Právě to by mohlo vést k úplnému odstřihnutí nehostovaných kryptopeněženek konkrétními službami.

Je to totiž mnohem jednodušší a levnější. Často navíc ani neexistuje snadná technologická možnost, jak identitu odesílajícího spolehlivě ověřit. Výsledek? Fakticky soumrak nehostovaných kryptoměnových peněženek, ze kterých by se najednou stala jen úložiště privátních klíčů druhé kategorie.

Návrh nyní čeká fáze takzvaného trialogu – vzájemného dohadování mezi Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem. Teprve v okamžiku, kdy se všechny tři složky shodnou na podobě, která je průchozí, bude se moci návrh stát novou evropskou směrnicí.

A právě zde kryptoměnová komunita větří svou největší šanci. Evropská komise i Rada jsou totiž na rozdíl od parlamentu mnohem méně politicky exponované a v minulosti opakovaně mnohokrát prokázaly, že často i technologicky zdatnější. Třeba to pomůže k větší racionalizaci návrhu i tentokrát.