Trumpovo vítězství, Meta rušící ověřování faktů, firmy ustupující od inkluze či vzestup konzervativců v Evropě – tempo změn ve světě výrazně zrychluje. Jak na ideologický posun směrem ke konzervatismu, jehož známky jsou patrné po celém světě, reagují čeští byznysmeni?
Změna střídá změnu. Od chvíle, kdy Donald Trump loni v listopadu s přehledem ovládl volby, nabraly globální proměny na obrátkách a nejbohatší lidé planety začali přehodnocovat svůj postoj nejen k novému americkému prezidentovi, ale i ke světu kolem.
Například společnost Meta oznámila začátkem roku, že v USA končí s programem na ověřování faktů. „Je čas vrátit se k našim kořenům kolem svobody vyjadřování,“ prohlásil její zakladatel a šéf Mark Zuckerberg k radosti konzervativců, kteří Metu za cenzuru projevu dříve často kritizovali.
Silným Trumpovým spojencem se stal i jeho dřívější kritik Elon Musk, který nejenže patřil k nejštědřejším dárcům Trumpovy kampaně za znovuzvolení, ale má získat i místo v jeho administrativě. A od té doby neváhá hlasitě zasahovat do evropské politiky. Otevřená podpora evropských populistů ze strany nejbohatšího muže světa znervóznila nejednoho evropského politika.
Současně se největší americké banky odvracejí od zelené politiky a hromadně opouštějí alianci OSN usilující o uhlíkovou neutralitu. A i velké americké společnosti mění svůj přístup k diverzitě. McDonald’s i řada dalších firem například končí s náborem zaměstnanců dle standardů DEI (diverzita, rovnost, inkluze).
Ke změnám ovšem dochází i mimo USA. Nedávno rezignoval liberální kanadský premiér Justin Trudeau a nejen v Evropském parlamentu posilují národně-konzervativní strany. Aby toho nebylo málo, musí se svět vyrovnávat s globálním oteplováním a jeho už viditelnými důsledky i doutnajícími či plně rozhořelými konflikty v řadě zemí. Jak na současný turbulentní vývoj a a posun od woke ke konzervatismu nahlížejí čeští byznysmeni?
Demokracie ztrácí dech
„Obecně pozoruji určitou krizi demokracií a touhu občanů v řadě zemí mít v čele svého ‚stáda‘ silnou osobnost. Plyne to jistě i ze zkušenosti lidí s tím, jak jsou demokratické instituce nepružné. Vidíme to v Evropě v řadě parlamentů na národní úrovni. Ale i v rychlosti řešení problémů a efektivitě rozhodování v Bruselu. Hodně lidí asi hledá jiný model politiky a mají snahu věřit populistům,“ komentuje současný vývoj ve světě Zbyněk Frolík, zakladatel globální firmy Linet.
Trumpovu politiku vůči Evropské unii, kterou tlačí na vyrovnanou bilanci zahraničního obchodu i na zvyšování nákladů na obranu jednotlivých zemí, prý do jisté míry chápe. Na rozdíl od seriózního prezidenta Regana, který konzervativní prapor úspěšně zdvihl v osmdesátých letech, ovšem Trump podle Zbyňka Frolíka předvádí populistickou a nacionalistickou politiku.
„Jako prezident USA má obrovskou moc a může hodně škodit americkým miliardářům, hlavně tam, kde mohou využít své sociální sítě k ovlivňování veřejného mínění. Domnívám se, že to byl i důvod, proč změnili svůj přístup a vyjádřili loajalitu různým způsobem. Trump jim může uškodit, ale také byznysově hodně pomoci. A o to tam jde,“ myslí si miliardář.
Podle podnikatele, investora a spolumajitele společnosti RSJ Václava Dejčmara to zase vypadá, že bude Trump dělat politiku ve stylu pokerového turnaje.
„Než jde ke stolu, dobrý hráč neřeší přesnou strategii, ale zajímají ho správné tahy, které improvizovaně vymýšlí v reálném čase v závislosti na neúplných informacích, které neustále získává od ostatních během hry. Výsledkem bude velmi volatilní a nepredikovatelné prostředí,“ odhaduje budoucí vývoj Dejčmar.
To podle něj dobře odráží dnešní dobu, která je o transformaci všeho. „Kdo bude vítěz a kdo poražený, pro koho půjde o příležitost a pro koho naopak o hrozbu, bude záležet na každém hráči. Doufejme, že poražený nakonec neskončí celý západní společenský systém a hlavní instituce takový nový svět ustojí,“ věří Dejčmar.
V dřívějším komentáři na sociálních sítích Václav Dejčmar poznamenal, že si nemyslí, že lidé kolem Trumpa v něj věří, nebo že jeho bizarní osobnost špatně čtou. „Oni pouze pochopili, že aby dnes bylo možné dělat zásadní změny v zastydlém systému jménem stát, který většinu své energie spotřebovává na to, aby obhájil sám sebe, je nezbytné jít naprosto radikální cestou,“ uvedl.
Nový prvek v radikálním politickém marketingu podle Václava Dejčmara představuje fakt, že integrita i konzistence zcela přestaly mít váhu. Doba je příliš rychlá a nikdo neumí stejně nic vyhodnotit ani usledovat. „Konzistence je naprosto proti přírodě i proti principu života. Jediní zcela konzistentní lidé jsou mrtví lidé,“ odkázal se miliardář na slova anglického spisovatele a filozofa Aldouse Huxleyho.
„Jinými slovy nastala doba, kdy se v politice zcela legitimně něco jiného říká a něco úplně jiného dělá. Kdo toto pravidlo nepochopí, bude převálcován těmi, kteří ho chápou,“ dodává.
Silnější diktují, tak jako vždy
Nový americký prezident zdědil mimo jiné také nekončící válečný konflikt na evropské půdě. Něco, co desetiletí vypadlo jako překonaná věc. Bránit se odvěkým a opakovaným imperialistickým choutkám Ruska však musejí podle Zbyňka Frolíka evropské státy prioritně samy a ne se spoléhat, že to za ně udělají USA.
„Víme to, ale z luxusu spotřebního života a v situaci už tak velkého zadlužení hlavně velkých zemí Evropské unie se v demokratických parlamentech ustoupit nechce a možná to ani nejde,“ zamýšlí se Frolík a odkazuje se na historii, která nás učí, že většina velkých národů světa v situaci, kdy mohla využít geopolitickou situaci, dostala imperialistické choutky.
„Španělsko, Velká Británie, Rusko a dnes i Turecko jsou toho příkladem. Děje se to po tisíciletí a hodně příkladů máme v minulých stoletích. Takže je velká pravděpodobnost, že k tomu zase dojde. Vždy šlo o území a ekonomické benefity. Ať se nám to líbí, nebo ne, silnější si budou dále diktovat podmínky, jak se to bude hodit jim a ne nám. Bohužel,“ konstatuje zakladatel Linetu.
Vítězství Ukrajiny nad Ruskem bez pomoci USA si prý nicméně nedovede představit. „A nedovedu si ani představit větší a efektivní pomoc Evropské unie a USA v obraně Tachj-wanu, až na něj Číňané dříve či později zaútočí,“ doplňuje.
Z hlediska byznysu to prý pro jeho Linet znamená jedno – bude potřeba se přizpůsobit, aby firma dál globálně rostla. A bude nutné zavést diverzifikaci výroby do zemí, jako jsou například USA, Egypt, Malajsie a další.
„Jsem povahou demokrat, ale ukazuje se, že demokracie má své limity ve fungování a v přesvědčování lidí, že je tím nejlepším systémem vlády. A v historii vícekrát demokracii vystřídali absolutisté a opačně,“ naznačuje možný vývoj Frolík.
Podnikatel a zakladatel jabloneckého Jablotronu Dalibor Dědek vnímá současný vývoj se značnými obavami. „Dokonce si myslím, že formulace posun ke konzervatismu je až příliš mírná. Osobně jsem ale přesvědčen, že je to reakce na často až přehnanou demokracii některých demokratických stran,“ konstatuje jablonecký miliardář.
A dodává, že tím, jak se demokraté v USA utápěli v podobných problémech, jako kolik genderů vlastně rozlišovat, dělali podle něj všechno proto, aby se od nich pragmaticky smýšlející volič odklonil.
„Bohužel mi to celé silně připomíná to, co se dělo v globální politice zhruba sto let zpátky. Rád bych věřil, že voliči i demokratické strany vystřízlivějí, než bude pozdě. Obávám se ale, že tento trend mohou vnímat jako příležitost pouze výrobci zbraní a tvůrci demagogických hesel,“ dodává Dalibor Dědek.
Technologiím to možná prospěje
O něco pozitivněji vidí současný vývoj technologičtí byznysmeni. Podle zakladatele startupu Filuta AI Filipa Dvořáka je nástup nového prezidenta třeba vnímat pohledem amerických byznysových elit.
„Pak snadněji porozumíte tomu, proč opouštějí velmi nákladné a mnohdy neefektivní opatření zaváděná v minulosti pod tlakem levicové části veřejného mínění a některých opatření z dílny demokratické politiky USA,“ vysvětluje Dvořák s tím, že neočekává, že v USA dojde k rozvratu systému. Spíše podle něj půjde o jeho korekci a přenastavení.
Dvořák nicméně věří, že z hlediska segmentu technologií a rozvoje AI se celá řada věcí urychlí díky snaze omezit překážky a podpořit zavádění novinek do běžného života. „Tady nepochybně uvidíme velký rozdíl mezi vývojem v USA a v Evropě, která je už tradičně v těchto věcech mnohem pomalejší a tím ztrácí své pozice. Takže pro náš byznys je to určitě příležitost,“ dodává.
Podobně to ostatně vidí i jeho technologický kolega Lubo Smid z vývojářské firmy STRV. „Je vidět, že se celý svět kalibruje, a tak skáčeme z jedné strany úplně na druhou a děláme otočky o 180 stupňů. Krásným příkladem je například zrušení DEI týmů společnostmi jako Meta nebo Amazon, nebo jmenování prezidenta UFC Dana Whitea do poradního orgánu Mety,“ vyzdvihuje.
Takto dramatická změna směru je podle něj přehnaná, i když přiznává, že naprosto rozumí tomu, co vedlo k vítězství Trumpa ve volbách i proč technologičtí miliardáři, kteří bojovali na druhé straně barikády, přecházejí a vyznávají mu podporu.
„Celkově si ale myslím, že z byznysového pohledu by nás mělo čekat příznivé období. Pokud, doufejme, nedojde ke konfliktu díky zvýšenému napětí. USA je pro nás v STRV stěžejní trh a výhled máme převážně pozitivní i přes výše zmíněné komplikace,“ uzavírá Smid.
