V Evropě dochází v úvodu letošního roku kvůli tuhé zimě k největšímu úbytku zásob zemního plynu za posledních pět let, v Česku nevyjímaje. V Německu se dokonce obávají, že by jim do země uložené palivo nemuselo v případě dlouhé zimy vystačit.
Objemy plynu v tamních zásobnících totiž rychle klesají do krizových hodnot a všichni Němci nyní vzhlížejí k tomu, aby chladné dny co nejdříve skončily a oni nemuseli za pár týdnů přistoupit k regulativním omezením.
Neobvykle dlouhá a mrazivá zima totiž způsobila rychlý pokles naplněnosti zásobníků pod hodnotu třiceti procent a při současných teplotách by za dva týdny měla být o dalších deset procentních bodů níž.
V uplynulém týdnu jsme tak mohli v německých médiích, jako je třeba zpravodajský časopis Focus, vidět titulky článků jako „Chladné vlny pohlcují naše zásoby plynu“ nebo ještě dramatičtější vyjádření „Německé zásoby plynu teoreticky vydrží ještě asi šest týdnů,“ které zaznělo na televizní stanici NTV s tím, že spásou pro Němce bude jen brzký příchod teplejšího počasí.
Hlavním důvodem této v Německu neobvyklé situace je hlavně nedůsledná příprava na zimu, když do zásobníků stihli během léta načerpat plyn jen ze 75 procent jejich kapacity, tedy daleko od evropského standardu, že před zimou by měly být naplněny minimálně z devadesáti procent.
Německé úřady nicméně letošní situaci, kdy je míra naplněnosti tamních zásobníků zhruba o deset procentních bodů nižší než loni, tak tragicky nevidí. „V současné době nevidíme žádnou hrozbu pro dodávky plynu,“ sdělil deníku Die Welt mluvčí úřadu spravujícího německé plynovody Fiete Wulf.
Dodal, že stav naplnění zásobníků plynu je důležitým ukazatelem, ale ne jediným. „Významný podíl našich dodávek plynu pochází prostřednictvím plynovodů a dodávek LNG ze sousedních zemí.“
Podle míry naplněnosti zásobníků se však odvíjí i chod celé ekonomiky. Pokud se drží nad dvaceti procenty, pak hospodářství běží na plné obrátky, protože každý může odebírat tolik plynu, kolik právě potřebuje.
Když ale míra naplněnosti klesne pod dvacet procent, plynárenství vstupuje do takzvaných regulačních stupňů, které na svém začátku znamenají jen udržování bedlivého stavu, ale s postupným snižováním rezerv zemního plynu končí až přídělovým hospodářstvím, kdy jsou dodávky omezovány nejdříve firmám a pak i domácnostem.
Do tohoto pásma by naplněnost zásobníků v Německu měla klesnout v horizontu pár týdnů. „Je ale pravděpodobné, že do konce topné sezony spadne jen do stupně varování,“ uvedl Die Welt s odkazem na energetické odborníky a s tím, že pokud nebude extrémně dlouhotrvající mrazivé počasí, k žádnému omezování dodávek plynu u našich sousedů nedojde.
Německé zásobníky jistojistě letošní zimu zakončí na nejnižších úrovních za většinu posledních let vyjma sezony 2021/2022, kdy vrcholila energetická krize. A nebudou v tom sami. Podobně je na tom letos většina států Evropské unie včetně České republiky.
Podzemní zásobníky zemního plynu na českém území určených pro domácí spotřebu (tedy vyjma zásobníku slovenského SPP na Moravě, kde plyn uskladňuje Slovensko) jsou dnes naplněny z 32 procent. Loni to přitom bylo o dvanáct procentních bodů výše, předloni dokonce o téměř čtyřicet procent.
Češi však na zimu na rozdíl od Němců připraveni byli. Objem plynu v zásobnících dosahoval před začátkem topné sezony až k 94 procentům jejich kapacity.
Graf se souhlasem Zasobyplynu.cz
Podle vyjádření provozovatelů plynovodů v Česku, jako je Net4Gas, se jejich provoz i odčerpávané objemy během letošní zimy ničím nevymykají předchozím rokům.
Z dat Net4Gas monitorující i přeshraniční toky je ale vidět, že do tuzemska v podstatě přestal proudit plyn ze zahraničí, respektive ten samý objem, který do Česka přivedly plynovody z Německa, odtékal na Slovensko.
Plyn ze zásobníků tak tyto dny fakticky zajišťoval celou denní spotřebu republiky. Proto došlo v posledních týdnech k rychlému propadu rezerv zemního plynu, když se jen od začátku roku snížily o celou jednu pětinu.
Za zastavením přítoku plynu do Česka zřejmě stojí racionální chování obchodníků, kteří po zdražování paliva zastavili své obchody a čekají na jarní tání cen kvůli konci topné sezony. Poklesy ale může brzdit i hlad po plynu vyvolaný opětovným plněním zásobníků.
Cena plynu se na evropském trhu v posledním roce pohybovala stabilně těsně nad třiceti eury za megawatthodinu, v posledních měsících ale dochází k jejímu růstu, zejména vlivem reakcí na geopolitické události a právě kvůli tuhé zimě, která s následným cenovým šokem zasáhla i Spojené státy.
Foto se souhlasem Net4Gas
