Skandály z minulosti, opožděné produkty a odchody talentovaných zaměstnanců si vybraly svou daň a kalifornský gigant dnes v oboru, který kdysi pomáhal vytvářet, překvapivě zaostává.
Krátce po svém nástupu na místo generálního ředitele Googlu v roce 2016 pronesl Sundar Pichai odvážnou myšlenku. Firma, jejíž název se stal synonymem pro vyhledávání na internetu, měla nadále hrát vůdčí roli ve vývoji umělé inteligence.
Byl to Pichaiův první velký projev po nástupu do čela Googlu. Těžko říci, co přesně měla slova o vůdčí roli znamenat, ale bylo jasné, co je v sázce. O dva roky dříve dostal Google pořádný políček od Amazonu, který uvedl do světa hlasovou asistentku Alexu.
Dnes ji zná každý, její nástup si ovšem Google bral obzvlášť osobně. Jeho dlouhodobým cílem bylo přece „uspořádání informací v celosvětovém měřítku“ a služba typu Alexy by tedy logicky měla patřit k němu, ne k Amazonu.
Uplynulo sedm let a Google se ocitl v podobném postavení – opět zaostává v oboru, kde by měl správně dominovat. Tentokrát je to ale ještě horší. Na čelní místo se neprodral žádný bohatý gigant typu Amazonu, nýbrž relativně malý sanfranciský startup OpenAI se svým ChatGPT.
Jejich chatbot přitom stojí na průlomovém technologickém řešení, které před lety prosadil samotný Google. ChatGPT sklízí pozornost po celém světě – a vůbec nezáleží na tom, že Google podobnou technologii LaMDA ohlásil už před dvěma lety.
A aby těch špatných zpráv nebylo málo, hlavní soupeř Googlu na trhu vyhledávačů Microsoft investoval do OpenAI deset miliard dolarů a představil novou verzi Bingu – rovněž s chatbotem s umělou inteligencí, navíc vyspělejší než ChatGPT – která by do budoucna mohla znamenat zásadní zlom v celém internetovém vyhledávání.
I generální ředitel Microsoftu Satya Nadella v projevu prohlásil, že vyhledávání vstoupilo do nové éry – a bylo to pouhý den poté, co Google spěšně ohlásil start vlastního chatbota jménem Bard, pro začátek s „výrazně osekanou“ verzí technologie LaMDA a omezenými schopnostmi.
