skip to main content
Český byznys

Příprava na apokalypsu, nebo tanec na Titanicu? Co o vás prozradily nákupy během karantény

2 minuty čtení

Vířivky došly! Jsou vyprodané po celém světě, postěžoval si v nadsázce Jiří Stopka, majitel firmy, která nese v názvu jeho příjmení, když se pro srpnový Forbes rozpovídal o svém byznysu. To ten syčák koronavirus. Lidi nemohli v karanténě cestovat, tak si zpříjemňovali život, jak se dalo.

Co dalšího se v době lockdownu dobře prodávalo? Že šly vířivky na dračku, potvrdili i v internetových obchodech Mall či Alza, kde prodeje vzrostly až o 600 procent. Rekordmanem se však staly bazény – v Mallu jich prodali o 1900 procent víc než ve stejném období uplynulého roku. A dobře si vedly například i projektory, u kterých poptávka narostla o 1200 procent.

Zábava byla zkrátka v kurzu. Jakákoli. „Od vyhlášení celostátní karantény jsme viděli také rostoucí zájem o erotické pomůcky,“ uvádí Pavla Hobíková z Mallu. „V nejsilnějším březnovém týdnu prodeje vyskočily o více než 370 procent, což bylo například třikrát víc než na Slovensku. V průměru prodeje tohoto sortimentu vyrostly čtyřnásobně,“ uvádí Pavla Hobíková z Mallu.

Dřina probíhala nejenom v posteli – tisíciprocentní nárůst hlásí prodejci činek, posilovacích tyčí i závaží. A skokanem, když ne roku, tak alespoň měsíce, se staly šicí stroje, kterých se během pěti prvních dnů nouzového stavu na Mallu prodalo přes 800. Jindy se internetový obchod k takovému číslu dobere za mnoho týdnů.

Z virtuálních pultů, ale i skutečných skladů mizely také webkamery. Přestože se jimi Alza zásobila předem a na skladě držela množství, které mělo vydržet několik měsíců, za čtrnáct dní se po něm jen zaprášilo. Český e-commerce gigant si pochvaluje také až o 600 procent zvýšený zájem o kola, elektrokola nebo běžecké pásy, a zákazníci nezapomínali ani na hry nebo stavebnice pro děti.

Kdo se nestaral o zábavu a kondici, ten řešil přípravu na nejhorší. Outdoorový e-shop 4Camping překvapila v prvních dnech karantény velká vlna zájmu o filtry na vodu a potraviny a všude se zcela mimo žebříčky nepřekvapivě ocitly respirátory, roušky, dezinfekce, trvanlivé potraviny a droždí.

Posledně jmenovaná položka měla v jarních týdnech cenu zlata a jediné, které se dalo nějaký čas ulovit, vážilo celé kilo. To aby měl člověk doma pekárnu, nejen tu malou, které se mimochodem taky skvěle prodávaly.

Reklama
Spousta z nás měla najednou čas realizovat věci spojené s bydlením.

Psycholog Tomáš Vašák vysvětluje, jak se lidé ke svým penězům chovají v krizových situacích. „Po velmi dlouhé době měla najednou spousta z nás možnost realizovat časově náročné věci, o kterých jsme zatím pouze mluvili. Většinou spojené s bydlením, takže se rekonstruovalo, na zahradách přibývaly bazény, měnily se kuchyně. Nový životní rytmus určoval priority. Jestliže před koronou měla vířivka na jejich žebříčku patnácté místo, rázem poskočila na první příčku,“ vysvětluje psycholog.

V dobách před krizí byla totiž představa, že vám rozkopou zahradu a vy ani neodjedete na víkend, protože budete muset poletovat okolo řemeslníků, docela trýznivá. Teď to najednou šlo.

Druhým motivem nakupování byl podle Vašáka pro leckoho „tanec na palubě Titanicu“. Lidé čelili rozhodnutí, jestli se proměnit v preppera a budovat a vybavovat bunkr, shromažďovat zásoby a připravovat se na doby hrůzné, anebo si dobu vymknutou z kloubů prostě užít. „Potřeba nevidět věci černě a vytěsnit myšlenku ohrožení je v takové době také velká,“ konstatuje Vašák.

Podle filozofických teorií, například té od existencialisty Alberta Camuse (který se ale za filozofa nepovažoval), tvoří materiální věci hradbu mezi životem a jeho konečností a odstiňují myšlenky na smrt. „Je to evoluční mechanismus, který nás chrání před uvědomováním si omezeného času,“ dodává psycholog.

Podle statistických údajů v dubnu převládla spořivá prepperská nálada a maloobchodní tržby se meziročně snížily o 10,9 procenta. Už v květnu se ale na palubě českého pandemického Titanicu tančilo: tržby maloobchodu poskočily o dvě procenta, za nepotravinářské zboží to bylo o 6,1 procenta, za potraviny o 0,4 procenta.

Reklama
Reklama
Reklama