Americký prezident Joe Biden zvažuje uvalení sankcí na osobní majetek ruského prezidenta Vladimira Putina. A spolu s tím se vynořují zásadní otázky: Jak velký ten majetek ve skutečnosti je? A jak k němu Putin, který celou svou kariéru zasvětil veřejné službě, vlastně přišel?
Na tyto otázky se Forbes snaží už dvacet let najít odpověď. Výše Putinova jmění je pravděpodobně největší hádankou, se kterou se Forbes ve své snaze o rozkrývání finanční situace těch nejbohatších potýká. Je to o poznání těžší úkol než rozklíčovat všemožné dědice, hlavy jiných států nebo třeba i drogové barony. S těmi všemi jsme si nakonec poradili.
A rozkrývání původu soukromého majetku je něco, co bereme ve Forbesu velmi vážně, obzvláště v Rusku. Zakladatel ruské verze Forbesu Pavel Chlebnikov kvůli tomu dokonce riskoval život, a když se v roce 2004 snažil vypátrat původ peněz několika ruských oligarchů, byl přímo na ulici v Moskvě zastřelen.
A kde je tedy to jmění, které hodlá Biden sankcionovat kvůli ruské agresi vůči Ukrajině, a o kolik peněz se vlastně jedná? Nevíme. Ale podařilo se nám během let, za pomoci různých zdrojů a expertů, přijít s několika teoriemi.
Teorie první: model Chodorkovskij
Cesta Forbesu do hlubin ruského zákulisí začala v roce 1997 pátráním po ruských miliardářích a pokračovala v roce 2002 článkem z pera Pavla Chlebnikova, pojednávajícím o ruském oligarchovi na vzestupu – Michailu Chodorkovském. Jeho společnost Yukos měla tehdy na svědomí 17 procent ruské ropné produkce a údajně měla mít významný vliv na dění v Kremlu.
Chodorkovskij byl v té době nejbohatším mužem Ruska s majetkem ve výši 3,7 miliardy dolarů. Mezi jeho zaměstnance patřili například bývalý ministr energetiky nebo Putinův zástupce náčelníka generálního štábu. Během jediného roku se Chodorkovského majetek zdvojnásobil a v říjnu 2003 byl obžalován a usvědčen z podvodu a krácení daní (svou vinu popřel).
Málokdo pochybuje, že za jeho zatčením, následným zmražením majetku a rozpuštěním jeho společnosti stál sám Putin. Osud Chodorkovského byl velkou lekcí ostatním ruským oligarchům. Otázkou však zůstává, kolik z jeho jmění si Putin nechal pro sebe?
Americký finančník Bill Browder, který má s byznysem v Rusku bohaté osobní zkušenosti a který stojí za Magnitského zákonem (zákon umožňující americké vládě uvalit finanční a vízové sankce na ruské činitele porušující lidská práva), je přesvědčený, že po zatčení Chodorkovského uzavřel Putin dohodu s nejmocnějšími z ruských oligarchů.
Dohoda zní: „Ty mi dáš padesát procent svého majetku a můžeš si nechat zbylých padesát procent. A pokud ne, vezmu si celých sto procent a tebe zavřu do vězení,“ tvrdí Browden.
Ruský prezident Vladimír Putin | Foto Getty
Z tohoto předpokladu Browden v roce 2017 vypočítal, že se hodnota Putinova majetku pohybuje někde kolem 200 miliard dolarů, což by z něj v té době udělalo nejbohatšího člověka na světě. Výpočet byl relativně jednoduchý – Browden vzal přibližnou hodnotu majetku všech ruských oligarchů a vydělil ji dvěma.
Tuto teorii nepřímo potvrdil Pjotr Aven, který stojí v čele největší soukromé banky v Rusku a jehož majetek má podle odhadů Forbesu hodnotu přibližně 4,8 miliardy dolarů. Ten během vyšetřování ruského vměšování do volby amerického prezidenta v roce 2016 vyšetřovateli a bývalému řediteli FBI Robertu Muellerovi řekl, že je jedním z padesáti ruských byznysmenů, kteří se pravidelně schází v Kremlu s Putinem.
„Aven prohlásil, že tato setkání bral velmi vážně a chápal, že jakékoliv Putinovy návrhy či připomínky je potřeba brát spíše jako příkazy, a v případě neuposlechnutí je třeba počítat s následky,“ stojí v Muellerově zprávě.
Teorie druhá: mafiánský model
Druhá teorie pracuje s možností, že Putinovo bohatství pochází od úzkého kruhu rodiny a přátel, kterým sám pomohl zbohatnout dohazováním vládních zakázek a vlastnických podílů ve velkých firmách. Na oplátku dostával hotovost či malé podíly ve zmíněných firmách. Trochu to připomíná fungování mafie, kdy jsou pěšáci a předáci (v tomto případě miliardáři) neustále v dluhu vůči velkému bossovi (v tomto případě Putinovi). Oni dělají špinavou práci, on inkasuje podíl na zisku.
Podle švédského ekonoma Anderse Aslunda, autora knihy Ruský klanový kapitalismus z roku 2019, si Putin najal rodinné příslušníky, přátele z dětství, bodyguardy a další známé, aby drželi jeho peníze. Podle jeho odhadu má každá taková osoba v držení mezi pěti sty miliony a dvěma miliardami dolarů a Putinův majetek se tak pohybuje někde mezi sto a sto třiceti miliardami.
A kdo z Putinova blízkého okolí zázračně zbohatl? Tak například jeho bývalý sparring partner v judu Arkadij Rotenberg, se kterým v současnosti chodí hrát hokej a který získal státní zakázky v hodnotě více než sedmi miliard dolarů. Všechny se týkaly olympijských her v Soči, ať už to byla výstavba nové elektrárny, nebo nových lyžařských center. Nedávno se navíc Rotenberg, jehož bratr a syn jsou taktéž miliardáři, přihlásil k vlastnictví obrovského komplexu budov na pobřeží Černého moře, který opoziční lídr Alexej Navalnyj označil za „Putinův palác“.
Dále je tu třeba Putinův bývalý zeť Kirill Šamalov. Jakožto syn Putinova dlouholetého přítele profitoval Šamalov z prezidentovy blízkosti dlouhá léta. Stal se například vrchním poradcem právního oddělení jedné z největších finančních institucí Ruska Gazprombank. Stavidla se však naplno otevřela poté, co si během utajeného svatebního obřadu údajně vzal za ženu Putinovu dceru (i tento fakt je však velmi těžké ověřit).
Nedlouho po svatbě koupil Šamalov sedmnáctiprocentní podíl ve společnosti Sibur, kterou vlastní další Putinův přítel Gennadij Timčenko. Na nákup podílu si navíc půjčil peníze od Gazprombank, což je shodou okolností instituce, která podle Anslunda spravuje dvě třetiny Putinova majetku. Tři roky po svatbě, ve čtyřiatřiceti letech se Šamalovův majetek přehoupl přes miliardu dolarů. Manželství se však rozpadlo někdy mezi roky 2016 a 2017 a Šamalovovi byl údajně majetek zabaven a prodat musel i svůj podíl v Siburu.
Dalším příkladem může být také jeden z Putinových nejbližších přátel, violoncellista Sergej Roldugin, který se s ruským prezidentem přátelí již od útlého mládí v Leningradu a který Putina seznámil s jeho dnes již bývalou manželkou. Ten se objevil ve vyšetřování Panama Papers kvůli vazbě na síť společností s cash flow přesahujícím dvě miliardy dolarů a také kvůli jeho sto milionům s nejasným původem. Roldugin v rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že peníze pochází z darů od bohatých byznysmenů a jsou určeny na nákup hudebních nástrojů pro chudé studenty hudby.
Takové peníze ale nejsou jen pořádná výhra. V Rusku se s nimi pojí i povinnosti. „Čím jste bohatší, tím jste závislejší,“ říká Aslund. „Bohatství vám svobodu nepřinese, rozhodně ne v Rusku. Je tolik věcí, které se vám mohou přihodit, když máte příliš mnoho peněz,“ dodává Aslund.
Teorie třetí: chvástající se král
Pro nedostatek důkazů je potřeba zvážit ještě jednu možnost, a totiž že má Putin peněz ve skutečnosti celkem málo, ale rád v lidech budí opačný dojem, protože to přináší moc.
Tato teorie je pravdivá přinejmenším na papíře. Putinův oficiální finanční výkaz, který Kreml každoročně zveřejňuje, hovoří o příjmech za rok 2020 v hodnotě asi 140 tisíc dolarů. A jediný přiznaný majetek tvoří tři auta, přívěs, byt o velikosti 75 m2 a garáž o velikosti 18,5 m2. Navíc udává, že využívá stopadesátimetrový byt a dvě parkovací místa.
Tenhle výpis je ale zcela jistě nekompletní. Naprosto chybí zmínka o jeho velké sbírce náramkových hodinek nebo „Putinově paláci“, který údajně vlastní, ačkoliv to popírá a k jehož vlastnictví se hlásí Rotenberg.
Ve zveřejněném výkazu nenajdeme ani zmínku o celé řadě jachet, sídel a letadel, která využívá jakožto svrchovaný vládce Ruska. Panuje názor, že možná právě tyto vymoženosti plynoucí z postu nejvyššího státníka jsou důvodem, proč Putin žádný závratný majetek nepotřebuje.
„Má k dispozici celou svou velkou zemi,“ napsal v roce 2013 komentátor názorového sloupku společnosti Bloomberg Leonid Bershidsky. „Putinovi stačí lusknout a státní podniky prodají své podíly jeho přátelům za podpultovou cenu. Stačí mu jen zašeptat a bohatý byznysmen zasponzoruje honosnou rekonstrukci jeho prezidentského sídla,“ napsal Bershidsky.
Putin možná opravdu nepotřebuje peníze, dokud se mu daří budit dojem, že je má. A s tím, jak Putin šikanuje Ukrajinu, můžeme jen doufat, že je to pravda a že jeho výhrůžky západnímu sousedovi jsou možná také jen prázdným chvástáním.
