Přísaháte na Mac, iPhone nedáte z ruky, na porady nosíte iPad a oblíbené pasáže z životopisu Steva Jobse citujete zpaměti? Pak už jste pravděpodobně někdy zkoušeli vyťukat do Googlu „How to be Steve Jobs“ nebo „Steve Jobs lessons“ a víte, kolik odkazů na vás vyjelo.
Zkuste ovšem místo Jobs napsat Ballmer. Neobjeví se skoro nic, píše web qz.com. Přitom se vsaďte, že od někdejšího šéfa Microsoftu Ballmera byste se mohli naučit mnohem víc než od Jobse. Proč? Protože, přiznejme si, nikdo nejsme jako Jobs.
Jobs byl přitažlivý génius, který se brzy po dvacítce dal dohromady s jiným géniem a založil novou, globálně významnou a od počátku úspěšnou společnost. Ballmer nebyl nijak hezký, byl plešatý, nebyl génius a jeho kariéra začala tím, že se nechal jako třicátník zaměstnat v rozvíjející se společnosti. Který z nich je víc jako vy?
Když Jobs zemřel, jeho bohatství se odhadovalo na 11 miliard dolarů. Ballmerův majetek se ovšem odhaduje na 22 miliard dolarů. Steve Ballmer pracoval pro Microsoft solidních 34 let. Ani jednou ho nevyhodili.
Ballmer nastoupil do Microsoftu jako „obchodní manažer“ – čili žádný oslnivý titul – a zaměstnanec č. 30, ovšem pokud jde o podíl na Microsoftu, nezískal v době vstupu jedinou akcii. Microsoft byl v té době uprostřed chaotického růstu, ze všech stran se valily faktury a seznamy zákazníků. Zakladatelé Microsoftu Bill Gates a Paul Allen se s Ballmerem dohodli, že mu dají kromě základního platu kolem 50 000 dolarů ročně i deset procent ze zisku, jehož růst vygeneruje.
Když se pak překopávala kapitálová struktura rostoucího Microsoftu, Gates a Allen měli získat 84 procent Microsoftu, Ballmer osm procent výměnou za klauzuli o podílu na zisku a ostatní zaměstnanci zbylých osm procent a po určitých tahanicích to zhruba tak dopadlo.
Microsoft vstoupil na burzu v roce 1986 a v té době měli Gates i Allen pořád mnohem větší podíly než Ballmer. Zatímco ale oni své portfolio obměnili, Ballmer si svůj podíl nechal. Základem jeho nynějšího bohatství je pořád čtyřprocentní podíl v Microsoftu.
Ballmerova cesta vzhůru vás může naučit jedno – bez ohledu na to, jaké máte karty, hrajte s nimi s gustem. Hrajte velkou hru, i když na ni nemáte.
Když se podíváte na fotku Steva Jobse, co vidíte? Člověka, který je asi větší frajer než vy. Vážný. Přemýšlivý. Zklamaný ze svého okolí. Spokojený sám se sebou.
Teď si vyjeďte nějaké Ballmerovy fotky. A na nich je výraz! Svět je plný lidí, kteří proplouvají životem s jednou tváří jako Steve Jobs. Vy běžte k zrcadlu a nacvičujte si obličeje. Používejte grimasy, potěšíte, povzbudíte a pobavíte lidi kolem sebe. Smělý člověk, smělé ambice, smělé výrazy.
Představte si, že se generální ředitel technologické společnosti vetře na váš večírek.
- Když to bude Steve Jobs, vejde a všechny okamžitě napadne: Ó, ten je cool! Půjde a pustí jinou hudbu – lepší než byla ta vaše. Bude chtít, a možná i přinese, lepší pití, než máte. Všichni si budou při odchodu myslet, že to byl největší frajer večera a všichni se kvůli tomu budou cítit o něco hůř, než když přišel.
- Když to bude Bill Gates, bude přátelský, ale divný. Je to host, který si povídá s ostatními, ale večírek se kvůli němu nějak nemůže rozjet. Omluví se, že nic nepřinesl, ale je nějak mimo.
- Když to bude Steve Ballmer, tak jakmile otevřete dveře, bude se vám do obličeje tlemit mimořádně přátelský chlapík, a než se nadějete, bude vám v předsíni předávat nějakou levnou lahev. Udělá to ale tak sebejistě, že vám to ani nepřijde a pořádně vám potřese rukou. A pak už pluje s večírkem. Líbí se mu lidé, chutná mu pití, pohupuje se v rytmu hudby, každého zdraví. Až za chvilku si uvědomíte, že vašim hostům říká: Díky, že jste přišli, jsem moc rád, že vás vidím. Ke konci je to jeho večírek a všichni se královsky baví. To je Steve Ballmer.
Je jednoduché si z Ballmera střílet, říkat o něm, že je to balík, že je nemožný, ale v tom to právě spočívá. Vidíte člověka, který svou průměrnost nosí s takovou energií, nezměrným entuziasmem a nekrocenou vášní, že se s ním nikdo neodváží utkat.
Nejste Steve Jobs. Jste obyčejní, tak jako my všichni. Svět je plný špatných imitací Steva Jobse a nikdo nechce být jako Steve Ballmer. Ale vy se neberte tak vážně a zkuste to. Těchto pět věcí můžete udělat hned:
- Až se budete příště bavit s kolegou, zkuste se široce usmívat, občas povypláznout jazyk, uklánět se kolemjdoucím kolegům a gestikulovat.
- Ve své příští prezentaci použijte nějaké slovo nebo frázi nejmíň pětkrát, ale radši desetkrát. Chyťte rytmus a zrapujte to:
- Nebo prostě jen tak na úvod zatančete:
- Představte si, že jste (nebo buďte) nejvyšší člověk v místnosti. Vytvářejte si k tomu podmínky, třeba stůjte, když ostatní sedí.
- Když cítíte, že ledy tají, vrhněte se do toho s plným nasazením. Užijte si party, pak z ní udělejte svou.
- Hledejte možnost, jak obrátit role. Jak se z člověka, která dostává příležitost, stát tím, kdo naopak dává šanci jinému. Aspoň jednou řekněte: „Dávám ti šanci!“
- A závěrem rada, kterou dal přímo Steve Ballmer – svému nástupci v čele Microsoftu Satyovi Nadellovi: „Měj kuráž. Ale jednej správně.“
