Čtyřmilionové město, až dosud považované za oázu bezpečí a luxusu na Blízkém východě, se o tomto víkendu probudilo do zcela nové reality. Reality, která bude ropnou monarchii dost možná hodně finančně bolet.
Při psaní těchto řádků mě občas vyruší ohlušující rána, jež se ozve za oknem mého bytu, zpravidla doprovázená slabým otřesem celého domu. Jde o sestřelené rakety a drony.
Nejsem však v Kyjevě ani Tel Avivu, ale v Dubaji. Čím dál oblíbenější turistické destinaci, kde zrovna probíhají oslavy posvátného muslimského měsíce ramadánu a vrcholí hlavní sezona, kdy do města proudí davy návštěvníků z celého světa. Sezona, na niž budou nejen zaskočení dovolenkáři, ale i šejkové neblaze vzpomínat.
Spojeným arabským emirátům se dlouhá léta dařilo držet stranou od všech velkých konfliktů v jinak hodně výbušném regionu. Země si vždycky zakládala na své neutralitě a výborných vztazích se všemi klíčovými světovými hráči.
Ačkoli je stát oficiálně spojencem USA a má na svém území americkou vojenskou základnu, zároveň odmítá uvalit jakékoli sankce na Rusko a po jeho invazi na Ukrajinu se stal vyhledávaným útočištěm bohatých ruských obchodníků, turistů a investorů. Počet Rusů trvale žijících v Emirátech (které mají podobně velkou populaci jako Česko) po zahájení války na Ukrajině v roce 2022 podle odhadů stoupl až sedminásobně na asi 700 tisíc jedinců.
Spojené arabské emiráty čile obchodují také s Evropskou unií, Čínou, Indií nebo Íránem. Od roku 2020 mají jako jedna z mála arabských zemí oficiální diplomatické vztahy s Izraelem. K tomu si připočtěte šesté největší zásoby ropy na planetě.
Díky všem těmto skutečnostem se Dubaj v posledních letech snadno vyhýbala všem krizím a v kombinaci se stabilním politickým režimem, prakticky nulovou pouliční kriminalitou a příjemným počasím si úspěšně vytvářela image bezpečného přístavu a byznysového centra, kde nehrozí žádné neočekávané pohromy.
Stačí se podívat na jakoukoli reklamu na investice do dubajských nemovitostí, které v současné době ve velkém zaplavily veřejný prostor i v Česku. Na prvním místě je v nich vždy zdůrazňována „extrémní bezpečnost“.
Také my ve Forbesu jsme nedávno publikovali článek o únikových plánech tuzemských miliardářů. A asi nikoho nepřekvapí, že se mnozí z nich hodlají v případě nejvyšší nouze uchýlit právě na dubajské pláže.
„Jako nový Wall Street Blízkého východu Dubaj nabízí informační náskok a networking v kruzích nejúspěšnějších podnikatelů světa, což z této destinace dělá nejen bezpečný přístav, ale i centrum příležitostí,“ sdělil Forbesu pouhé dva týdny nazpět Jaroslav Havel, řídící partner advokátní kanceláře Havel & Partners, jež se na tvorbu únikových plánů pro bohaté specializuje.
Tohle všechno je po událostech uplynulého víkendu otřeseno v základech. Emiráty byly proti své vůli vtaženy do další mocenské hry amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kteří v sobotu ráno nařídili rozsáhlý vojenský útok na Írán. Ten odpověděl údery na americké spojence v regionu.
A na rozdíl od podobné události z loňského června, kdy íránské rakety zamířily pouze na americké vojenské základny v Kataru, tentokrát Teherán neváhá bombardovat i nevojenské cíle a populární turistická letoviska, mimo jiné také v Dubaji.
Přestože protivzdušná obrana země pracuje na plné obrátky, většinu vyslaných raket a dronů se jí podařilo zneškodnit a napáchané škody jsou zatím relativně malé, reputační dopad bude konkrétně pro Dubaj obrovský.
Metropole na pobřeží Perského zálivu se současnými útoky ztratila auru nedotknutelnosti a nebudu překvapen, pokud ji po vyhlášení případného příměří začnou hromadně opouštět expati a investoři.
To je pro Emiráty, jejichž ekonomika se stále více opírá o příjmy z investic a cestovního ruchu a snaží se zbavit závislosti na těžbě ropy, hodně nepříjemná komplikace.
Je to další důkaz, že jsme po covidové pandemii vstoupili do éry černých labutí. Dnešní svět je nepředvídatelnější než kdykoli předtím a i na zdánlivě nejbezpečnější místo na Zemi mohou ze dne na den začít pršet rakety. To je faktor, se kterým musejí do budoucna počítat jak správci investičních portfolií, tak běžní lidé.
Foto Profimedia
