I povzdechl si někdo, proč našemu žebříčku 150 nejvlivnějších žen Česka vévodí vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová. I v mnoha médiích se diskutovalo, proč jsou ve volebním roce v žebříčku, nota bene takhle vysoko, vládní političky.
Odpověď je jednoduchá. Zkrátka ze své pozice vliv – zcela reálný, měřitelný vliv – mají. Na něm metodika našeho žebříčku stojí a zkoumá ho. Náš žebříček není Miss Sympatie ani Nejsprávnější žena Česka. Je o vlivu.
Proč ho vlastně děláme? Už deset let je naším cílem ukazovat schopné, pracovité, úspěšné a mimořádně talentované ženy Česka. Sdílet jejich příběhy a názory. Jsme až do morku kostí přesvědčeni, že ženy by měly mít v české společnosti větší a silnější zastoupení. Ve veřejné správě, v politice i ve firmách.
Pevně věříme, že jejich silnější role by byla ku prospěchu celé země. Proto i tímhle žebříčkem, ale zdaleka nejen jím, chceme úspěch a přínos žen ukazovat a propagovat. Jsme v tom konzistentní, stejně jako v metodice, měřící vliv přes sumu peněz, které dotyčná ve své roli přímo spravuje.
A taky počet lidí, které mohou její rozhodnutí ovlivnit. Sledujeme a počítáme i mediální výstupy, prostřednictvím kterých mají ženy z našeho žebříčku vliv na lidi v celé zemi.
Z logiky věci potom ženy na významných místech státní správy, jako je například pozice vicepremiérky a ministryně financí, eurokomisařky, ale třeba i vrchní státní zástupkyně, stoupají v našem žebříčku vzhůru a jsou výš než třeba podnikatelky nebo šéfky nadací.
Mají prostě průkazně a spočitatelně větší vliv na dění v Česku. Jestli mají takovou či jinou stranickou příslušnost, jestli se fotí s pávy, nebo ne? To se do našeho žebříčku nijak nepromítá.
Skutečnost, že současné opoziční političky mají ve svých rolích vliv menší, je ale dán nejen tím, že nedrží žádnou exekutivní roli – rozhoduje i to, jak svou pozici dokážou či nedokážou ve vliv, třeba mediální, přetavit.
Metodika, kterou měří i američtí kolegové ve svém žebříčku The World’s Most Powerful Women a která do čela staví Angelu Merkel, Christine Lagarde či Kamalu Harris, má půvab v tom, že se dívá na vliv bez subjektivního hodnocení. Bez sympatií či antipatií. Bez ohledu na to, jestli je před volbami, nebo po nich.
Chápu, že si někdo může přát, aby v žebříčcích, jako je ten náš, byla nejvýš třeba ředitelka nemocnice, šéfka charitativní nadace nebo neskutečně vytížená zdravotní sestra. Mají pochopitelně i naše sympatie a dáváme jim prostor ve Forbesu také, leč – chybí jim ten vliv. Proto žebříček vypadá tak, jak vypadá.
Jeho podstatou je oslava schopných a inspirativních žen. Chceme ukázat ostatním, co tyto ženy dokážou, jak zlepšují svět kolem sebe. A jak ho, ano, ovlivňují.
Forbes tuhle linku v Česku důsledně sleduje už deset let. Každý rok věnujeme dvě čísla jen úspěšným ženám, máme jich čím dál víc na titulních stranách, do žebříčku vybíráme každý rok z více a více kandidátek.
Myslím, že v tomhle ohledu patříme v naší zemi k největším propagátorům ženské síly. A nepolevíme v tom. Česko potřebuje větší a silnější zastoupení žen v politice, byznysu i veřejném životě a my tomu chceme a budeme dál pomáhat.
