Ti nejúspěšnější tuzemští podnikatelé těží z temné minulosti státu. Z českých vysokých škol si odnášíte skvělé technické znalosti, ale nulovou ambici budovat firmu. A máme tady spoustu kapitálu, ale jen minimum z něj miluje riziko. To jsou podle Tomáše Čupra tři hlavní důvody, proč v Česku není víc firem, jako je jeho Rohlik.cz.
Zakladatel předního evropského hráče na trhu online prodeje potravin si posteskl, že nemáme víc technologických startupů s globálními ambicemi. „To, že nejhodnotnějším českým jednorožcem je potravinářská firma, je docela smutné,“ myslí si Čupr.
Rohlík se stal před třemi lety vůbec prvním českým jednorožcem neboli startupem s tržní hodnotou přes jednu miliardu dolarů. Jeho poslední zveřejněná valuace je 1,3 miliardy eur z poloviny roku 2022. Rohlík od té doby absolvoval dvě investiční kola a vybral v nich dohromady 380 milionů eur. Po posledním kole má Čupr v Rohlíku vlastnický podíl 42,19 procenta.
Firma pokrývá devadesát procent České republiky a obsluhuje také Budapešť, Bukurešť, Vídeň a tři z pěti největších německých měst, k nimž brzy přibudou další. Její obrat dlouhodobě roste dvouciferným tempem a v turbulentní expanzi Evropou zatím nepolevuje. Za zády má totiž řadu mocných venture kapitálových investorů, kteří vizi Tomáše Čupra věří.
Proč nemá Česko víc obdobně ambiciózních firem, jako je Rohlík? Podle Čupra jsou za tím tři klíčové důvody. Popsal je ve vystoupení na ideové konferenci časopisu Forbes Lepší Česko, které hltal přeplněný sál posluchačů v Karlových Varech.
Jedním z důvodů je přetrvávající české stigma podnikání jako takového. „Nejúspěšnější podnikatelé těží z temné minulosti této země a pustit se do tohoto světa nemusí být pro všechny jednoduché. Ale nastoupila nová generace podnikatelů, kde jsou vzory hodné následování,“ prohlásil Čupr a jako příklad jmenoval českého průkopníka 3D tisku Josefa Průšu.
Kromě zlepšení vnímání podnikání by podle něj bylo potřeba v Česku také zlepšit vzdělávání. „Když se podíváte na nejúspěšnější lidi na světě, tak jsou to buď úspěšní studenti skvělých škol, nebo lidé, kteří nedokončili studium na skvělých školách. Proč z nich odešli? Protože tam to podnikání nasáli. Věděli, že to jim stačí, a vydali se něco budovat. Tohle se na našich vysokých školách neděje,“ míní Čupr.
Nezpochybňuje ovšem kvalitu poznatků, které si studenti z českých vysokých škol odnášejí, zejména v oblasti technických oborů. „Odnesete si fantastickou technickou znalost, ale bez jakékoli ambice přetavit ji ve firmu, která může táhnout velkou část ekonomiky této země,“ uvedl.
Jakákoli reforma vysokého školství je však běh na velice dlouhou trať, což připouští i Čupr. Prozatím by uvítal, pokud by se v Česku dostalo větší podpory studentům mířícím na kvalitní univerzity v zahraničí.
„Nedávno jsem slyšel, že dvě třetiny studentů, kteří odejdou do zahraničí, se sem nakonec vrátí. To je skvělá příležitost. Pojďme víc podpořit studenty, kteří se dostanou na Cambridge, Harvard a podobné školy. A ta třetina, co zůstane venku? To je pecka, protože až bude pak zbytek potřebovat něco v zahraničí, tak tam má kamarády na telefonu,“ popsal Čupr.
Třetí klíčovou oblastí, kterou je pro nakopnutí českého podnikatelského sektoru potřeba změnit, je kapitál. Konkrétně kapitál, který miluje riziko, a je tudíž ochoten investovat i do začínajících firem s nejistou budoucností.
„Máme tady spoustu kapitálu, který riziko úplně nemiluje. A pak pár lokálních venture kapitálových fondů, které začínají něco dělat, ale to je všechno. Opravdu sofistikované, strukturované venture kapitálové investice tady dělá strašně málo lidí,“ tvrdí Čupr. Na rozdíl od předchozích důvodů však v této oblasti vnímá, že se situace začíná měnit k lepšímu.
„Ten kapitál není těžké dostat. Já mám kapitál z Belgie, Velké Británie, Francie, z Ameriky… To není ten problém. Problém je, že tady nevzniká ekosystém. Ekosystém, který posiluje tu podnikatelskou ambici, která může vyprodukovat desítky mnohem lepších firem, než jsme my. Ten ekosystém je dnes jinde,“ poznamenává Tomáš Čupr.