Zbrojařské impérium Michala Strnada si zřejmě dojde pro velkou finanční injekci. Část skupiny CSG by se měla veřejně obchodovat. Jedno z největších letošních IPO v Evropě se odehraje v Amsterodamu. Proč právě tam?
V byznysových kuloárech se to bralo jako hotová věc, teď je to navíc oficiální. Zbrojařská skupina CSG Michala Strnada zahájila první oficiální kroky, které ji mají zavést mezi veřejně obchodované společnosti. Oznámila také, že směřuje na burzu Euronext v Amsterodamu.
Proč v konkurenci Londýna, Frankfurtu či Paříže zvolila firma, jejíž vstup na burzu by byl mezi největšími v celé Evropě, právě nizozemskou metropoli?
Pro většinu analytiků jde o logický krok. Ačkoli instinktivně vypadají hlavní burzy Německa, Francie či Velké Británie atraktivněji čistě optikou velikosti tamních trhů, ve skutečnosti je nyní pro většinu evropských firem Amsterodam jasná jednička. Kromě toho jde o nejstarší burzu světa, jejíž vznik se datuje na začátek sedmnáctého století.
„Je to v podstatě největší evropský trh, který hodně benefitoval z brexitu. Spousta nových emisí, velmi flexibilní proces jejich přijímání i akceptace prospektu v angličtině. Londýn jakožto jednička po brexitu odpadl, teď je to zkrátka pro firmy Amsterodam,“ řekl pro Forbes Vladimír Vávra, makléř Wood&Company.
Jako důvod vidí především to, že likvidita je v Amsterodamu vyšší než na všech třech výše zmíněných trzích. Amsterodamský Euronext spadá do sítě evropských burz propojené jednotným systémem Optiq. Nakupovat akcie v rámci této sítě můžete v Miláně, Amsterodamu, Paříži, Oslu, Lisabonu, Bruselu či Dublinu.
Některé amsterodamské tituly rozhodně stojí za pozornost, jde především o významného hráče na poli polovodičů ASML, jehož tržní kapitalizace se momentálně pohybuje kolem 425 miliard eur, přes deset bilionů korun. V Amsterodamu je ale také kótovaný třeba Shell, Unilever či Prosus, všechny s tržní kapitalizací nad sto miliard korun.
Index akcií evropských zbrojařů od Goldman Sachs je na svém dvacetiletém maximu, což CSG nahrává k tomu, aby v Amsterodamu sahala po ocenění, které by teoreticky mohlo soupeřit i s největší českou veřejně obchodovanou firmou ČEZ, která má trží kapitalizaci 733 miliard korun.
„Amsterodam je historicky otevřený zahraničním emitentům. Z toho důvodu na burzu často vstupují mezinárodní holdingy, které chtějí poukázat na jejich nadnárodní příběh,“ říká Jaroslav Šnajdr, vedoucí partner pražské kanceláře poradenské společnosti Boston Consulting Group.
„Londýn je sice historicky největší evropský finanční hub, nicméně poslední dobou trpěl odlivem IPO a je obecně vnímán jako dražší a regulatorně těžkopádnější, ačkoli část investorů ji vnímá jako prestižnější. Amsterodam byl přesto jedním z největších beneficientů brexitu,“ dodává.
Šnajdrovým pohledem tak vstup CSG právě na burzu v Amsterodamu dává smysl. Strnadova skupina bude tak podle něj vnímána jako hráč na poli obrany, který chce oslovit širokou bázi investorů napříč Evropou. A vybrala si proto podle Šnajdra burzu, která působí velmi evropsky a je situována v „neutrální“ zemi.
Michal Strnad už v dřívějším rozhovoru pro Reuters deklaroval, že skupina uvažuje o uvedení patnácti procent na burzu k veřejnému obchodování, finální číslo se ale ještě může změnit.
„Patnáct procent se může zdát málo, ale není. Pořád to bude největší IPO v Evropě,“ podotýká na to konto Vávra z Wood&Company. Podle toho jde o výsledek důkladného průzkumu trhu a rozhovorů s investory.
„Je to výsledkem úvahy, jak moc jste schopni prodat za současných tržních podmínek, aby tam byla ještě nějaká dynamika po IPO. Je to balanc mezi očekáváními investujících i prodávajících,“ doplňuje Vávra s tím, že podle odhadů by za patnáct procent mohla CSG vyinkasovat tři miliardy eur, což je podle Vávry mimořádná částka.
„Panevropské benchmarky, podle nichž velcí institucionální investoři alokují své prostředky, by pak nemohly CSG jen tak lehce přehlížet. Dokud ale neuvidíme prospekt a oficiální cenové pásmo, jsme v rovině spekulací,“ dodává.
Součástí prospektu musí být veškeré informace o firmě včetně finančních výkazů a případných rizikových faktorů. Ten musí na posouzení putovat k očím regulátora v zemi, na jejiž burzu chce firma vstoupit. V případě Nizozemska půjde o AFM.
Výhodou Unie je takzvaný passporting – jakmile schválí prospekt jeden z národních regulátorů v Evropské unie, může daná firma nabízet akcie ve všech zbývajících unijních státech.
Těsně před vstupem na burzu se pak ladí podstatné finanční detaily, včetně cenového rozpětí za jednu nabízenou akcii. Investoři následně v rámci takzvaného bookbuildingu posílají závazné objednávky s uvedenou maximální cenou za akcii, kterou jsou ochotní zaplatit. Na základě těchto informací vznikne finální cena akcie a kdokoliv nabídl tu nebo vyšší, stane se držitelem akcií.
V tiskové zprávě CSG uvedla, že už nyní má od velkých institucionálních investorů – Artisan Partners, BlackRock a Al-Rayyan Holding – závazné nabídky ve výši 900 milionů eur, skoro 23 miliard korun. Podle některých odhadů by CSG mohla emisí v Amsterodamu získat valuaci mezi 25 až 30 miliardami eur, tedy zhruba mezi 600 až 725 miliardami korun.
V loňském žebříčku miliardářů Forbes ocenil konzervativně Strnadovo jmění na 230 miliard korun a zařadil jej tak na čtvrté místo, první se umístila Renáta Kellnerová se jměním 378 miliard korun.
Kdyby se valuace CSG ukázala být na spodní hranici 600 miliard korun a Strnad by si ve skupině podržel veškerý podíl kromě patnácti procent ve formě veřejně obchodovaných akcií, pohybovalo by se nejspíše jeho jmění nad hranici 500 miliard korun.
Kromě převratných stamiliardových částek by ale šlo také prestižní vstup CSG do absolutní smetánky evropských zbrojařů, alespoň očima investorů.
„Doby, kdy investoři plošně kupovali cokoliv v obranném sektoru, už jsou pryč. Nyní pečlivě zkoumají jednotlivé společnosti, jejich technologickou zdatnost a v jakých velkých obranných platformách se budou uplatňovat,“ upozorňuje Vávra.
