Vypadá neškodně a dopouštíme se ho v drtivých případech všichni. Podle nejrůznějších statistik trápí hlavně ty nejvytíženější osobnosti. V angličtině se pro tento špatný návyk objevuje termín „revenge sleep procrastination“, ale můžeme tomu jednoduše říkat „odložený spánek“.
Psychologové s tímto pojmem pracují od roku 2014, kdy o spánkové prokrastinaci vznikla obsáhlá studie. Stále více lidí totiž oddalovalo noční odpočinek, aby si ve dvě ráno například projížděli Twitter nebo sledovali seriály.
V pandemii se situace ještě zhoršila: karanténa uzavřela takřka celý svět do domácího vězení a jediný prostor, kde jsme mohli načerpat nové vjemy a spojit se se svými blízkými, byl ten virtuální. Až čtyřiceti procentům světové populace přinesl covid-19 i zásadní problémy se spánkem.
Spánek ale můžete odkládat nejen zíráním do displeje. Ani čtenáři papírových knih, kteří si chtějí přečíst „ještě pár stránek“, aby skončili s četbou o půl třetí ráno, nejsou o nic lepší.
V obou případech jde o odkládání spánku, bez nějž vaše mysl ani tělo nebudou fungovat a který nelze nijak ošidit. V případě, že se chcete ráno budit odpočatí a plní energie, nemůžete čas pro spánek měnit za nic jiného.
Jistě, je to tak lákavé! V noci máte volno a nikdo vás už neruší. Jste unavení, ale přesto si přejete konečně zažít něco jiného kromě svých povinností. Navíc, když nepůjdete hned spát, máte dojem, že oddálíte zítřek, kdy vás opět čeká nabitý den a spousta položek na „to-do“ seznamu.
Bludný kruh odkládání
Pokud patříte ke šťastlivcům se železnou disciplínou, pravděpodobně neodkládáte ani okamžik, kdy půjdete do postele a zavřete oči. Pokud však prokrastinujete i v ostatních aspektech svého života, budete mít problém i se správnými návyky s ohledem na spánek.
Ráno se pak vzbudíte unavení, vaše motivace bude oslabená a vy začnete opět skákat z jednoho úkolu na druhý, abyste si mezi povinnostmi přečetli zprávy, podívali se, co nového je na Instagramu… A tak pořád dokola.
Co je příčinou?
Pravidelně a dobrovolně se ochuzujete o hodiny nočního odpočinku. Což může znamenat, že se kromě včasného odchodu do postele vyhýbáte ještě dalším věcem ve svém životě – odkládáte velké změny i drobnosti, které ve finále tvoří masivní celek.
Nedostatkem spánku přitom riskujete nejen únavu, ale v důsledku také vyšší krevní tlak, obezitu nebo deprese.
Jak z toho ven?
U spánkové prokrastinace příliš nepomohou rady jako „vyvětrejte si v ložnici“ nebo „dvě hodiny před spaním dejte mobil i notebook do šuplíku“. Abyste porazili váš chronický noční zlozvyk, musíte udělat malé změny i v denním režimu.
Patří sem například plánování krátkých odpočinků uprostřed dne: stačí si udělat jeden například půlhodinový blok, kdy se půjdete projít, přečtete si knížku, protáhnete se nebo prostě uděláte něco, co vás těší. I ti nejzaměstnanější potřebují několik desítek minut pro sebe denně.
Začněte si proto vyčleňovat alespoň patnáctiminutovky. Pevně také ohraničte, na kolik dílů oblíbeného seriálu se budete dívat před spaním. Myslete na to, že kvůli takzvanému „binge watchingu“ se zlozvyk zhoršuje.
Zkuste také zapojit jednoduché cviky z jógy – hluboké dýchání a pozice dítěte jsou jednoduchou rutinou, kterou si zvládne osvojit každý. Během pár minut z vás odejde přebytečné napětí bránící klidnému odebrání se do říše snů.
