Když Forbes v březnu zveřejnil žebříček světových miliardářů, měli nejbohatší Číňané nastřádaný úctyhodný majetek ve výši zhruba 565 miliard dolarů (14 bilionů korun), což bylo o 200 miliard dolarů (5 bilionů korun) více než v loňském roce. Ale zdrdcující burzovní propad posledních dní si na čínských superboháčích vybral svou daň. Na webu amerického Forbesu je průběžně aktualizovaný seznam miliardářů z celého světa (podle toho, jak se jmění nejbohatších lidí světa mění) a podle něj 205 čínských boháčů přišlo od 12. června, kdy Shanghai Composite Index dosáhl svého vrcholu, dohromady o 195 miliard dolarů (4,8 bilionu korun).
Nejbohatší Číňan Wang Ťien-lin (v AJ Wang Jianlin), který se na chvíli dostal i do desítky nejbohatších mužů světa, přišel o 6,5 miliardy dolarů (162,5 miliardy korun), ale i tak je stále nejbohatším mužem Asie s majetkem 32,3 miliardy dolarů (807,5 miliardy korun).
Když se ve středu propadl o 13 % čínský Tencent, tak jeho prezident Pony Ma přišel v jediném dni o 1,2 miliardy dolarů (30 miliard korun). Ovšem největší finanční ztrátu utrpěl podnikatel Wang Wen-jin (v AJ Wang Wenyin), který v jednom měsíci přišel o 7,3 miliardy dolarů (182,5 miliardy korun), což je nejvíce ze všech čínských miliardářů.
Jack Ma, majitel Alibaby, také mohl jen nečinně přihlížet tomu, jak mu navždy mizí 3,7 miliardy dolarů (92,5 miliardy korun) v nedohlednu, když se propadly akcie jeho internetového obchodního gigantu na nejnižší hodnotu od zářijové veřejné nabídky akcií. Propad na místním čínském trhu ovlivnil i americké akcie, když se někteří američtí investoři pokoušeli omezit dopady na jejich jmění po úpadku na burze.
Pouze 5 z 205 čínských miliardářů ze seznamu od 12. června propad na burze nepoškodil. Ma Ťien-žung (v AJ Ma Jianrong), který své jmění vydělal na pleteninách a exportu oblečení, je jediným miliardářem, který dokázal v tomto období zbohatnout. Vydělal si „pouhých“ 95 milionů dolarů (2,4 miliardy korun). Čtyři ostatní miliardáři mají většinu svých majetků v podnicích, jako je Alipay nebo Xiaomi.
Čínská burza byla v poslední době, obzvlášť pro retailové investorské nováčky, velmi divoká. Shanghai Composite Index se od 12. června propadl o hrozivých 31 %, poté co se mu povedlo narůst o 60 %. Situace je podobně znepokojující i pro hongkongské společnosti, protože jejich Hang Seng Index se ve stejném časovém období propadl o 25 %. V reakci na to více než 1300 společností přestalo obchodovat a vláda zvýšila snahy o kontrolování trhu.
Teď ovšem čínští miliardáři a burzovní investoři budou, nehledě na velké ztráty, pozorovat, zda se vládě podaří vyhrát boj o zastavení rozprodejů. Propad se však postupně zastavuje, protože Čínská komise pro regulaci cenných papírů zakázala velkým akcionářům prodej akcií.
