Po velkolepé kampani vstupuje do kin dokument o manželce amerického prezidenta. A jak se zdá, bude to film, jaký svět neviděl. Mezi lidmi o něj totiž není zájem. Ve všech pražských kinech je na premiérové promítání prodáno všehovšudy sedmnáct lístků. Podobné je to i ve světě.
Snímek sledující Melanii Trump dvacet dní před druhou inaugurací jejího manžela dnes míří do asi 3300 kin v 27 zemích světa. „Je to film, který musíte vidět,“ láká na něj šéf Bílého domu Donald Trump.
Vedle jeho apelu se snažila přilákat lidi do sálů i obří propagační kampaň společnosti Amazon MGM Studios, která za filmem stojí. Do globálního zviditelnění dokumentu investovala 35 milionů dolarů, tedy přes sedm set milionů korun. Jen pro představu: je to asi desetkrát vyšší rozpočet na marketing než u řady jiných výrazných dokumentů.
Přesto film směřuje k tomu, že už v lednu se stane propadákem roku. Alespoň předem si na něj totiž nikdo nekupuje lístky. V případě českých kin se bude promítat v lepším případě pro pár lidí, ve většině případů jsou všechny sedačky volné.
Ještě ve čtvrtek odpoledne bylo na všechny páteční (premiérové) časy v celkem sedmi kinech, která dokument nasadila, prodáno celkem osm lístků. Nakonec se počet lístků mírně zvedl a během pátečního dopoledne bylo dohromady udáno sedmnáct míst. Deset z nich bylo v Cinema City na Smíchově. Naopak na Chodově a Zličíně to zatím vypadá na prázdné sály.
Na celý premiérový víkend pak bylo zatím v metropoli zarezervováno 24 lístků.
V Brně se film promítá ve dvou kinech. Zatímco v Olympii na okraji města si lístek nepořídil předem nikdo ani na jeden z prvních dnů, ve Velkém Špalíčku v centru se zatím udaly čtyři vstupenky. V ostravském multikinu Nová Karolína pak jsou nyní na každý den obsazena vždy jen dvě místa.
„U titulu Melania aktuálně v předprodejích evidujeme komornější zájem. U filmů s politickým či dokumentárním podtextem však nejde o neobvyklý jev,“ řekla k tomu Lenka Al-Rihani, marketingová manažerka sítě multikin Cinema City, kde má snímek nejvíce promítacích časů.
„Naší strategií je nabízet co nejširší spektrum tvorby. I když u podobných snímků nepředpokládáme rekordní návštěvnost, považujeme za důležité dávat prostor tématům, která oslovují specifickou cílovou skupinu,“ dodává.
Je také fér zmínit, že s ohledem na streamingové platformy jako Netflix a spol., na nichž se po několika měsících od premiéry snímky objevují, v posledních letech postupně klesá návštěvnost kin. Zároveň zrovna u dokumentu se asi nečeká, že předem bude vyprodáno či z větší části předem zarezervováno jako u očekávaných blockbusterů. Spíše si diváci, pokud se nějací najdou, koupí lístek až u pokladny v kině.
Na stejný nezájem ve Velké Británii, kde dokument míří do stovky kin, upozornil také deník The Guardian. Na první promítání v pátek odpoledne se v jednom z vlajkových londýnských kin prodala pouze jedna vstupenka, na šestou večerní pak byly dvě rezervace.
Jeden z analytiků z oboru zmíněnému britskému listu sdělil, že existuje podezření, že distributoři platí kinům fixní částku, aby film promítala.
I kdyby film zcela propadl v kinech, alespoň finančně může být Donald Trump s manželkou spokojen. Práva na zfilmování totiž prodali Amazonu za čtyřicet milionů dolarů, což je asi 815 milionů korun. Druhou nejvyšší nabídku podalo Disney, a to 26 milionů dolarů. Součástí práv je i natočení dokumentární série, která by měla vyjít v průběhu roku.
Rozpočet samotného filmu není znám. Obvykle stojí dokumenty, které sledují určité téma či osobu po omezenou dobu, méně než pět milionů dolarů.
Nejdražší nehudební dokument
Společnost National Research Group tento týden odhadla, že by tržby snímku ve Spojených státech, kde by na něj mělo dorazit asi nejvíc lidí, mohly dosáhnout pěti milionů dolarů.
„Musí to být nejdražší dokument, jaký kdy byl natočen, aniž by se jednalo o licenci na hudbu,“ řekl deníku New York Times Ted Hope, který pracoval v Amazonu v letech 2015 až 2020 a podílel se na založení filmové divize společnosti. „Jak to nelze považovat za podbízení se nebo přímo za úplatek? Jak by tomu mohlo být jinak?“ ptá se.
Už po amerických prezidentských volbách šla řada amerických miliardářů Trumpovi „políbit prsten“. O hlavě Bílého domu je totiž známo, že nemá v lásce své kritiky. Proto se snažili nejbohatší lidé světa s Trumpem obrousit hrany, aby jim pak ze své pozice neškodil.
Jedním z miliardářů, kteří se „poklonili“, byl právě i zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Ten ještě před volbami zakázal deníku Washington Post, který vlastní, publikovat komentář, jímž by médium formálně podpořilo demokratickou kandidátku Kamalu Harris.
Zpět ale k dokumentu o Melanii Trump. Podle zdrojů New York Times z Amazonu byl vznik díla nařízen vedením společnosti a zaměstnanci se nemohli odhlásit z práce na něm z politických důvodů. Samotná Melania Trump se na filmu podílela jako producentka, režisérem byl Brett Ratner, který nic nenatočil od roku 2017, kdy ho několik žen obvinilo ze sexuálního obtěžování. On sám tato obvinění už dříve popřel.
Když byl Amazon požádán o komentář k propagaci filmu, zopakoval prohlášení, které vydal v minulosti: „Film jsme licencovali z jednoho jediného důvodu – protože si myslíme, že si ho zákazníci zamilují.“
