Šéf Monety Money Bank Tomáš Spurný se ohlíží za dekádou ve vedení jedné z nejvýnosnějších bank v zemi – a přitom s klidem mluví o geopolitických otřesech, systémových rizicích i „průmyslové sebevraždě“ Evropy. V otevřeném rozhovoru se dotýká politiky, krize leadershipu, neochoty čelit realitě a také potřeby mít na českém trhu silnou národní banku. „Věci se mění. ale největší riziko není změna. Je to neochota ji udělat,“ upozorňuje.
Zasedací místnost v pražském sídle Monety Money Bank, kde se s Tomášem Spurným setkáváme, působí přesně tak, jak byste od jedné z největších tuzemských bank čekali – velká, prostorná, decentně elegantní. Dominantní oválný stůl uprostřed má energii místa, kde se dělají rozhodnutí s dopadem na miliardy, ne jen na interní zápisy.
Tomáš Spurný přichází bez zbytečných gest. Podává pevnou ruku, lehce se usměje a s nenápadným nadhledem pronese, že vlastně „není připraven“. Štos papírů v jeho levé ruce, který záhy míří na konferenční stůl hned vedle popelníku, však naznačuje, že připravený je víc než dost. V papírech je plejáda aktuálních ukazatelů výkonnosti Monety a také vytištěné profily dvou novinářů, kteří přišli jejího CEO zpovídat.
Z šéfa banky, jejíž profil (a to i ten vlastnický) je v našich končinách ojedinělý, vyzařuje klid, který však nemá nic společného s pasivitou. Spurný si nehraje na důležitost, přesto je od prvních vět jasno, kdo je v místnosti tahounem. Odpovědi váží, mluví přesně a bez emocí, a přesto dokáže zaujmout. A není to jen tím, že infinitivy sloves někdy říká se staročeským „-i“ na konci.
Spurný má za sebou více než tři dekády v bankovním sektoru. Působil na pozicích generálního a finančního ředitele ve velkých finančních institucích napříč střední a východní Evropou – od CIB Bank v Maďarsku přes skupinu PPF, Komerční banku a CCS v České republice až po VÚB na Slovensku.
V rozhovoru také zazní:
- Jsou podle Tomáše Spurného na stole další „řecké scénáře“?
- Jak vidí další vývoj hypotečního trhu?
- A které segmenty dnes považuje za klíčové pro růst Monety?
