Zeptejte se podnikatele na Slovensku na finanční kondici jeho konkurenta či dodavatele. Vytáhne mobil a obratem vám řekne tržby, zisk a jestli mu nehrozí krach. Informace najde v databázi FinStat, kterou tam zná a používá každý od majitelů firem po novináře.
Slovenská jednička v poskytování dat o firmách a živnostnících už dvanáct let úspěšně roste a v roce 2024 zamířila i do Česka.
Věta „Podívej se na FinStat“ se pro Slováky stala synonymem pro prověřování firem. Na domácí půdě se těší masivní oblibě podnikatelů, státní správy i veřejnosti – má přes čtyři tisíce platících klientů včetně největších hráčů, jako jsou banky a pojišťovny, a webové stránky FinStatu každý měsíc navštíví 250 tisíc unikátních návštěvníků.
Nově své datové nástroje nabízí i v Česku a chce místní firmy naučit, že prověřování obchodních partnerů není projevem nedůvěry, ale základní podnikatelská hygiena. I když jsou země historicky a byznysově propojené, cesta k datům ani k pozici na českém trhu není snadná.
Datová archeologie v českém podání
FinStat díky technologickému zázemí a know-how během krátké doby propojil informace o českých firmách, živnostnících a organizacích z osmi různých zdrojů a spustil tarif Premium CZ.
Kromě základních údajů zpřístupňuje i finanční data, vhled do majetkových struktur, insolvencí, registru DPH a nově i do vozových parků. Plánuje také rozšíření o exekuce.
Filip Glasa, zakladatel a CEO FinStatu
Česko nepatří k datově uzavřeným zemím, přesto si FinStat při vstupu na trh musel poradit s něčím, co doma neřeší: omezená dostupnost finančních údajů. Čerpá z účetních závěrek, které musejí firmy v obou zemích zveřejňovat, ale použitelnost těchto dat i míra dodržování se liší.
„Slovensko má od roku 2014 veřejný centrální registr, kde se nacházejí čísla ze závěrek v jednotném digitálním formátu. Najdete tam výsledky 99 procent podniků a organizací. Jelikož jde o databázi, snadno se s nimi pracuje,“ vysvětluje Filip Glasa, zakladatel a CEO FinStatu.
Česko zvolilo jinou cestu. Firmy zveřejňují závěrky ve sbírce listin, která slouží spíš jako úložiště dokumentů než datová platforma. Navíc jde o různě strukturované PDF soubory i naskenované papíry, což komplikuje získání dat pro další zpracování a analýzu.
Kde technologie nestačí, musejí přijít lidé
Horší dostupnost údajů z českých závěrek však FinStat neodradila. Kromě využití OCR a umělé inteligence postavil i tým editorů, kteří je přepisují. „Na Slovensku tečou data proudem, u vás je musíme dolovat,“ usmívá se Glasa.
„Je to náročnější, ale funguje to. Už jsme zpracovali 64 procent závěrek běžných právních forem,“ dodává.
Právě kombinace technologií a ruční práce podle Glasy odlišuje FinStat od konkurence. Díky ní může nabídnout rozsáhlou databázi finančních údajů o více než 408 tisících českých firem včetně 75 vypočtených ukazatelů a tzv. FinStat skóre (hodnocení pravděpodobnosti úpadku). Zpracovává i účetní závěrky podle mezinárodních standardů IFRS.
V rozhraní FinStatu je pak k dispozici podrobný finanční report, možnost vyhledávat a filtrovat firmy na základě finančních a nefinančních dat, exportovat je do Excelu pro vlastní analýzu nebo si nastavit notifikace o změnách.
Zároveň ale FinStat v Česku narazil na další výzvu: povinnost zveřejnění účetní závěrky zde plní jen přibližně 44 procent společností. „Snažíme se klientům poskytnout maximum informací. Chybějící finanční údaje kompenzujeme kategorií obratu z Českého statistického úřadu, která jim pomůže určit velikost firmy,“ popisuje Glasa.
Vidět pod pokličku
Rozdíl mezi trhy se projevuje i v přístupu k řízení rizik. Transparentnost, o kterou FinStat usiluje, má přímý dopad na byznys.
Zatímco Slováci si zvykli firmy „lustrovat“, Češi podle zkušeností FinStatu tak silnou rutinu nemají, a to ani v odvětvích, kde selhání jednoho subjektu může poškodit celý řetězec – typicky výroba, stavebnictví, velkoobchod či B2B služby. Řadu rizik přitom lze minimalizovat.
Když podnikatel ví, že se jeho dodavatelům a odběratelům daří, je více v klidu. Pokud naopak včas zjistí, že jim dlouhodobě klesají tržby, spadli do insolvence nebo se stali nespolehlivými plátci DPH, má možnost reagovat, například změnit platební podmínky nebo hledat náhradu.
„V Česku vysvětlujeme nejen to, kdo jsme, ale i proč nepodceňovat prevenci. Data tady nejsou snadno dostupná na jednom místě, takže častěji vidíme, že firmy finanční zdraví partnerů moc neřeší a spoléhají na intuici. Nebo na pojištění a vymáhání pohledávek, což není levná záležitost,“ říká Glasa. Tento návyk chce FinStat změnit.
Data o firmách zdarma pro všechny
Po vzoru Slovenska FinStat v roce 2026 zdarma zpřístupní i část své databáze pro český trh. „Naše zkušenost ze Slovenska ukazuje, že když mají lidé data k dispozici, začnou je přirozeně používat. Věříme, že i české firmy postupně zjistí, že prevence je výhodnější než řešení následků,“ uzavírá Glasa.
Veřejnou část FinStatu bude moci využít každý. Kromě podnikatelů ocení informace i ti, kdo si chtějí například prověřit legitimitu potenciálního zaměstnavatele či e-shopu, odkud plánují nakoupit. FinStat tak do Česka přichází nejen s čísly, grafy a skóringovými modely, ale i s ambicí posílit kulturu transparentnosti a předcházení rizik.
