Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o sedm procent na 45 412 korun. Ve srovnání s loňským třetím kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2973 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,3 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,6 procenta.
Reálná mzda v Česku meziročně stoupla i v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku. Stalo se tak poprvé po předchozích více než dvou letech poklesů.
„Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022–2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018,“ uvedli statistici v analýze.
Medián mezd, tedy střední hodnota, stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 40 482 korun. U mužů dosáhl 42 893 korun, u žen byl 37 824 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 349 korun a 77 014 korun.
Podle odvětví zaznamenaly nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy činnosti týkající se nemovitostí, kde stouply o 14,4 procenta na 44 332 korun.
Mzdy v profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly o 10,1 procenta a v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 9,3 procenta. Naopak nejnižší růst evidovaly sekce veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení, kde mzdy meziročně vzrostly o 3,4. Ve vzdělávání byly vyšší o 3,7 procenta.
Nejvyšší mzdová úroveň byla ve třetím čtvrtletí nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 82 175 korun.
Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70 450 korun, která podle statistiků tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66 584 korun. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě, dodali.
Nejnižší mzdy zůstávají v ubytování, stravování a pohostinství, aktuálně je to necelých 28 200 korun. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 32 839 korun. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 922 korun.
V jednotlivých krajích rostly mzdy nominálně v rozmezí od šesti procent do 7,7 procenta. Praha, kde mzdový růst býval tradičně nejpomalejší, byla tentokrát průměrným regionem s meziročním nárůstem sedm procent.
Nejvyšší nominální růst o 7,7 procenta zaznamenal tentokrát Pardubický kraj, následovaly Jihomoravský kraj s 7,2 procenta a Moravskoslezský a Olomoucký kraj, kde mzdy shodně stouply o 7,1 procenta. Nejnižší mzdový nárůst, shodně šest procent, evidovaly Kraj Vysočina a Plzeňský kraj.
Nejvyšší mzdy mají zaměstnanci v Praze, v průměru 55 854 korun hrubého měsíčně. Následují střední Čechy se zhruba 45 600 korun a Jihomoravský kraj se 44 800 korun. Na opačném konci žebříčku zůstává Karlovarský kraj s 39 165 korun. V žádném jiném regionu průměrná mzda pod 40 tisíci korunami není.
