Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém kvartálu zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun.
Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem.
Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
„Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ uvedli statistici v analýze.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v letošním druhém čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,5 procenta.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36 816 korun, u mužů dosáhl 39 847 korun, u žen byl 33 862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 a 70 247 korunami.
Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76 500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75 500 korun. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63 tisíci.
Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25 500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30 tisíc korun a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32 tisíc.
Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta.
Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
Nejslabší nominální nárůst o 2,9 procenta evidoval oddíl ostatní činnosti. S nárůstem 3,8 procenta následovaly kulturní, zábavní a rekreační činnosti a třetí nejhorší místo náleží vzdělávání, kde mzda nominálně stoupla o 4,3 procenta.
Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta.
„Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla,“ uvedli statistici.
Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl pak Ústecký a Zlínský kraj se zhruba 8,2 procenty.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla bezmála 53 tisíc korun. Za metropolí se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45 500 korun a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42 tisíci. Čtyřicetitisícovou hranici ještě překonaly Královéhradecký a Plzeňský kraj.
Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37 tisíc, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39 tisíc korun.
