Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o devět procent na 37 463 korun. U mužů činil 40 232 korun, u žen 34 554 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 666 korunami a 70 514 korunami měsíčně.
Nominálně se mzda v meziročním srovnání zvýšila v každém kvartálu loňského roku. V prvním čtvrtletí to bylo o 7,3 procenta, ve druhém o 4,4 procenta a ve třetím o 6,2 procenta. Reálně ale v každém čtvrtletí loňského roku klesla. Bylo to postupně o 3,5 procenta v prvním čtvrtletí, 9,8 procenta ve druhém a 9,7 procenta ve třetím.
Nejvíce v posledním čtvrtletí loňského roku rostly mzdy ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Bylo to o téměř 15 procent. Naopak o 0,3 procenta klesly mzdy ve vzdělávání. „Ve zdravotní a sociální péči byl nárůst pouze 4,5 procenta,“ uvedli statistici.
Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 40 353 korun. V meziročním srovnání to bylo o 2450 korun více, tedy o 6,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 15,1 procenta, reálně se proto mzda snížila o 7,5 procenta.
Pokles reálných mezd bude podle analytiků pokračovat i letos, i když mírnějším tempem. Vzhledem k vývoji mezd podle nich také nevzniká riziko vzniku mzdově inflační spirály, které by přimělo Českou národní banku dál zvýšit základní úrokovou sazbu.
„Pro další kvartály počítáme s velmi podobným mzdovým vývojem jako ve čtvrtém čtvrtletí 2022. To znamená, že inflace bude mít nadále navrch proti nominálnímu růstu mezd. Ty zřejmě reálně přestanou klesat ve druhé polovině roku, a to spíš v důsledku poklesu inflace než akcelerace mezd. K viditelnému růstu reálné mzdy se ale vrátíme až příští rok,“ uvádí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.