Do amerických prezidentských voleb zbývají dva týdny a šance demokratické viceprezidentky Kamaly Harris a bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa se podle průzkumů veřejného mínění zdají být takřka vyrovnané v sedmi amerických státech, jejichž voliči zřejmě rozhodnou o příštím šéfovi Bílého domu, píše list The Washington Post.
Podle analytického webu FiveThirtyEight šance obou kandidátů nyní dělí jen dva body ve prospěch Trumpa, přičemž exprezident podle těchto odhadů vůbec poprvé předstihl Harris, která v souboji o Bílý dům nahradila prezidenta Joea Bidena, jenž kampaň ukončil v červenci a podpořil svou viceprezidentku.
Nad tím, zda Spojené státy budou mít svou první prezidentku v historii, nebo zda v Bílém domě příští rok podruhé usedne Trump, se tak nadále vznáší otazník. Podle stanice ABC News by nynější volby mohly přinést nejtěsnější výsledek za posledních sto let.
Americké prezidentské volby nesou po formální stránce znaky nepřímých dvoustupňových voleb; prakticky se ale rovnají volbám přímým. Občané v každém státě přímo volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538.
Každý stát má zastoupení odpovídající počtu jeho křesel v obou komorách Kongresu – ve Sněmovně reprezentantů dohromady 435 a v Senátu sto – a tři volitele má také federální distrikt – District of Columbia, který má v Kongresu jen poradní hlas. K vítězství prezidentského kandidáta je potřeba získat nadpoloviční většinu – tedy 270 hlasů ve sboru volitelů.
O výsledku voleb přitom v praxi rozhodují takzvané swing states, neboli kolísavé státy, kde se voliči někdy přiklánějí k demokratům, a jindy naopak k republikánům. Takových států je nyní podle médií sedm: Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.
Americký volební systém přitom nevylučuje scénář, kdy volby nevyhraje kandidát, který získal největší počet hlasů napříč USA. To se naposledy stalo v roce 2016, kdy demokratka Hillary Clinton obdržela celkem více hlasů v celých USA, ale na počet volitelů ji porazil Trump.
V průzkumu The Washington Post a politologického Scharova institutu, jehož se v první polovině října zúčastnilo více než pět tisíc registrovaných voličů, jich čtyřicet sedm procent uvedlo, že rozhodně nebo pravděpodobně podpoří Harris, a stejně tolik respondentů prohlásilo, že rozhodně nebo pravděpodobně podpoří Trumpa.
Trump si podle tohoto průzkumu v šesti z klíčových států vedl víceméně stejně jako na jaře, zatímco Harris měla o šest procentních bodů více, než měl na jaře Biden. Průzkum WP se také zaměřil na nerozhodnuté voliče, kterých je podle něj více ve věkové skupině od osmnácti do dvaceti pěti let a mezi nebělošským obyvatelstvem.
V kolísavých státech se pro volbu Harris nebo Trumpa podle průzkumu definitivně rozhodly tři čtvrtiny voličů. Počet nerozhodnutých tak klesl od jara, kdy pouze padesát osm procent respondentů mělo naprosto jasno, zda budou volit Bidena nebo Trumpa.
Aktuálně si Trump podle zprůměrovaných výsledků průzkumů zveřejněných na webu deníku The New York Times z klíčových států vede nejlépe v Arizoně, kde má náskok zhruba dvou procentních bodů, zatímco o bod vede v Georgii. V Severní Karolíně podle tohoto odhadu Trumpa od Harris dělí méně než jeden procentní bod, přičemž šance se velmi mírně přiklánějí k Trumpovi.
Velmi těsný výsledek se očekává také v Nevadě, Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánii, kde jsou šance opět vyrovnané a velmi mírně ve prospěch Harris. Ani jeden z kandidátů tak podle průzkumů nedosahuje na 270 volitelů. Za klíč k Bílému domu přitom bývá označována Pensylvánie, která má s devatenácti voliteli nejvyšší počet volitelů z kolísavých států.
V takto vyrovnaném souboji je velmi těžké předpovědět vítěze. Zároveň je velmi důležité mít na paměti, že průzkumy nemusejí odpovídat konečným výsledkům, v roce 2016 i v posledních volbách před čtyřmi lety podcenily Trumpovu podporu. Tvůrci průzkumů se tak neustále snaží vylepšit svou metodiku ve snaze získat co nejreprezentativnější skupinu respondentů. Zda budou jejich předpovědi v nadcházejících volbách přesnější, se ovšem teprve ukáže.
