Na první hodinu na univerzitě nikdy nezapomene. Z přednášky logiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity totiž Jan Kočař vyslechl jen půlku. Rychle zjistil, že tohle není nic pro něj. Ještě během první přednášky odešel a už se nikdy do školy nevrátil.
„Najednou jsem byl nezaměstnaný a musel něco vymyslet,“ říká o svém podnikatelském začátku před osmi lety Jan Kočař. Od té doby postupně vybudoval distribuční a maloobchodní firmu Czech Soul, která zastupuje na českém trhu řadu menších značek nejrůznějších oborů. Letos čeká roční obrat kolem osmdesáti milionů korun.
Jeho hlavní příběh se ale začal psát loni, když se rozjela pandemie.
Tehdy totiž koupil čtyři šicí stroje, vzal pár známých, kteří přišli o práci v gastronomii, a spolu začali šít roušky. Stejně jako to na začátku pandemie v Česku dělalo mnoho dalších lidí. Po pár týdnech ale Kočař koupil další šicí stroje a přijal další lidi. Jenže šití roušek bylo těžce ztrátové. „Musel jsem s tím něco udělat,“ říká sedmadvacetiletý podnikatel z Brna.
A tak si řekl, že když už má šicí stroje a švadleny, mohl by udělat vlastní značku oblečení. Viděl, jak s lockdownem roste zájem o volnočasovou a sportovní módu, a tak navrhl první legíny.
„Když jsem sledoval, jak je lehké šít roušky, napadlo mě, že můžeme vlastně šít cokoli,“ popisuje dnes Kočař vznik své značky GoldBee. S tou vstoupil na trh loni na podzim. Za první rok dosáhla firma třináctimilionového obratu. Asi polovina ruční výroby probíhá v brněnské dílně a druhou polovinu – bezešvého zboží – dováží z Itálie, návrhy vznikají většinou z ruky Kočaře a jeho týmu.
Povedlo se mu trefit do poptávky. Prodeje mladé firmy raketově rostou. Už dnes prodává v síti Sportisimo i na Alze a Mallu. Ještě větší růst prodejů ale teprve čeká. Jako první české oděvní značce se mu totiž podařilo prosadit se v německém e-shopu Zalando.
Podle informací tohoto módního obra má sice na Zalandu zastoupení i pár dalších českých jmen, jedná se ale o módní návrháře, jako je například Jan Černý nebo Tereza Rosálie Kladošová, kteří tu nabízejí pár svých jedinečných kousků za exkluzivní ceny. Klasická česká módní značka pro běžného zákazníka zatím v Zalandu zastoupená není.
„Oslovil jsem Zalando sám a ukázal jim, co děláme,“ říká Kočař. A Zalando řeklo ano. „Jednání jsou extrémně náročná, to se týká i finanční stránky. Například fotky musí být přesně podle jejich not, to platí i pro balení nebo třeba umístění čárových kódů,“ popisuje podnikatel.
Věří ovšem, že tahle investice se mu vyplatí. Na Zalandu se už pár dnů jeho zboží prodává a on je přesvědčený, že během prvního roku jen na tomhle mezinárodním e-shopu, který měl loni téměř čtyřicet milionů zákazníků, utrží až třicet milionů korun. „Za rok a půl od chvíle, kdy jsme ztrátově šili roušky, je to docela fajn posun,“ říká vesele s tím, že bez pandemie by tohle nejspíš nikdy nevzniklo.
