První právně závazná mezinárodní smlouva o umělé inteligenci bude 5. září otevřena k podpisu zemím, které ji vyjednaly, včetně členských států Evropské unie, Spojených států a Británie. Podle agentury Reuters to oznámila Rada Evropy.
Takzvaná Úmluva o umělé inteligenci, která se připravovala několik let a jejíž text byl přijat letos v květnu po jednáních mezi padesáti sedmi zeměmi, se zabývá možnými riziky plynoucími z používání umělé inteligence a zároveň podporuje odpovědné inovace.
„Tato úmluva je významným krokem, abychom zajistili, že tyto nové technologie budou využívány bez narušení našich nejstarších hodnot, jako jsou lidská práva a právní stát,“ uvedla v prohlášení britská ministryně spravedlnosti Shabana Mahmoodová.
Úmluva Rady Evropy o umělé inteligenci se zaměřuje především na oblast ochrany lidských práv osob dotčených systémy AI a nesouvisí s aktem o umělé inteligenci Evropské unie, který vstoupil v platnost v srpnu. Ten obsahuje komplexní předpisy týkající se vývoje, zavádění a používání systémů umělé inteligence na vnitřním trhu EU, zavádí klasifikaci technologií podle způsobu využití a nastavuje různé úrovně omezení podle míry souvisejících rizik.
Rada Evropy, založená v roce 1949, je na Evropské unii nezávislá mezinárodní organizace, jejímž hlavním posláním je ochrana lidských práv. Spojuje čtyřicet sedm evropských zemí včetně všech dvaceti sedmi členů EU.
V roce 2019 začal výbor sestavený ad hoc zkoumat proveditelnost rámcové úmluvy o umělé inteligenci, v roce 2022 byl pak vytvořen Výbor pro umělou inteligenci, který vypracoval a projednal její znění. Signatáři úmluvy se mohou rozhodnout, zda přijmou nová, nebo zachovají stávající legislativní, správní či jiná opatření, aby uvedli její ustavení v platnost.
Francesca Fanucciová, právní expertka evropského centra pro neziskové právo ECNL, které se spolu s dalšími občanskými organizacemi na přípravě smlouvy podílelo, nicméně Reuters řekla, že dohoda byla „rozmělněna“ do obsáhlého souboru zásad.
„Formulace zásad a závazků v této úmluvě je natolik široká a plná výjimek, že vyvolává vážné otázky ohledně jejich právní jistoty a účinné vymahatelnosti,“ uvedla Fanucciová. Za hlavní nedostatky označila výjimky týkající se systémů AI používaných pro účely národní bezpečnosti a omezenou kontrolu soukromých společností oproti veřejnému sektoru. „Tento dvojí metr je zklamáním,“ dodala.
