Alexandra Kala stojí za společností, která patří mezi největší dodavatele pomůcek pro ústní hygienu v České republice. Profimed založila v 21 letech a za tu dobu vytvořila síť 17 prodejen po celé zemi se sortimentem čítajícím přes dva tisíce položek a s tržbami 300 milionů korun.

A taková byla její cesta k prvnímu milionu:

Čas pro mě neexistoval

Bylo by zajímavé spočítat, kolik hodin každý podnikatel pracoval, než vydělal první milion. Myslím si ale, že každý – stejně jako já – má na začátku obrovské nadšení a hodiny nepočítá. Pracovala jsem 12 až 14 hodin denně a naplňovalo mě to, protože mě to bavilo.

Nepotřebovala jsem ani nějak zásadně odpočívat, důležitý byl pro mě jen kvalitní spánek a zdravé stravování. A taky možná, protože jsem nevěděla, že to mám dělat, mi odpočinek tolik nechyběl.

Zároveň je asi štěstí, že se o svém podnikání nerada bavím, takže když přijdu domů, řeknu maximálně, že to dnes bylo náročné, a práci dál neřeším.

Motivací nebyly peníze, ale aby to fungovalo

Když jsem se pustila do podnikání, nebyl mojí motivací milion nebo dva, ale „aby to fungovalo“. Měla jsem nápad, záměr a nadšení z každého malého úspěchu, které mi plně saturovalo finanční uspokojení.

Podnikání je v podstatě velmi podobné šachové hře, kdy je na bitevním poli mnoho figurek a vy musíte především myslet strategicky. Nikoli krátkodobé cíle, bum bác a mám milion, ale co se stane, až se věž nebo dáma pohne. A až na konci přijde zasloužené vítězství.

Například jsem si uvědomila, že na bitevním poli nepotřebuji jen krále, královny, věže a střelce, ale také hodně vojáků. Respektive nejen prémiové, drahé značky, ale i ty spotřební, které však nakonec generují největší obraty.

Learning by doing je nakonec ta nejlepší, ale zároveň nejtvrdší škola.

Chyby nejsou špatné

Na začátku podnikání jsem udělala mnoho chyb. Ty dělám i dnes, protože kdo nic nedělá, nic nezkazí. Chyby by nás neměly deprimovat, ale motivovat, aby se to příště nestalo. Learning by doing je nakonec ta nejlepší, ale zároveň nejtvrdší škola.

Například jsem po první schůzce s nákupčím Delvity nakoupila kontejner dětských kartáčků, které jsem pak léta prodávala.

Některé chyby ale velmi bolely – a abyste z nich měli alespoň nějaký užitek, je třeba podívat se pravdě do očí, co jste udělali špatně. Je to tvrdé, ale čím líp se dokážete zanalyzovat, tím ostřílenějším hráčem se stáváte: 1000 chyb = 1000 návodů, jak to udělat příště líp.

Nebyla to dřina, ale zábava

Pustila jsem se do podnikání po hlavě a strašně mě to bavilo. Něco budovat, řídit, objevovat. Vůbec nemám pocit, že jsem například ta nejlepší léta strávila v práci. Tvořila jsem, bavila se, zkoušela a dělala chyby.

Protože jsem ale začala podnikat jako velmi mladá, často jsem se potýkala s nedůvěrou kvůli svému věku a asi jako jedna z mála žen jsem byla opravdu šťastná, když mi bylo konečně 30 let.