Hlavní město a stát pracují na velké majetkové rošádě. Na jejím konci by stála Praha coby jediný majitel Kongresového centra a stát by se výměnou za to stal novým majitelem jedné nebo hned několika původně městských nemovitostí. 

V kancelářích na Mariánském náměstí už na plán z doby někdejší primátorky Adriany Krnáčové pomalu sedal prach. Až do loňského jara, kdy se o budoucnosti Kongresového centra Praha, přesněji řečeno jeho dostavbě, znovu začalo mluvit. 

„Dostavba Kongresového centra mi dává smysl, dle všeho pomůže ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti v dlouhodobějším horizontu,“ je přesvědčen Adam Zábranský (Piráti), radní pro majetek, transparentnost a legislativu.

Hlavně prý proto, že metropoli stále chybí výstavní prostory, kde by se mohly konat například vědecké kongresy o několika tisících účastnících. 

Situaci komplikuje společné vlastnictví. Zhruba polovinu areálu na Pankráci v těsné blízkosti magistrály a Nuselského mostu totiž vlastní stát, druhou hlavní město Praha. 

„Můžeme potvrdit, že s vedením Prahy probíhají jednání s cílem dobrat se k výsledku, který bude vhodný pro obě strany,“ říká k tomu mluvčí ministerstva financí Stefan Fous. 

Vizualiazace přístavby ke Kongresovému centru | Foto Kongresové centrum Praha

To, o čem se nyní podle informací Forbesu vedou politická jednání, je směna vlastnictví tak, aby se majitelem stalo pouze město, a stát v rámci vyrovnání získal jiný majetek v odpovídající hodnotě. Jakou hodnotu areál má, určí znalecký posudek, který Praha v těchto dnech zadává. Základní kapitál společnosti činí 3,68 miliardy korun. 

„Ministerstvo financí je otevřeno všem možnostem, které nebude potřeba financovat nad rámec ze státního rozpočtu,“ dodal Stefan Fous. 

„Myslím, že koaličně máme shodu na tom, že podíl státu získáme výměnou za Faustův dům, případně ještě nějaké nemovitosti, a zbytek doplatíme. Samozřejmě ale nechci předjímat rozhodnutí zastupitelstva,“ řekl pražský radní Adam Zábranský. 

Faustův dům je barokní palác na Karlově náměstí a od roku 1964 kulturní památka, která těsně přiléhá k dalším budovám v areálu Všeobecné fakultní nemocnice. Jaké další nemovitosti by město případně bylo ochotno nabídnout, zatím ale zřejmé není.  

„Dostavbu Kongresového centra Praha jednoznačně podporuji. Roste počet kongresů, které se ve městě pořádají, a kongresová turistika má nemalý přínos pro ekonomiku města,“ říká k věci náměstek primátora pro oblast kultury a člen další koaliční strany Jiří Pospíšil z TOP 09. 

Stávající prostory disponují sedmdesáti sály a salonky s kapacitou až deset tisíc návštěvníků a výstavní plochou o rozměrech devět tisíc metrů čtverečních. 

„Díky variabilitě prostor dokážeme bez problémů pořádat několik akcí najednou, rostoucí poptávku po největších eventech ale z kapacitních důvodů bohužel odmítat musíme. A to je zvláště v době postpandemického oživení a rostoucího hladu po osobních setkáních velmi nestrategické,“ říká Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha. 

Projekt na rozšíření Kongresového centra je přitom hotový už od roku 2017. Tehdy mezinárodní porota, které předsedal architekt a nyní náměstek primátora Petr Hlaváček, vybrala návrh barcelonského architektonického studia OCA. Ten pracuje se skleněným kvádrem usazeným na pilotách, doplněným několika lávkami. 

Vizualizace přístavby ke Kongresovému centru | Foto Kongresové centrum Praha

„Máme kompletní dokumentaci, stavební povolení a nová hala by mohla stát do dvou a půl let. A jsme schopni financovat zhruba sedmdesát procent investice z vlastních zdrojů,“ říká Žlebková.

Za důležité pro město považuje i to, že součástí by byla úprava garáží pod Kongresovým centrem a také okolního prostoru, včetně nové odpočinkové zóny s kavárnou. A jako bonus nová vyhlídka na Pražský hrad. 

Odhadovaná cena celého projektu se pohybuje okolo 1,3 miliardy korun. „Dostavba výstavní haly bude z velké části financována přímo z peněz centra, nebude to tedy mít velký dopad do rozpočtu Prahy a hlavně se v dlouhodobém horizontu tyto peníze Praze vrátí na ziscích Kongresového centra,“ předpokládá náměstek primátora Jiří Pospíšil. 

Kongresovému centru se ostatně v posledních letech ekonomicky dařilo. V roce 2022 si sáhlo na rekordní tržby 600 milionů korun a jeho zisk se pak těsně přiblížil 80 milionům korun.