skip to main content
Šéfové Česka

Půvab jemné hořkosti. Rostli jsme i během pandemie, říká ředitel Budvaru

Jak je na tom česká ekonomika? Jak jsou na tom nejdůležitější firmy země. A jak vidí přítomnost a budoucnost Česka jeho šéfové, ti, kteří stojí v čele těchto firem? Na to bude hledat odpovědi nejnovější série rozhovorů a článků, které najdete tady, na Forbes.cz.

Oslovili jsme desítky žen a mužů, kteří vedou české podniky. A to nejen ty největší, ale i středně velké a z nejrůznějších oborů. Chceme znát jejich zkušenosti s nejtěžším rokem poslední dekády, chceme vědět, jak se změnili a kam směřují. Chceme vědět, jak funguje páteř a mozek české ekonomiky, a jak tím pádem funguje a bude fungovat celá země.

Věříme, že to chcete vědět také. Proto na tomto místě najdete každý den rozhovor, článek, podcast či video, jehož hlavní postavou bude CEO důležité a zajímavé firmy. Ženy a muži, kteří řídí podniky, ženy a muži, kteří řídí Česko. Mimořádně důležité a podstatné postavy, které formují i naši prosperitu, naši budoucnost, náš osud.

Jestliže je člověk v životě jednou dole a jednou nahoře, žádoucí logicky je, aby byl nahoře. S výjimkou situace, kdy se nachází v areálu Budvaru. V českobudějovickém pivovaru je pro návštěvníka největším štěstím být dole: v nejrozsáhlejším sklepení ležáckých tanků v republice, z nichž může ochutnávat čerstvé pivo.

Reklama

S Petrem Dvořákem, generálním ředitelem národního pivovaru, který je na rozdíl od konkurence v rukou státu, je vhodné připít si čerstvým pivem na dobré časy. A to nejen kvůli přání dobrých časů, jež snad přijdou po pandemii, ale i proto, že Budvar prožil víceméně dobré časy pandemii navzdory.

Jak tedy koronakrize Budvar postihla?
Patříme k těm štastnějším nebo lépe řečeno méně postiženým. Jak objemem, tak tržbami jsme v roce 2020 skončili nad tím předešlým. Ve srovnání s rokem 2019 jsme vyrostli zhruba o 50 tisíc prodaných hektolitrů, o 3 procenta se nám zvýšily tržby a byť zisk ještě nemáme schválený ministerstvem, i v souvislosti s ním na sebe můžeme zřejmě mrknout, že to není úplně špatné.

Nebyli jsme postiženi jako jiné pivovary, zejména ty menší, ačkoliv i pro nás samozřejmě platí, že dobré pivo rovná se dobrá hospoda, a když bylo gastro zavřené, mělo to negativní dopady i pro Budvar. Posuzujeme tedy spíš teoretické rány: kde by Budvar mohl být, kdyby pandemie nepřišla.

Kolik dělaly tržby za loňský rok v korunách?

Okolo 2,86 miliardy, pokud mluvíme o tržbách čistě za pivo. Budvar provozuje například i restauraci Masné krámy, návštěvnické centrum, prodává mláto a podobně, takže celkový obrat lehce přesáhl 3 miliardy.

Když už jsme u růstu, Budvar prezentoval, že loňský červenec byl z hlediska objemu prodaného piva nejlepším měsícem v historii pivovaru.

Prodali jsem přes 180 tisíc hektolitrů, což byl opravdu rekord. Na téměř stejný objem jsme se dostali i v srpnu a historicky rekordní jsme měli také letošní duben.

Dá se loňské rekordní léto vysvětlit tím, že po pandemii byla velká žízeň po pivu?

Mohlo to hrát roli, ale jinak jde o dlouhodobější trend. Slušně nám rostou exportní prodeje, obzvlášť v Německu rostly loni dvojciferným číslem. K tomu, že se nám tradičně dařilo v exportu, jsme loni posílili i na domácím trhu, takže jsme se v minulém roce poprvé dostali nad 1,7 milionů hektolitrů prodaného piva.

Troufáte si letos rekordní rok překonat?

Je květen a účty se dají vystavovat někdy v září, protože pro pivovar je nejdůležitější letní sezona. Měli jsme letos pomalejší rozjezd, přesto jsme v prvním kvartálu skončili na úrovni roku 2020. Druhý kvartál se jeví zatím velmi nadějně, už jsem mluvil o tom, že duben byl rekordní. Jedeme na vlně optimismu, ale raději nechci dělat předčasné závěry.

3 % O tolik vyrostly pivovaru tržby za minulý rok ve srovnání s předloňským

Do kolika zemí v současnosti Budvar exportuje?

Jde zhruba o sedm desítek zemí a hlavní trhy, které tvoří sousední státy – jak my říkáme, země okolo pivovarského komína – fungují dobře. Složitěji se jeví vzdálenější trhy, ale hned jak nás naplno pustí do letadel, vyrazíme za zákazníky a začneme navazovat či obnovovat kontakty. Dlouho jsme se s klienty neviděli a jen telefony nestačí.

Zkomplikovala vám export do Ruska vrbětická kauza?

Vypadá to, že spor zůstal pouze na politické úrovni.

Jak přesně je to v souvislosti s exportem s ochranou značkou?

Používáme tři značky. Ideální je Budweiser Budvar a pod touto značkou vyvezeme většinu objemů. Hlavně v Asii, ale i například v Dánsku, nemůžeme za známkoprávních důvodů použít Budweiser, takže tam exportujeme jako Budějovický Budvar. A pak jsou trhy nacházející se převážně v Severní Americe, kde nemůžeme používat ani Budweiser, ani Budějovický, ani Budvar. Tam exportujeme pod značkou Czechvar

Reklama

Ztěžuje vám to život?

Máme několik etiket, musíme dělit marketingové materiály a aktivity, ale myslím, že už dávno jsme se s tím naučili žít.

Pojďme z ciziny zpět do Česka, kde máte ve srovnání s konkurencí méně podnikových hospod. Proč tomu tak je?

Nevím, zda jsem schopen historicky posoudit důvod tohoto stavu. Beru ho jako realitu, na kterou musíme reagovat. Musíme si zasloužit větší důvěru hospodských partnerů, abychom i v tomto segmentu dokázali vyrůst.

Přitom to zdaleka není jen o ceně, jde o mnohem komplexnější záležitost. Musíme mít dobré portfolio, dobré podmínky, být spolehlivým partnerem, dokázat se společně s hospodskými postarat o kvalitu piva, tedy ho nejen dodat, ale zajistit odpovídající servis. Pak by se měl počet našich hospod navyšovat, teď jich máme nad tisíc.

A ideální počet pro vás je?

Nechceme mít spoustu hospod, které budou mít 14 dní rozčepované pivo. To by nám nedělalo dobré jméno. Hodláme jít cestou kvality, ne kvantity, přičemž pár zajímavých akvizic se už podařilo.

Na druhou stranu, nebylo méně hospod v pandemii výhodou?

Krátkodobě to výhoda byla, díky tomu nás krize tolik nepostihla a byli jsme schopni růst. Dlouhodobě ale tenhle stav určitě považuji za slabinu. Dobrý pivovar potřebuje dobré hospody.

Menší počet hospod byla v pandemii výhoda, dlouhodobě ale tenhle stav považuji za naši slabinu.

Budvar je tradičně považován za sladší pivo…

Říkáme pivo s jemnou hořkostí.

Mířil jsem k tomu, zda Budvar nehořkne. U vašeho relativně nového produktu, Budvaru 33, jste hořkost zdůrazňovali i v marketingové kampani.

Šlo z naší strany o velkou novinku, která zafungovala, populární byla zejména na letních festivalech. Teprve poté jsme Budvar 33 dali do lahví a plechovek a shodou okolností jsme se s tím trefili do zavírání hospod, takže jsme slyšeli narážky na fakt dobré načasování, byť jsme vše samozřejmě připravovali dlouhodobě.

Nevím, zda bych naše počínání definoval tak, že Budvar hořkne. Na specifickém domácím trhu chceme zkrátka jít cestou celého portfolia – nepracovat jen s jednou značkou, ale s pivovarem jako celkem.

Spolupracujeme s malými pivovary, z čehož plyne větší otevřenost a hravost.

Budweiser Budvar dál jednoznačně zůstává naší vlajkovou lodí, je to originál unikátní jemnější hořkostí, výrobním procesem. V portfoliu ale máme další jedinečné produkty, takže naše piva nepůsobí jako uniformní armáda lišící se jen výložkami. Extrémně zajímavé je například černé pivo, které proti standardním černým pivům není až tak sladké.

Budvar 33 prezentujeme jako první hořký ležák pivovaru. Je zajímavý pro mladší generace a my si při veškeré a velké hrdosti na Budweiser Budvar ověřili, že nemusíme vařit pouze pivo, které naši předci vymysleli před sto lety. Jedna z inspirací pro Budvar 33 vzešla i ze spolupráce s malými pivovary, které se nebojí netradičních postupů či surovin, z čehož plyne větší otevřenost a hravost.

Vzal jste mi otázku, která se týkala právě spolupráce s minipivovary…

Tahle spolupráce má několik aspektů. Byznysová část je v ní samozřejmě zakotvena taky, ale skoro ještě víc je tato spolupráce o vzájemné konverzaci a obohacování. O potkávání se a společného hraní si s pivy. Dáváme příležitost lidem z malých pivovarů uvařit si pivo ve „velkých hrncích“ a naši sládci mohou v minipivovarech přece jen více experimentovat.

Konkrétním výsledkem byl projekt Sedm spolčených, kdy naši sládci uvařili pivo společně se sládky sedmi malých pivovarů. Pivo jsme připravili i ve spolupráci s minipivovarem Cobolis, teď jsme dokončili další s jihočeským minipivovarem Obora a ve spolupráci tohoto typu chceme pokračovat. Na letošní rok máme v plánu ještě další dvě podobné limitované edice piv.

A další trendy? Kam se chcete dál vydat, pokud to není tajemství?

To samozřejmě tajemství je, ale debaty probíhají a plyne z nich, že máme potenciál k dalšímu rozvoji. Mluvil jsem už o černém pivu a jsem přesvědčen, že z pohledu chuti je na českém trhu výrazně nedoceněné.

Před časem si dal Budvar do záhlaví označení „Národní pivovar“ – chápu to správně jako přihlášení k tradici?

Přesně tak. Jsme v národních rukou, patříme státu, a pojmenování Národní pivovar je reflexí tohoto stavu. Je připomenutím, že Budvar je tradice a závazek.

Reklama
Reklama