Vyhrožujete nám, nebudeme proto kupovat vaše zboží – tak někteří evropští spotřebitelé a politici v posledních týdnech vystupují proti Spojeným státům. Prodeje domácích výrobků z toho sice mohou těžit, úplný bojkot všeho amerického je však podle organizátorů téměř nemožný.
Mezi nejhlasitější odpůrce výrobků ze Spojených států patří v současnosti Dánové, kterým prezident Donald Trump opakovaně vyhrožuje anexí Grónska a vadí jim také jeho postoj k válkou zasažené Ukrajině nebo cla uvalená na spojence.
O domácí výrobky se proto Dánové zajímají natolik, že největší provozovatel tamních obchodů s potravinami, Salling Group, začal evropské produkty dokonce označovat.
Kdo má tedy zájem, může se řídit při nakupování výhradně hvězdičkami na elektronických etiketách. Ty značí, že konečný vlastník značky je evropský, a podle ředitele společnosti Anderse Hagha má tato novinka zákazníkům usnadnit výběr.
Foto se souhlasem Salling Group
Nejedná se přitom o snahu neznámé společnosti zviditelnit se – Salling Group ovládá 36 procent dánského trhu s potravinami a provozuje na 1700 poboček v Dánsku, Polsku i v Německu.
Hagh nevyloučil, že by se hvězdičky na výrobcích mohly rozšířit i do těchto zemí, ale celkově nemá v plánu omezit prodej amerického zboží. Je podle něj na každém zákazníkovi, jak se k situaci postaví.
Další dánský řetězec supermarketů, Kvickly, vyzval na Facebooku své zákazníky, aby raději vyzkoušeli „netrumpovskou“ kolu Jolly. A minulý týden pak mateřská společnost řetězce zaznamenala dvojnásobné tržby tohoto nápoje oproti normálu, uvedl portál BT.
Ke snahám řetězců se připojují i samotní Dánové, kteří na Facebooku založili skupinu s názvem Boykot varer fra USA, tedy „Bojkotujte zboží z USA“. Skupina už přilákala necelých 89 tisíc členů.
Její správce Mads Mouritzen v úterý napsal, že cílem není bojkotovat veškeré zboží ze Spojených států a že by si Dánové neměli zbytečně ztěžovat život tím, že se zcela odstřihnou od amerických výrobků. To by ostatně také snížilo účinnost jejich bojkotu, protože se organizují na americké sociální síti.
„Kdyby se nám podařilo přimět pět set tisíc Evropanů, aby zrušili předplatné Netflixu, vykašlali se na Airbnb a nejezdili do Spojených států, pak bych já osobně byl více než šťastný. I kdyby Facebook a Heinz vyšly z krize nedotčené,“ vysvětloval svůj postoj Mouritzen.
Zde se sluší připomenout paradox, že zatímco majitel Facebooku Mark Zuckerberg v poslední době otevřeně podporuje Donalda Trumpa, spoluzakladatel a dosud zřejmě nejvýraznější tvář Netflixu Reed Hastings v loňských prezidentských volbách věnoval miliony dolarů na kampaň Trumpovy soupeřky Kamaly Harris.
Někteří členové skupiny jsou ale ve svém protestu akčnější a radí si i, které zubní kliniky nejsou vlastněny americkými investičními skupinami či jaké existují varianty k neziskové Wikipedii.
Dánský portál Kosmopol přinesl příběh majitelky lahůdkářství na ostrově Amager, po které už zákazníci požadovali, aby přestala americké výrobky prodávat. Přestože Mette Heerulff Christiansen nejdříve považovala požadavek za vtip, nyní nad ním prý vážně uvažuje.
Podle pondělního průzkumu agentury Megafon si pak od inaugurace Trumpa záměrně nekoupilo americký produkt kvůli jeho původu 47 procent všech Dánů. Necelých šest z deseti Dánů pak cítí „mnohem menší“ zájem o návštěvu Spojených státu od Trumpova návratu do Bílého domu.
Do bojkotu se však zapojují i další Evropané. Pro ty vznikly stránky GoEuropean.org a BankruptTrump.org, které nabízejí alternativy k americkým produktům. Doporučují například českou Kofolu místo americké Coca-Coly, Mapy.cz místo Google Maps či software Photopea místo Adobe Photoshop.
Větší návštěvnosti se po rozšíření v internetových skupinách dostává i stránce ItIsMadeInEurope.com. Ta dlouhodobě představuje a recenzuje zajímavé evropské produkty.
K bojkotu se přidávají také obyvatelé ostatních skandinávských států. A i tam se organizují na sociální síti Facebook, kde má švédská skupina zvaná Bojkotta varor från USA necelých 81 tisíc členů.
Ta si dává za cíl „chránit demokracii, sebeurčení a bezpečnost“ a v přidružené anketě členové jako největší motivaci k bojkotu uvádějí obavy z „výhrůžek převzetí jiných území“ a „demontáže demokracie ve Spojených státech“.
Názor to zřejmě není ojedinělý, protože se podle průzkumu agentury Verian tři z deseti Švédů v uplynulém měsíci zdrželo nákupu amerického zboží, přičemž desetina uvedla, že zboží bojkotovala úplně. Téměř čtyřicet procent poté zvažuje omezení nákupu amerických produktů v budoucnu.
Foto Profimedia
I v sousedním Norsku se k bojkotu Spojených států rozhodl dodavatel paliva Haltbakk Bunkers, který po roztržce v Bílém domě odmítl zásobovat lodě amerického námořnictva. Norsko však americké spojence ujišťovalo, že tyto kroky nejsou v souladu s politikou norské vlády.
Razantnější jsou Francouzi, z nichž se téměř 24 tisíc připojilo k bojkotu na Facebooku, aby bojovali proti „financování imperialistických excesů Spojených států“.
Zakladatel této skupiny Édouard Roussez tam vyzývá příznivce, aby se zaměřili hlavně na společnosti, jako je Airbnb, Uber, Amazon nebo Tesla, které kampaň Donalda Trumpa finančně podpořily.
„Spojené státy vedou proti Evropě ideologickou a obchodní politiku, která zahrnuje hospodářské vměšování, dezinformace, hrozby, snahu o ponížení, pohrdání utrpením ukrajinského lidu a násilný nátlak na země bránící svou suverenitu. Odmítáme být pasivními spotřebiteli, kteří financují model, který nás oslabuje,“ vysvětluje svou motivaci Roussez.
Francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann pak Američany dokonce vyzval, aby vzhledem ke svému chování vrátili Sochu svobody, kterou jim Francie darovala v roce 1886.
„V žádném případě,“ reagoval Bílý dům a Francouzům vzkázal, že by „měli být vděční“ za to, že díky americké pomoci během druhé světové války „nyní nemluví německy“.
A do bojkotu – i když trochu jiného – se částečně zapojil i prezident Francie Emmanuel Macron. Ten vyzval své evropské kolegy, aby své armády radši zbrojili vybavením domácího původu.
„Těm, kteří si kupují raketový systém Patriot, by měla být nabídnuta nová generace francouzsko-italského SAMP/T. Těm, kteří si pořizují letouny F-35, by měly být nabídnuty Rafale. To je způsob, jak zvýšit tempo výroby,“ řekl pro deník Le Parisien.
Foto Profimedia
A podobné výzvy mají i jeho evropští kolegové – předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se také vyslovila pro to, aby evropské státy nakupovaly evropské zbraně.
Politici se navíc zapojili i do samotného bojkotu produktů, když polský ministr cestovního ruchu Sławomir Nitras prohlásil, že „žádný rozumný Polák nemá důvod kupovat vozy značky Tesla“.
Učinil tak v reakci na slova blízkého spolupracovníka Donalda Trumpa a nejbohatšího muže světa Elona Muska, který na mítinku pravicové strany AfD vyzval Němce k odhození viny z nacistické minulosti. V den Trumpovy inaugurace také dvakrát zvedl ruku v gestu připomínajícím nacistický pozdrav.
Jenže tato slova a činy kromě Poláků zřejmě nepotěšily ani samotné Němce, z nichž 94 procent podle portálu T-Online uvádí, že si nyní elektromobil od Tesly rozhodně nekoupí.
Bizarní je z ekonomického hlediska Muskova podpora strany AfD, která dlouhodobě vystupuje proti elektromobilům, a v roce 2019 dokonce na předvolebním plakátu vystavila hořící teslu s popisem v překladu „Advent, Advent a Tesla hoří“.
Foto AfD
Velmi podobné scény jako na plakátu se přitom dnes objevují i ve skutečnosti. Minulý pátek shořely v Berlíně po žhářském útoku čtyři vozy značky Tesla a podobný případ se stal i ve Francii, kde jich začátkem tohoto měsíce někdo zapálil dvanáct.
Zdá se, že se při tom inspirovali vývojem ve Spojených státech. Poslední takový případ se tam stal v úterý v Las Vegas, v Jižní Karolíně zase minulý týden uhořel muž poté, co zapálil nabíjecí stanici Tesly.
Donald Trump ve snaze bránit Muskův byznys označil tyto útoky za „domácí terorismus“ a prohlásil, že každý, kdo Tesle ublíží, „projde peklem“.
Ještě významnější složkou protestu se ale stal alkohol. Ten americký stáhly z prodeje některé provincie v Kanadě, na kterou Trump uvalil vysoká cla a kterou neustále označuje za „padesátý první stát Spojených států“.
Tento bojkot označil Lawson Whiting, generální ředitel společnosti Brown-Forman, která vyrábí whisky jako Jack Daniel’s, za „horší než cla“. Zatímco kanadský trh tvoří pouze zhruba jedno procento prodeje společnosti, větší obavy má z reakce evropských politiků a občanů.
K tomu se přidává i Trumpovo zvažované clo na alkohol z Evropské unie ve výši dvě stě procent. Pro specializovaný americký web Food Dive pak analytik Robert Moskow zmínil, že se vzhledem k agresivní reakci Kanady nebude divit, pokud tato obchodní politika Spojených států povede k bojkotu dalších značek, jako je pivo Budweiser, cukrovinky Hershey nebo kečup Heinz.
I Takeshi Niinami, generální ředitel skupiny Suntory, řekl pro Financial Times, že se společnost připravuje na možnost, že americký alkohol budou Kanaďané, Mexičané a Evropané méně akceptovat nejen kvůli clům, ale také kvůli emocím.
Zda zapracují emoce i v tuzemsku a podobný bojkot se rozšíří do Česka, je zatím nejasné. Podobné snahy se na sociálních sítích sice vyskytují, takové popularity jako v zahraničí zde však alespoň prozatím nedosahují.
