„Diagnostika i léčba onkologických onemocnění se za dvacet let mé praxe posunuly mílovými kroky,“ říká David Vrána, vedoucí onkocentra Agel v Novém Jičíně na Ostravsku. Díky tomu rakovina už nebývá tak často rozsudkem smrti, naopak úspěšnost léčby některých typů nádorů se pohybuje až kolem devadesáti procent. Pacienti přitom nemusí za nejlepší léčbou jezdit do zahraničí. „Česká onkologie je na světové úrovni,“ zdůrazňuje Vrána.
Robotické operace, lineární urychlovače, umělá inteligence. V Komplexním onkologickém centru Nemocnice Agel Nový Jičín to vypadá jako na pracovišti budoucnosti. Nemocnice právem patří mezi prvotřídní kliniky světové úrovně, i díky špičkovým lékařům, kteří mají k ruce nejmodernější nástroje pro léčbu i diagnostiku.
I proto se prognóza lidí s onkologickým onemocněním rok od roku zlepšuje. „Měl jsem možnost pracovat na klinice ve Velké Británii a dostupnost cílené léčby je v České republice jednoznačně výrazně lepší. Někdy si ani neuvědomujeme, jak kvalitní péče je v rámci onkologie u nás poskytována,“ říká vedoucí novojičínského Komplexního onkologického centra David Vrána.
Navíc je léčba ze zákona hrazena zdravotními pojišťovnami. A pokud se pojišťovnám nový typ léčby hradit nechce, stále existuje naděje – pacient se může odvolat na speciální paragraf zákona, který zdravotním pojišťovnám ukládá povinnost hradit ve výjimečných případech i služby běžně nehrazené, pokud jde v tu chvíli o jedinou možnost léčby.
Náklady se přitom běžně pohybují kolem sta až dvou set tisíc měsíčně, v případech nových typů léčby i výše. Celá léčba pak může trvat roky, což celkové náklady násobí na milionové částky.
Roboti a AI
Byť role zkušeného lékaře je stále nenahraditelná, velký posun vpřed přinesly v oboru moderní technologie. V Novém Jičíně pracují s lineárními urychlovači TrueBeam Varian, které jsou schopny ozařovat s vysokou přesností technikami stereotaktické radioterapie nebo radiochirurgie podobně jako Leksellův gama nůž.
„Díky tomu se pacienti mohou léčit v rámci jednoho pracoviště, což je velká výhoda jak pro lékaře, tak pro pacienty samotné,“ pochvaluje si docent David Vrána. Dalším velkým pomocníkem jsou roboti DaVinci, které mají v Nemocnici Agel v Novém Jičíně od minulého roku rovnou dva.
„Robotická operativa výrazně snižuje komplikace a zkracuje nutnou dobu hospitalizace, což opět znamená výrazné zlepšení kvality života onkologických pacientů v průběhu léčby nádorového onemocnění a současně snižuje náklady léčby,“ vysvětluje Vrána.
Při práci s robotem lékař neprovádí úkony přímo nad pacientem, ale sedí u ovládací konzole a pomocí citlivých joysticků a pedálů ovládá ramena robotického systému. Díky tomu může provádět jemný a precizní pohyb i v omezeném prostředí operačního pole v těle pacienta.
Také umělá inteligence se v Novém Jičíně využívá téměř denně. Například na mamografických snímcích umožňuje zvýraznit místa, která by mohla obsahovat patologické změny. To zásadně zefektivňuje a zrychluje celý diagnostický proces. Podobně je AI využívána i při endoskopickém vyšetření tlustého střeva nebo močového měchýře.
Foto: Jiří Zerzoň
Foto: Jiří Zerzoň
Foto: Jiří Zerzoň
Naděje v molekulách a imunoterapii
Klinická onkologie se v poslední době ubírá směrem personalizované medicíny, tedy terapie šité přímo na míru každému pacientovi. S tím souvisí vývoj speciálních molekul, které blokují konkrétní signální dráhy v nádorové buňce, a jsou tedy schopny přesněji zacílit na určitou mutaci podílející se na růstu nádoru.
Nejvíce skloňovaným termínem na světových onkologických konferencích je ale imunoterapie. Ta zásadně změnila prognózu řady nádorových onemocnění, zejména maligního melanomu či nádorů ledvin. Do onkologického prostředí tak vnáší novou naději.
„Z těchto onemocnění se v některých případech stává již víceméně chronické onemocnění, jak je tomu například v případě maligního melanomu. To znamená, že s onkologickou diagnózou budete moci žít podobně jako dnes třeba s cukrovkou,“ věří David Vrána.
A to primárně u nejčastějších typů nádorů, kterými jsou v České republice karcinom prsu u žen a nádor prostaty u mužů. Časté jsou i nemelanomové kožní nádory, jež se většinou léčí snadno. Na dalších příčkách najdeme gynekologické nádory, kolorektální nádory a nádory plic. U posledních dvou jmenovaných hraje významnou roli životní styl.
„Obecně známý je samozřejmě vliv kouření na nádory plic a způsobu stravování na vznik kolorektálního nádoru, ale i životního prostředí, což je tady na Ostravsku velké téma. Je třeba také zdůraznit, že značnou měrou se na vzniku nádorů podílí genetická predispozice, kterou neovlivníme, ale můžeme ji alespoň znát,“ apeluje docent Vrána.
Minimalizovat nežádoucí účinky
Každá léčba má také svou odvrácenou stranu. Nežádoucí účinky mohou mít někdy na pacienta horší dopad než nemoc samotná, tudíž je třeba velmi pečlivě zvažovat rizika jakékoli onkologické léčby, ať už je to chemoterapie, ozařování, nebo biologická léčba.
Proto je v současnosti jednoznačným trendem snaha nejen léčit a vyléčit nádorové onemocnění, ale také minimalizovat nežádoucí účinky tak, aby kvalita života onkologických pacientů byla i v průběhu léčby nádoru co nejvyšší.
„Do praxe se dostala řada nových modalit radioterapie, jako je stereotaktická radioterapie a radiochirurgie, tedy techniky aplikující vysokou dávku záření do nádorového ložiska a zároveň více šetřící okolní zdravé tkáně. Díky tomu se snáze vyhneme potenciálním nežádoucím účinkům ozařování,“ popisuje David Vrána.
Jaká léčba se hodí pro konkrétního pacienta, musí určit lékař podle dané diagnózy. „Chemoterapie se využívá už desítky let, proto má dobře predikovatelnou toxicitu, nicméně ničí buňky dost necíleně. Tyto nevýhody odstraňuje právě cílená léčba, která se zaměřuje na konkrétní patologicky změněné signální procesy v nádorové buňce a do značné míry šetří zdravé buňky,“ doplňuje vedoucí novojičínského Komplexního onkologického centra.
Moderní imunoterapie místo ničení naopak podporuje imunitní systém, respektive blokuje jeho vypnutí tak, aby se s nádorovými buňkami popral sám. Ale i to má svá úskalí. Hlavním možným nežádoucím účinkem je vyvolání autoimunitní reakce, tedy reakce imunitního systému proti zdravým tkáním, která může být až život ohrožující.
Nejlevnější a současně nejefektivnější metodou podle Davida Vrány stále zůstává prevence, která může zamezit nádorovému onemocnění. Preventivní prohlídky také umožňují lékařům onemocnění diagnostikovat v co nejranějším stadiu, kdy má pacient nejvyšší šanci na trvalé vyléčení.
„Doufám, že za deset let budeme mít k dispozici řadu nových cílených molekul, které umožní další personalizaci onkologické léčby,“ uzavírá David Vrána s nadějí.
