skip to main content

Rap a beaty. DJ NobodyListen zažil i přes uzavřené kluby rekordní rok

Jak je v této době zvykem, povídali jsme si na dálku přes obrazovky našich počítačů. Pandemie prostě osobním setkáním příliš nepřeje. A nepřeje ani umělecké scéně.

Proto jsem do rozhovoru s českým dýdžejem a producentem Jakubem Strachem, známým zejména u mladšího osazenstva pod jménem NobodyListen, šel s tím, že to nebude moc veselé povídání. Přece jen se loni zrušily festivaly třeba jako Metronom Prague, Colours of Ostrava nebo slovenský Grape. Tam všude měl hrát.

Opak ale byl pravdou. Když Jakub začal rekapitulovat loňský rok, vylezlo z něj, že party sice nebyly, o to čileji se ale mohl věnovat producentské činnosti v rámci obchodní spolupráce s různými značkami. A rozhodně se nenudil.

„Pro mě byl rok 2020 absolutně nejúspěšnějším rokem mé kariéry,“ rekapituluje potetovaný mladík ve svém karlínském studiu, kde vznikají v podstatě všechny jeho tracky a nahrávky. Jednak je skládá na zakázku značkám jako Nike nebo aktuálně Jägermeister, které je využívají jako komerční znělky.

Odjakživa je ale rád tvoří hlavně pro radost a pro své fanoušky, které svými beaty rozpohybovává (nejen) na party Addict. Tato akce se během jedné pětiletky stala díky svému konceptu novým fenoménem na české kulturní scéně mezi mladou generací.

„U Addictu jsme dosáhli tuzemského maxima, pokud se bavíme o generaci 18 až 25 let. Zná ho většina lidí poslouchajících podobný styl muziky,“ začíná přibližovat sedmadvacetiletý DJ své akce, jejichž věhlas rezonuje i v Londýně nebo Berlíně a které se vyznačují kombinací rapu a elektronické muziky.

Teď si Jakub navíc plní sen, když založil vlastní label Addict Sound. A FAMU o něm natáčí dokonce filmový dokument. Ale vše postupně.

Reklama
Český DJ a producent Jakub Strach alias NobodyListen | Foto Michael Tomeš

Rychlý vzestup

Rodilý Pražák Jakub Strach strávil své dospívání stejně jako mnoho jeho vrstevníků. Když začal poslouchat muziku, propadl zahraničnímu i českému hip hopu a rapu v podání světoznámého Eminema nebo českých seskupení Indy a Wich a PSH. V 15 letech se zaposlouchal i do elektronické muziky, a když už složil své první hiphopové beaty, dostal touhu je kombinovat s elektronickou klubovou hudbou.

Jak sám říká, díky tomu, že měl ve svém životě štěstí na správné kontakty a na lidi, se mohl učit přímo u jedné z jeho model.

„Už v 15 jsem se poznal právě s Indym a chodil jsem k němu do studia. Tam mi vše ukazoval a učil mě. Přes něj jsem poznal Wiche a taky Vladimíra 518 z PSH, a když mi bylo 18, Vladimír mě k mému překvapení pozval k nim do labelu Big Bossu. A pak už se vše nabalovalo,“ vrací se mimo jiné i člen hudební dvojice VR/NOBODY do doby před 12 lety, kdy začínal pravidelně stát na pódiích za gramci, mixážními pulty a synťáky. Z řady klubů jste jej mohli za ta léta vídat například v Chapeau Rouge nebo v Roxy. Brzy se ale stal žádaným i v zahraničí a objížděl i evropská města.

Tajemnem zahalený Addict

Jak už to tak bývá, časem Jakubovi přestalo stačit hrát jako host po klubech. Podobně jako na svých začátcích Zdeněk Souček alias DJ Suki, který dnes produkuje dnb party Let It Roll a s nímž možná v budoucnu NobodyListen vytvoří nový festival, chtěl dělat něco svého.

Inspiraci přitom nacházel v Berlíně, kam už jako náctiletý pravidelně dojížděl a kam byl později zván i jako DJ. A vnímal tam vše. Nejen samotnou atmosféru legendárních berlínských parties v klubech jako Berghain, na které se sjíždí minimálně celá Evropa.

„Berlín je moje milované město. Tam jsem toho hodně okoukal a přivezl si odtamtud spoustu inspirace, hlavně pokud jde o pořádání akcí – od organizace barů, front až po samotné sestavování line-upu,“ vzpomíná NobodyListen.

A tak před šesti lety vznikla první party Addict, která se od té doby konala ve více či méně pravidelných intervalech až do pandemie a rychle nabyla na oblíbenosti. Kromě zajímavých účinkujících a propracované audiovizuální show se tak stalo možná i mnohdy kvůli jejímu puncu tajemnosti.

Addict je hlavně o budování osobního brandu.

Podobné tajemnosti, kterou do Česka v 90. letech importovali angličtí raveři ze sound systémů Spiral Tribe a Mutoid Waste, když v první polovině 90. let přijeli poprvé na louku ke středočeským Hostomicím, rozbalili aparatury a de facto vdechli krátký život dnes už neexistujícímu teknivalu CzechTek. U něj se vzhledem k jeho pravidelné ilegálnosti do poslední chvíle nevědělo, kde se bude konat.

Účastníci se to dozvěděli z nahraného vzkazu na infolince, která byla dostupná teprve s večerními hodinami, kdy se akce už rozjížděla, a navíc její přesnou lokaci museli hledat jen podle pár indicií a pak často jen podle zvuku. Prostě bojovka se vším všudy.

Reklama

„I když my máme vše legální, u některých akcí Addictu také lidi dlouho neví, kde se akce bude konat. Je to takový moment překvapení. Na druhou stranu, když máte na rozdíl od freeparty předprodeje, tak se to takhle moc dělat nedá. A mnohdy za námi jedou i lidi ze zahraničí a ti potřebují kvůli ubytování předem vědět, kde akce bude,“ říká Jakub s tím, že průměrná návštěvnost Addictu se pohybuje mezi jedním a dvěma tisíci lidí. Největší účast pak zažila zimní verze v malé sportovní hale hokejové Sparty, kde bylo téměř čtyři tisíce lidí.

Addict se koná vždy na jiném místě. Jedna party proběhla na pražské Letné pod kyvadlem. Dorazilo na ni 3500 lidí. Foto | Addict

Nejde o žádnou extrémní masovku, i tak ale Addict společně s NobodyListen získali své renomé nejen v Česku, ale i v zahraničí. Náklady na jednu akci se pohybují kolem jednoho milionu korun a je jasné, že při zmíněné návštěvnosti a vstupu kolem 400 korun se sotva pokryjí.

I tak jich už dohromady proběhlo 35 (včetně těch v zahraničí, například v Berlíně), vystřídalo se na nich kolem 50 tisíc účastníků a více než 100 dýdžejů a hudebníků z celého světa. Možná jste na ní taky byli, i když už vám není dvacet. Stala se totiž součástí například jednoho z ročníků Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku v OD Kotva.

Party bez škatulek

„Addict je hlavně o budování osobního brandu, peníze pak vydělám jinde,“ vysvětluje svou strategii dýdžej, který je i čilým modelem. V rámci partnerství fotil pro značky jako Queens, Footshop, naposledy pak pro síť obchodů v Pařížské ulici patřící do skupiny Luxury Brand Management a několik let je modelem i samotného Dioru v Paříži.

I to vlastně souvisí s posilováním brandu, který by se mohl v záplavě mnoha jiných parties lehce ztratit.

„To, že tu děláme super party a eventy, je sice hrozně hezký, ale v Berlíně jich takových najdete stovky a v Londýně tisíce. Je tedy potřeba se značkou pracovat, aby začala být zajímavá i pro zahraniční trh,“ vrací se NobodyListen ke svému dítěti, které nechce zařazovat do jednoduchých žánrových škatulek.

„Dnes už neexistuje žánrové rozdělení, nemá cenu škatulkovat. Naopak má cenu experimentovat a zkoušet styly kombinovat jinak,“ vysvětluje s tím, že na jeho akci prakticky najdete živý koncert, potom rap a nakonec techno.

Předplatné Forbesu

Plnění snů

Jedním z velkých snů Jakuba Stracha vždy bylo založit si i vlastní hudební label. A to se mu vlastně díky pandemii, která mu zrušila všechna podzimní vystoupení, povedlo. „Na přelomu září a října jsem konečně spustil svůj vlastní hudební label Addict Sound,“ říká NodobyListen, který zrovna lisuje do distribuce první vinylovou placku.

A v současné době se o něm a o celé subkultuře, v které se pohybuje a v které dnes udává hudební trendy, natáčí i filmový dokument z dílny FAMU. Do toho už přemýšlí, co s letošní sezonou, která dle něj bude podobná jako ta minulá – ještě stále bez festivalů a hromadných hudebních akcí.

A proto je smířen s tím, že plánované vlastní velké akce včetně evropské tour, kterou začal chystat už před dvěma lety, proběhnou až v příštím roce.

„V první půlce tohoto roku se chci věnovat vlastní hudbě a produkci, kdy dodělávám spoustu projektů včetně svého audiovizuálního projektu. A chtěl jsem udělat i multimediální výstavu o naší generaci A,“ předesílá NobodyListen s tím, že A neznačí nic jiného než Addict.

Nyní, kdy vlivem protipandemických opatření v podobě uzavření klubů hodně subjektů končí a uzavírá své provozy, lehce pokukuje i po případném volném prostoru, což je také jeden z jeho snů. Ale vzápětí přiznává, že s každým klubem přichází hodně provozních starostí, které by mu nedovolily se naplno věnovat dýdžejingu a producentským projektům.

„Bojím se, že by mě to mohlo semlít. Zatím chci mít otevřeno stále více dveří a uvidím, kam se ještě v životě vrhnu,“ uzavírá Jakub Strach aka NobodyListen naše povídání.

Reklama
Reklama