Dvě pětiny zaměstnavatelů v reakci na konsolidační balíček sníží poskytované zaměstnanecké benefity nebo omezí jejich počet. Omezovat budou hlavně víceúčelové programy typu Cafeteria či Flexi Pass a méně rozšířené benefity, jako jsou finanční příspěvky při výročích, odchodu do důchodu nebo svatbě, ale i různé vzdělávací programy. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory, do něhož se zapojilo 451 podniků.
Daňová uznatelnost některých benefitů bude od ledna příštího roku zastropována do poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.
Limit pro nezdaněné příjmy se bude vztahovat na nepeněžní plnění, například na poukazy na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného nebo hygienického charakteru, příspěvky na kulturní nebo sportovní akce a na knihy, poskytovaných z fondu kulturních a sociální potřeb nebo ze zisku firmy po zdanění.
Vládní úpravy také omezí nezdaněný příspěvek zaměstnavatele na rekreaci, a to na limit dvacet tisíc korun ročně.
„Vláda původně chtěla daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů zrušit úplně. Vládní strany nakonec částečně vyslyšely argumenty podnikatelských organizací a odborů a zavedly místo celkového zákazu roční strop, a jen pro některé benefity,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Rozumíme snaze ozdravit veřejné finance, nicméně systém zaměstnaneckých benefitů je pro zaměstnavatele kvůli vyčerpanému trhu práce důležitý, vedle mzdy to jsou často právě benefity, které rozhodují o atraktivitě zaměstnavatele,“ dodal.
Přestože se kvůli novým pravidlům pro zdanění benefitů firmám zvýší náklady, polovina podniků se chystá zaměstnanecké benefity poskytovat ve stejné výši jako dosud. Redukovat výši benefitů budou zejména mikrofirmy do deseti zaměstnanců (třicet tři procent z nich).
Nejméně k úpravám benefitů přistoupí i velké podniky nad 250 zaměstnanců (dvacet osm procent). Chystané změny ve zdanění benefitů ovlivní ve větší míře středně velké a velké firmy. Poskytují je totiž nejen častěji, ale také ve vyšší hodnotě.
Benefity svým zaměstnancům nyní poskytuje devadesát dva procent zaměstnavatelů. Nejrozšířenější jsou dnes benefity spojené se stravováním zaměstnancům. Stravování v kantýně, stravenkový paušál, dovozy obědů, elektronické nebo papírové stravenky poskytuje téměř devadesát procent zaměstnavatelů.
Materiální vybavení, jako je mobilní telefon, notebook, služební auto nebo oděv, poskytuje osmdesát procent zaměstnavatelů. Sociální benefity, jako jsou příspěvek na penzijní připojištění, sick day, práce z domova nebo dovolená nad rámec zákona, jich nabízí přes sedmdesát pět procent.
„Novým trendem posledních dvou let bylo zavádění zdravotních benefitů, jako jsou preventivní vyšetření, očkování nebo psychologická podpora. Tyto benefity se často vztahují nejen na zaměstnance, ale i jejich rodiny, což vede ke zlepšování zdravotního stavu české populace. Konsolidační balíček tuto oblast ohrožuje a výsledkem budou další zbytečné vysoké náklady pro české zdravotnictví,“ doplnil Prouza.
