Ještě v roce 2021 to na českém realitním trhu doslova vřelo. Prvotní šok z pandemie odezněl, úrokové sazby byly na minimu a bytů i domů se prodalo nejvíc od krize v roce 2008. Pak přišel poměrně zásadní útlum.
Jak vyplývá z dat portálu Valuo, loni se objem prodejů propadl na nejnižší úroveň za posledních osm let. Platforma, za kterou stojí mimo jiné investoři z Pale Fire Capital, analyzuje data z katastru nemovitostí a veřejné inzerce největších tuzemských realitních portálů.
Její podrobný rozbor loňského dění ukazuje, že se v Česku prodalo 55 180 bytů a 34 769 domů – o čtvrtinu méně bytů a o téměř 40 procent méně domů než ve zmíněném rekordním roce 2021.
Klesajícímu trendu se loni vymykaly pouze prodeje bytů v Pardubickém kraji, kterých bylo přibližně o pětinu více než v roce 2022. Bytů v Praze či v Jihomoravském kraji se loni prodal zhruba stejný počet jako předloni.
„Naopak situace s rodinnými domy je odlišná, počet prodaných domů loni meziročně klesl ve všech krajích, přičemž největší pokles jsme zaznamenali v hlavním městě, a to o sedmadvacet procent,“ dodává zakladatel Valua Radek Šitera.
Hlavním důvodem jsou vysoké úrokové sazby, které lidem výrazně zdražily hypotéky. Česká národní banka je začala zvedat v červnu 2021 a základní sazba během jednoho roku postupně vzrostla z 0,25 procenta na sedm procent, kde zůstala až do loňského prosince.
„Sazby se výrazně zvýšily a cena bydlení nijak významně nepoklesla, což mělo na útlum jednoznačně největší vliv,“ hodnotí expert na stavebnictví a reality z KPMG Josef Kupec.
„Lidé si nové bydlení jednoduše nemohli dovolit a kvůli nízkým výnosům ustal i nákup rezidenčních nemovitostí na investici. Protože proč si kupovat byt s ročním výnosem tři čtyři procenta, když můžu dostat šest procent na spořicím účtu?“ konstatuje.
„Zvýšení úrokových sazeb vedlo k nárůstu počtu nemovitostí na realitních portálech. V současnosti je v mnoha krajích v inzerci více bytů a domů než před pandemií. Výjimkou jsou Praha, Moravskoslezský a Karlovarský kraj,“ dodává Šitera.
Na straně kupujících se na loňském útlumu podepsalo vyčkávání na lepší ceny. Po výrazném růstu cen nemovitostí z let 2016 až 2022 přišla mírná korekce, a zejména starší byty po dlouhé době zlevnily. Od 1. ledna navíc klesla DPH u bytů do sto dvaceti metrů čtverečních – z patnácti procent na dvanáct.
„Na straně nabídky sehrál v případě nových nemovitostí roli podstatný útlum výstavby v celé republice,“ říká hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Loni se začalo stavět necelých 36 tisíc bytů a rodinných domů, tedy asi tolik jako ve slabém covidovém roce 2020. Developeři šlápli na brzdu v očekávání slabší poptávky a rekordních cen stavebních materiálů a prací.“
Rozjezd prodejů starších bytů pak podle Dufka brzdila nerealistická očekávání stávajících majitelů. „Celou situaci navíc zkomplikovala energetická krize, která zvýšila pozornost upřenou na energetickou náročnost starších nemovitostí,“ dodává ekonom.
Chaty a chalupy zaznamenaly ještě výraznější propad počtu prodejů. V Česku se loni prodalo 5,5 tisíce rekreačních nemovitostí, což je oproti roku 2021 pokles téměř o čtyřicet procent.
„Lidé se během covidu oprávněně báli, že přijde vysoká inflace, a chtěli někam uložit peníze. Investice do nemovitosti tehdy vypadala jako velmi dobré řešení. Navíc nikam nemohli, takže začali přemýšlet o chatách a chalupách,“ vysvětluje Petr Hána, ředitel realitní sekce v Deloittu.
„Pandemie trh s rekreačními nemovitostmi nakopla, ale poté přišlo určité vystřízlivění, když řada lidí zjistila, že starat se o takovou nemovitost nemusí být zrovna jednoduché,“ uzavírá.
