Transformace energetiky je v plném proudu a během několika let změní mnohé. Jak razantní ty změny můžou být ukazuje už teď skokový růst cent tepla i elektřiny. Dodavatelé hledají cestu, jak z cenové spirály ven. A zároveň investují miliardy do ekologizace zdrojů i výstavby nových. „Zelená transformace představuje největší společenskou změnu od průmyslové revoluce,“ říká šéf energetické sekce společnosti Veolia v Česku Reda Rahma.
Energetika se zejména kvůli tzv. zelené politice EU otřásá v základech a dodavatelé energií musí urychleně restrukturalizovat a hledat nové způsoby využívání zdrojů i financování společností.
„Do roku 2027 investujeme do ekologizace zdrojů přes třináct miliard korun,“ přibližuje situaci Reda Rahma, CEO společnosti Veolia Energie, která je jedním z největších výrobců a dodavatelů tepla, chladu, elektřiny a dalších energetických komodit v Česku. Skupina plánuje do roku 2030 zcela ukončit provoz všech uhelných zdrojů a stát se lídrem ekologické transformace teplárenství u nás.
Teď ale musí, stejně jako ostatní reagovat na drastický nárůst cen emisních povolenek a energetických vstupů, jako je uhlí nebo zemní plyn.
Několik dodavatelů energií na českém trhu neustálo současnou situaci a museli ukončit dodávky. Jak je na tom Veolia, budete zdražovat?
Navýšení cen pro příští rok se právě projednává se zákazníky a může se lišit podle lokálních podmínek a použitých paliv. Zároveň hledáme řešení i na úrovni vlády a Energetického regulačního úřadu, protože nárust cen paliv je značný a náklady na emisní povolenky jsou neúnosné. Ceny zemního plynu vzrostly oproti loňskému roku na čtyřnásobek, černé uhlí a povolenky, které si musíme nakupovat na každou vypuštěnou tunu emisí CO2, zdražily meziročně o sto procent. I když nakupujeme část paliv a povolenek dopředu, výrazné zvýšení cen tepla je stejně jako u jiných energií nevyhnutelné.
Máte nějaký odhad, kam se to bude vyvíjet?
Pochopitelně si musíme udržet tržní konkurenceschopnost zejména vůči lokálním a individuálním řešením tak, abychom zachovali energeticky efektivní systém centrálního zásobování tepla s využitím kombinované výroby tepla a elektřiny. To je ale složité za nerovných podmínek, kdy malé zdroje nemusí platit emisní povolenky. Naší prioritou stále zůstává rozvoj dálkového vytápění, což ovšem neznamená, že nebude docházet k optimalizacím a využívání různých zdrojů energie ve vazbě̌ na lokální řešení.
Moderní výměníková stanice
Jak vás ovlivňuje klimatická politika Evropské unie?
Zcela zásadně. Primární roli hraje vývoj cen emisních povolenek CO2. Ještě předloni usilovala Evropská unie o snížení emisí do roku 2030 o čtyřicet procent v porovnání s rokem 1990, ale v průběhu pandemie bylo schváleno zvýšení tohoto cíle na 55 procent. To znamená podstatné snížení nabídky emisních povolenek v budoucnu a vedlo to k jejich zdražení. Peníze z povolenek putují do rozpočtů jednotlivých států, které je mají využívat na ekologizaci energetiky. Pro teplárenství bude v příštích deseti letech zásadní investiční podpora z Modernizačního fondu, který se právě plní výnosy z prodeje povolenek. Nejde tedy o nějakou státní dotaci, ale fakticky o recyklaci vybraných prostředků, a to jen z malé části. Teplárenství nedostane zpět ani zlomek toho, co do systému zaplatí. Maximálně jednu čtvrtinu.
Jak může pomoci česká vláda?
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie umožňuje naší vládě vrátit až zbývající tři čtvrtiny nákladů na povolenky teplárnám a jejich zákazníkům. K tomu však musí vláda schválit nařízení, které stanoví, jaký podíl nákladů se bude vracet a zajistit notifikaci této veřejné sociální podpory u Evropské komise. Dodavatelé tepla pak budou povinni o vrácené prostředky snížit náklad na povolenky v ceně tepla.
Kolik v současné době spotřebujete uhlí a bude vůbec možné ho nahradit?
Aktuálně spotřebujeme v našich provozech zhruba milion tun uhlí ročně. Množství ale postupně klesá a naším cílem je odejít od uhlí do roku 2030. V tomto časovém horizontu jsou v zásadě k dispozici jen tři paliva – zemní plyn, biomasa a odpady. Jiné možnosti pro teplárenství v našich geografických podmínkách nejsou možné, respektive ne v takovém rozsahu.
Jak tedy chcete transformovat svůj byznys, abyste dokázali od uhlí odejít?
Cílem je plně dekarbonizované teplárenství do roku 2050. Možností, jak toho technicky dosáhnout, je několik, ale dnes je obtížné předjímat, které z nich se nakonec v praxi prosadí. Je to komplexní proces, jehož cílem je přehodnocení našeho způsobu výroby i spotřeby a systémový přechod k udržitelnému podnikání i životu. Neexistuje optimální a jednotný způsob, ale bude třeba využít kombinaci několika prvků. Plyn coby fosilní palivo je pouze tranzitní řešení, následně ho nahradí právě biomasa a využití odpadů. Ani to však nebude dostačovat a budou muset přijít jiná řešení. Jaké to budou, nelze v tuto chvíli říci.
Odsiřovací stanice a tkaninové filtry sníží emise oxidů síry a zachytí tuny popílku
Kolik vás transformace stojí?
Za posledních deset let jsme do ekologizace a modernizace našich provozů a sítí investovali deset miliard korun. V nejbližších třech letech investujeme další tři miliardy korun, do roku 2027 to bude více než třináct miliard. Náklady jsou to obrovské a velkou nevýhodou je nejistota trhu způsobená mimo jiné aktuálním nastavením legislativního prostředí. Momentálně tak není vůbec jisté, jestli a jak se nám investice vrátí.
Jak a kde v Česku investujete do zelenější výroby tepla?
Významné investice za posledních deset let proběhly u všech našich zdrojů. Jako příklad můžeme uvést Ostravu, Karvinou a Olomouc, kde jsme investovali do odsíření a snižování emisí dusíku. Investujeme do vysoce účinných kogeneračních kotlů, které nechrlí zplodiny a do technologie, jenž dokáže spalovat vytříděný a nerecyklovatelný odpad bez zatížení životního prostředí. V současné době stavíme kotel na tuhá alternativní paliva v teplárně Přerov, kde budeme od roku 2023 využívat jako základní palivo vytříděný komunální odpad. Dalším klíčovým projektem je ekologizace teplárny v Karviné, tam v následujících dvou letech proběhne částečná plynofikace a v roce 2026 navážeme výstavbou multipalivového kotle na tuhá alternativní paliva. U menších a středních tepláren je prioritou přechod na biomasu. Jako příklady lze uvést teplárny v Mariánských Lázních, Vlašimi, Krnově nebo ve Frýdku-Místku.
Takže se soustředíte hlavně na modernizaci současných tepláren?
Nejen to. Kromě ekologizace velkých zdrojů̊ chceme využívat i moderní alternativní způsoby výroby energií – velká tepelná čerpadla či kogenerační jednotky pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Zaměřujeme se taktéž na velké bateriové systémy a připravujeme například i projekty výroby zeleného vodíku.
