Do cen elektřiny a plynu v Česku se příští rok promítne návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který předpokládá zvýšení regulované složky ceny energií o desítky až stovky procent. Pro domácnosti úřad navrhuje meziroční růst regulované složky elektřiny o 71 procent, u plynu zhruba o 39 procent, ještě výraznější by mělo být zvýšení pro velké odběratele.
Návrh se nelíbí podnikatelským organizacím, chtějí jednat s vládou. Premiér Petr Fiala uvedl, že koncové ceny energií v příštím roce stoupnou oproti letošku maximálně o jednotky procent, poukázal na pokles obchodní složky cen. Právě na ní bude podle analytiků záležet, jak moc si odběratelé připlatí. Za elektřinu očekávají vyšší platby u většiny odběratelů.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší. Konečné rozhodnutí ERÚ vydá na konci listopadu, Fiala připustil možnost úpravy jeho návrhu.
Meziroční nárůst regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti o 71 procent by znamenal zdražení v průměru asi o 1408 korun za megawatthodinu s DPH. Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tak za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4200 korun víc.
U plynu by meziroční nárůst regulované části ceny asi o 39 procent měl znamenat zdražení zhruba o 125 korun za MWh. Pro velké odběratele na hladině vysokého napětí návrh předpokládá meziroční zvýšení regulované složky ceny elektřiny o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. U velkoodběratelů plynu by nárůst měl činit 42,5 procenta.
„Pro naprostou většinu zůstanou ceny energií zhruba na stejné úrovni jako letos, nebo maximálně o jednotky procent vyšší,“ uvedl k návrhu Fiala. Očekává, že nárůst regulované složky se vykompenzuje poklesem u obchodní části ceny. O cenách energií v úterý premiér jednal se zástupci podnikatelských a oborových svazů, podle nichž předběžným odhadem z analýzy návrhu ERÚ hrozí až trojnásobné zvýšení nákladů na energie u některých průmyslových firem.
„Shodli jsme se na tom, že by výše regulované složky energií mohla být možná ještě nižší, než je v současném návrhu Energetického regulačního úřadu,“ podotkl Fiala. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela připomněl, že hlavním důvodem zvýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun.
Hospodářské komoře, Svazu průmyslu a dopravy ani Svazu obchodu a cestovního ruchu se návrh ERÚ nelíbí. Podle podnikatelských organizací vedle ztrojnásobení nákladů tuzemských průmyslových firem na energie může návrh také ohrozit jejich konkurenceschopnost v zahraničí. To následně může vést k opětovnému posílení inflace a růstu cen, například u potravin. Třeba pro Třinecké železárny bude návrh znamenat na základě aktuálních dat meziroční zvýšení nákladů zhruba o šest set milionů korun, uvedla mluvčí hutního podniku.
Návrh kritizuje také opozice. Podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka, který byl v předchozí vládě ministrem průmyslu a obchodu a dopravy, návrh zásadně dopadne na domácnosti i firmy a zcela brutálně na energeticky náročné provozy.
Pro průměrnou domácnost návrh znamená zatížení ročně pět až šest tisíc korun navíc, uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř. Fiala kritiku opozice odmítl. Podle něj mají předchozí vlády zásadní podíl na tom, jaká je v současnosti energetická situace v zemi. „Kdyby se starali o energetickou bezpečnost státu a stavěli nové zdroje, tak bychom v takové situaci jako dnes nebyli,“ řekl. Nynější situace bude podle premiéra trvat ještě minimálně několik příštích let.
Analytici předpokládají, že většina odběratelů v Česku si v příštím roce kvůli chystanému zvýšení regulované složky ceny za elektřinu oproti úvodu letošního roku připlatí. Jak výrazně, bude podle nich záležet na dalším vývoji obchodních cen elektřiny. U plynu by naopak spotřebitelé ve srovnání se začátkem letošního roku měli ušetřit, uvedli. Také podle nich může zdražování oslabit konkurenceschopnost české ekonomiky.
