Celosvětový veřejný dluh se v loňském roce zvýšil o 5,6 bilionu dolarů na rekordních 97 bilionů dolarů (zhruba 2,2 biliardy korun). Uvedla to v úterý Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ve své zprávě rovněž poukázala na rychlý růst veřejného dluhu rozvíjejících se zemí.
V loňském roce činil veřejný dluh rozvíjejících se zemí dvacet devět bilionů dolarů. Jeho podíl na celosvětovém veřejném dluhu se tak vyšplhal na třicet procent, zatímco v roce 2010 činil pouze šestnáct procent.
„Nárůst globálních úrokových sazeb od roku 2022 zvýšil tlak na veřejné rozpočty v rozvíjejících se zemích,“ upozornila UNCTAD.
Vysoké náklady na správu dluhu podle UNCTAD podkopávají schopnost rozvíjejících se zemí financovat klíčové aktivity, například zdravotní péči, vzdělávání a ochranu klimatu.
„Rozvíjející se země nesmějí být nuceny volit mezi správou státního dluhu a poskytováním služeb svým obyvatelům,“ uvedla UNCTAD. „Mezinárodní finanční architektura se musí změnit, aby zajistila budoucí prosperitu lidem a planetě,“ dodala.
Největší veřejný dluh měly v loňském roce podle zprávy Spojené státy, a to přes třicet tři bilionů dolarů. Za nimi následovala Čína s téměř patnácti biliony dolarů. Třetí příčku obsadilo Japonsko, jehož veřejný dluh činil téměř jedenáct bilionů dolarů.
