Obnovitelné zdroje energie měly na celosvětové výrobě elektřiny loni rekordní podíl 30,3 procenta. To bylo o 0,9 procentního bodu více než v roce předchozím. Příčinou je zvýšení kapacit solárních a větrných elektráren, vyplývá ze zprávy, kterou 8. května zveřejnil institut Ember.
Pokles v používání fosilních paliv a emisí v energetickém sektoru je považován za naprosto zásadní pro splnění globálních cílů v oblasti klimatu. Více než sto zemí se na loňském klimatickém summitu COP28 v Dubaji dohodlo na ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Podle institutu Ember by se tento cíl mělo podařit splnit.
Více než polovina celosvětového přírůstku solární a větrné kapacity v loňském roce připadla na Čínu. Celková produkce energie ze slunce pak loni vzrostla o 23,2 procenta a z větru o 9,8 procenta. Výroba elektřiny z vodních elektráren však byla nejnižší za pět let, zejména kvůli suchu v Číně a dalších zemích.
Výpadek produkce vodních elektráren pokryl nárůst produkce elektřiny z uhlí. Hlavní podíl, konkrétně devadesát pět procent, na tom měly čtyři země nejvíce zasažené suchem – Čína, Indie, Vietnam a Mexiko. Produkce elektřiny z fosilních paliv loni stoupla o 0,8 procenta.
Zpráva předpovídá, že pokračující růst obnovitelných zdrojů v letošním roce sníží výrobu elektřiny z fosilních paliv. Ta se na celosvětové výrobě elektřiny bude poprvé od roku 2000, kdy Ember začal tyto údaje sledovat, podílet méně než šedesáti procenty.
„Trvalý pokles ve využívání fosilních paliv v energetice na globální úrovni je nyní nevyhnutelný, což povede k poklesu emisí v tomto odvětví,“ uvádí se ve zprávě.
Celosvětová poptávka po elektřině loni vzrostla na rekordní úroveň. Zvýšila se o 627 terawatthodin, což odpovídá zhruba poptávce Kanady, nicméně v procentním vyjádření vzrostla o 2,2 procenta, což bylo pod průměrem z posledních let. Více než polovinou se na růstu poptávky podílelo pět technologií – elektromobily, tepelná čerpadla, elektrolyzéry, klimatizace a datová centra.
