Zdá se se, že tuhle jízdu je skoro nemožné zastavit. Přitom není skoro slyšet, protože je elektrická. Tesla loňský rok uzavřela rekordními prodeji, tržní kapitalizací přes bilion dolarů a výhledem, že čísla budou dál růst.
Je to jen rok a půl zpátky, kdy se Tesla stala nejhodnotnější automobilkou světa, když přeskočila japonskou Toyotu. V tu dobu byla hodnota Tesly necelých 210 miliard. O půl roku později už to bylo 660 miliard a akciová cesta vzhůru nebrala konce.
Elon Musk se mezitím stal nejbohatším člověkem planety a hodnota akcií Tesly aktuálně atakuje 1200 dolarů, což se blíží listopadovému rekordu, kdy se jedna akcie prodávala za 1243 dolarů. To celou automobilku s přehledem cení na víc než bilion dolarů.
Že už s největší pravděpodobností nejde o nafouklou bublinu, jak se před lety ještě spekulovalo, dokazují stoupající prodeje. Navíc doba, kdy byla automobilka mezi lety 2017 a 2019 kvůli problémům s výrobou sedanu Model 3 krok od bankrotu, jak přiznal sám Elon Musk, už je také pryč. Výroba všech modelů běží naplno.
Rok 2019? 370 tisíc aut. 2020? Půl milionu. A letos 930 tisíc. Jistě, na 900 tisíc aut ve svém nejsilnějším roce 2019 dosáhla Škoda Auto – jenže ta není stoprocentně elektrická a oproti Tesle nemá obsazeno patnáct procent celosvětového trhu s plně elektrickými auty.
Potenciál Tesly je jednoduše obrovský. Kraluje prodeji aut na baterii ve Spojených státech, v Evropě vede například v Norsku, kde poráží Volkswagen, a daří se jí i v Číně, kde ji v segmentu elektromobilů přeskočila jen tamější automobilka BYD.
Daniel Janeček, expert na automobilový trh z poradenské společnosti PwC, ale za růstem hodnoty Tesly jen tvrdá čísla nevidí. „Víc než u jiných společností hrají roli psychologické důvody. Další vývoj bude hodně záležet na celkové náladě na akciových trzích a na tom, jestli se neobjeví nějaký nový externí efekt, který trhy naruší. Analytici očekávají spíše pokračování růstu,“ domnívá se Janeček.
V ten více než dříve věří také shortselleři. Ti významně snížili své pozice, když za poslední dva roky poměr shortovaných akcií klesl z téměř dvaceti na tři procenta. Na druhou stranu Tesla svou hodnotou významně překračuje společnosti, vyrábějící násobně více aut a vydělávající násobně více. Je otázka, jak dlouho může tato obrovská disproporce trvat.
Najít Janečkem zmíněný efekt, který trh naruší v neprospěch Tesly, nebude snadné. Dokazuje to i průšvih z konce roku, kdy se v Číně kvůli technické závadě muselo do servisu svolat 200 tisíc aut a v USA dokonce skoro půl milionu. U sedanu Model 3 za tím stály problémy se zpětnou kamerou a víkem kufru, u luxusnějšího Modelu S pak byla objevena chyba u západky kapoty, hrozící náhodným otevřením během jízdy.
Normálně by se taková zpráva na citlivém akciovém trhu ihned projevila propadem. U Tesly se nic takového nestalo. A nestalo se nic ani poté, co světem prolétla aktuální zpráva, že Tesla poslední den v roce otevřela nové dealerství v čínském městě Urumči, autonomní ujgurské oblasti Sin-ťiang.
K tomu se poměrně tvrdě vyjádřil republikánský senátor Marco Rubio. „Hned poté, co prezident Biden podepsal můj zákon o zákazu dovozu zboží vyrobeného nucenou prací Ujgurů, otevřela Tesla obchod v Sin-ťiangu. Podobně beznárodní (senátor použil výraz ‚nationaless‘, pozn. red.) korporace pomáhají čínské komunistické straně zakrývat genocidu a otrockou práci v regionu,“ uvedl Rubio.
Možná to vypadá, že Elon Musk si z takových poznámek nic nedělá, protože reakce se od zastánců lidských práv dala čekat, ale stoprocentně to nejspíš platit nebude. „Co by mohlo Teslu ohrozit, jsou právě zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou, které se často přelévají i do ekonomické oblasti. Čína je přitom pro Teslu po USA druhý nejdůležitější trh. Zároveň je trhem, kde se prodá nejvíce elektromobilů na světě,“ vysvětluje Daniel Janeček.
Starosti Tesle dělají i další automobilky, které do elektromobility pumpují miliardy dolarů a eur. Zájem stát se světovým lídrem má Toyota i Volkswagen. Aby se tohle přání naplnilo, Toyota je připravená investovat 35 miliard dolarů, což jí má ve výsledku přinést třicítku bateriových modelů. Ještě výrazně víc za elektromobilitu a digitalizaci hodlá utratit druhý zmíněný – koncern počítá s výdejem 86 miliard eur, v přepočtu 2,26 bilionu korun.
„Na druhou stranu, Tesla sama jako svou konkurenci vnímá spíš vozy se spalovacím motorem. Z jejich podílu na celkových prodejích si budou elektromobily ukrajovat čím dál víc, takže prostor pro růst je pořád obrovský,“ dodává Janeček. Když zůstaneme v Česku, podíl prodaných elektrifikovaných aut se tu pohybuje jen kolem tří procent.
Tesla to tedy v budoucnu mít jednodušší nebude, ale může těžit ze svého náskoku, který momentálně má. Má běžící továrny v USA a Číně, další gigafactory na americkém kontinentu se otevře v Texasu a letos snad už konečně začne fungovat i závod poblíž Berlína, který by měl teslami naplno zásobovat na importu pořád závislou Evropu.
I to by mělo cenu akcií když ne posunout výš, tak udržet minimálně na současné vysoké úrovni. Dalším velkým zásekem do fungování automobilky bude stejně tak opakovaně odkládané zahájení výroby a prodeje Cybertrucku, vyhlížené hlavně americkým automobilovým trhem, závislým na obřích pickupech.
Tesla vloni ze svého webu stáhla jeho dříve uvedené konkrétní specifikace, ale poslední zprávy mluví o tom, že když všechno půjde dobře, výroba vozu by se mohla rozjet na konci letoška. Podle neoficiálních zpráv už má Cybertruck milion objednávek a první zákazníci by ho mohli dostat v roce 2023.
