Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o třináct procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků (windfall tax), stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.
„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,“ uvedl Stanjura. Upozornil také, že ve srovnání s loňským rokem, kdy Česko hospodařilo do 21. března v rozpočtovém provizoriu, jsou některé oblasti jako regionální školství, sociální služby nebo věda a výzkum víc předfinancované.
Ve druhé polovině roku Stanjura očekává zlepšení rozpočtového plnění. „Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,“ uvedl ministr.
Ekonom Deloitte David Franče neočekává, že by se letos podařilo plánovaný schodek dodržet. Varoval, že pro ministerstvo financí může být problém udržet celoroční deficit pod 400 miliardami korun. „Dnešní výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii a je potřeba situaci urychleně řešit. Okno pro konsolidaci veřejných rozpočtů se přitom rychle zavírá. Co vláda neprosadí tento rok, již nejspíš neprosadí,“ uvedl.
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta víc. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta víc než loni. Daň z příjmu právnických osob rozpočtu vynesla 34,8 miliardy, o 21,6 procenta víc než před rokem. Na spotřební dani stát získal 33 miliard korun, meziročně o 3,7 procenta méně. Pokles podle ministerstva financí způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu.
Výdaje rostly hlavně kvůli kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.
Kapitálové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 20 miliard na 36,1 miliardy korun. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 13,9 miliardy korun, na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám 4,1 miliardy korun. Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
