Zdražení ropy, jaké svět ještě neviděl. To je prozatím výsledek víkendového útoku teroristů na ropná zařízení v Saúdské Arábii, která vždy platila za největší a stabilní dodavatelskou oázu. Ropa typu Brent, která zajímá Evropu, vystřelila o pětinu, na více než 71 dolarů za barel, a připsala si tak největší denní zdražení v historii.
Není se čemu divit, z globálního trhu vypadla polovina těžby v Saúdské Arábii (5,7 milionu barelů denně), což znamená přibližně pět procent celosvětových dodávek ropy. Země navíc nemůže naplno čerpat ani svoje zásoby, které má připravené právě pro takovéto události. Projděte si otázky a odpovědi, které s aktuální ropnou krizí souvisejí.
Mimochodem, z hlediska obchodníků s ropou se jedná o nejzávažnější náhlý výpadek v dějinách. Svojí závažností překonává výpadek dodávek kuvajtské a irácké ropy, k němuž došlo v roce 1990 v důsledku invaze vojsk Saddáma Husajna právě do Kuvajtu. Ztráta v produkci ropy tehdy odpovídala 4,3 milionu barelů denně.
Proč je výpadek tak vážný?
Sobotní útok nevyřadil pouze aktuální těžbu, ale také obsluhu záložní těžby, kterou Saúdská Arábie drží právě pro případ teroristických útoků, válek nebo přírodních katastrof. Podle Reuters z ní umí produkovat zhruba dva miliony barelů denně. Jinde na světovém trhu přitom tak rozsáhlá záložní těžební zařízení nejsou, protože si je jiné státy nemohou dovolit. Aktuálně tedy v dodávkách chybí zhruba pět procent světové spotřeby. I když zvýší těžbu Kuvajt a Spojené arabské emiráty, nebude to stačit.
Nesnižoval již dříve OPEC schválně těžbu? Nemůže ji teď jen zase zvýšit?
Ano, OPEC těžbu snížil kvůli poklesu cen zhruba o 1,2 milionu barelů za den. Jenže se budeme opakovat – většina z tohoto umělého poklesu stála na lídrovi organizace OPEC, Saúdské Arábii. A ta teď těžbu navýšit nemůže. Nečlenové OPEC, jako například Rusko, jedou téměř naplno, tedy blízko svých těžebních kapacit.
Co třeba ropa z Íránu?
Írán má kapacity, od dubna se jeho dodávky na trh snížily zhruba o dva miliony barelů denně. Jenže zároveň je pod sankcemi amerického prezidenta Donalda Trumpa a to omezuje jeho přístup na trh.
Nemají všechny země významné bezpečnostní zásoby ropy?
Ano, strategické zásoby vyspělých ekonomik jsou značné. USA, Čína, většina evropských zemí mají dohromady stovky milionů barelů ropy uskladněných ve svých bezpečnostních zásobnících. V Česku situaci dobře známe a probírala se při výpadcích ropovodu Družba. Směrnice EU dokonce nařizuje každé zemi mít nouzové zásoby na 90 dní. Česko bylo letos na jaře mírně pod. Jenže zásoby neznamenají, že na trhu s ropou nebude kvůli výpadku těžby velká nervozita. Reuters cituje analytika J. P. Morgan Christyana Maleka, podle něhož může trvat návrat k průměrným dodávkám až pět měsíců.
Co když přijde další útok a výpadek?
Cena půjde dál rychle nahoru. Těžební kapacity byly napjaté už před útokem a další významní producenti na tom nejsou o mnoho lépe. V Libyi je občanská válka, Nigérie také nejede naplno. S rostoucí cenou by mohly více těžit Spojené státy z ropných břidlic, chybí ale zase kapacity na vývoz ropy ze země. Jsou už prakticky naplněné.
Jak se útoky dotknou světové ekonomiky?
Rozhodně nepřicházejí ve vhodný okamžik. Světová poptávka a s ní i ekonomika zpomalují a další obavy živí obchodní válka USA s Čínou. Růst cen ropy tomu rozhodně neprospěje. Navíc to znamená další nejistotu do geopolitiky i světového obchodu. Sluší se připomenout, že největším světovým dovozcem ropy je Čína. Ovšem střední a západní Evropa také není soběstačná. Podle analýzy MMF z roku 2017 znamená výpadek dodávek ropy o 10 procent následné zpomalení světové ekonomiky o 0,1 procenta na další dva roky.
Kdy podraží benzin a nafta v Česku?
Pokud odhlédneme od nutkání čerpadlářů zdražit co nejdříve, což může nastat, je objektivně nutné počítat promítnutím zdražení ropy do českých cen v horizontu zhruba dvou až tří týdnů. S ropou Brent se obchoduje na palivové burze v Rotterdamu v dolarech, takže další tlak na růst českých cen by mohl přijít, pokud by oslabila koruna vůči dolaru. To není v případě prohlubující se krize ať už ohledně dodávek, nebo geopolitického napětí vůbec vyloučené. Česká koruna spolu s dalšími středoevropskými měnami pořád patří do koše „emergency“, tedy rozvíjejících se měn, které v krizi zlevňují.
