Tradiční výrobce pečicího náčiní se z Frenštátu pod Radhoštěm přestěhoval do nového závodu v nedaleké Kopřivnici. Investice přišla na stovky milionů korun.
Remoska díky ní rozšiřuje své portfolio a nový závod je nyní ve zkušebním provozu, který by měl skončit v listopadu. Z Frenštátu se společnost odstěhovala v dubnu a halu prodala.
Její ředitel Petr Vaněček konstatoval, že současná výroba by už ve frenštátských prostorech nemohla fungovat. „Jednak bychom nevyráběli efektivně a také tam nešly vyrábět některé typy výlisků,“ uvedl šéf firmy, které se s příchodem nových společníků v roce 2017 podařilo zvednout obrat téměř na trojnásobek.
Před šesti lety měl podnik obrat zhruba padesát pět milionů korun, loni už to bylo 140 milionů. „Ve Frenštátu jsme byli schopni vyrobit maximálně sedm tisíc remosek měsíčně. Tady jsme schopni vyrobit sedm tisíc remosek týdně,“ vypočítává Vaněček.
Nový závod je automatizovaný a plně digitální, linka sbírá data a odesílá je na velení. „Víme o každém stroji, jakou má kapacitu, jak pracuje, pokud je na něm nějaký prostoj, tak proč nastal. Začínáme konečně firmu řídit na základě dat, a ne na základě pocitů,“ pochvaluje si.
Efektivní využití technologie je podle něj podmínkou pro úspěch v konkurenci asijských a evropských výrobců. „Naším cílem je být v Česku konkurentem výrobců jak nádobí, tak elektrospotřebičů. A věřím, že se nám to ve střednědobém horizontu podaří,“ tvrdí Vaněček.
„Jsme schopni za dva dny vyrobit polotovary na čtyři tisíce remosek při jedné směně. S přijetím lidí na další směny by bylo reálné fabrikou protlačit dvacet tisíc remosek za týden. Otázka je, jaký je pro tento specifický produkt potenciál na trhu,“ řekl ředitel
Remosky se nejvíce prodávají v Česku, na Slovensku, ve Velké Británii a v Německu. Na export putuje okolo čtyřiceti procent výrobků, z toho minimálně polovina do Británie.
„Pak jsou tu země jako Austrálie, Jihoafrická republika a další, kam dodáváme stovky, maximálně nižší jednotky tisíců kusů ročně. Naším cílem je mít více menších trhů než dva velké, abychom dokázali diverzifikovat lokální rizika,“ vysvětluje Vaněček.
Spektrum spotřebičů chce Remoska prodávat nejenom pod vlastní značkou, ale i pod značkami jiných odběratelů. „Máme už podepsáno několik smluv s velkými hráči i v zahraničí, kteří u nás chtějí vyrábět své hrnce pod svou značkou. Rozšířit o ně výrobu je další z cest, jak se stát stabilnější a silnější společností,“ říká ředitel.
Cílem firmy je změnit se ze synonyma pro pečicí mísu ve značku, která vybaví celou kuchyň. S novými produkty chce Remoska zároveň cílit i na mladší věkové skupiny zákazníků.
Do portfolia navíc přidává produkty vyráběné v zahraničí u jiných dodavatelů, které chce výhledově dělat v Kopřivnici: například horkovzdušné fritézy, kontaktní grily nebo rýžovary. Do budoucna pak Remoska chystá i vlastní výzkumné a vývojové centrum.
Remosky se sériově vyrábějí přibližně od roku 1957. Léta probíhala výroba v Kostelci nad Černými lesy u Prahy, ale po pádu komunismu skončila, dokud licenci nezískala firma, která výrobu v roce 1994 přesunula do Frenštátu. V ryze české společnosti Remoska má od roku 2017 většinový podíl karvinský podnikatel Zdenek Sartoris.
