Tulia a Zuri. Exotické názvy patří dvěma turistickým resortům, které na Zanzibaru vlastní Češi. Noc v obou dvou vyjde přinejmenším na deset tisíc korun, přesto mají dlouhodobě plno.
Posledního půl roku jim nahrávalo i to, že Zanzibar bylo jedno mála z míst, kam se dalo vyrazit na dovolenou. Například dlouhodobě oblíbené země jako Thajsko nebo Indonésie s ostrovy Bali a Lombok se z obavy kvůli šíření koronaviru turistům uzavřely téměř neprodyšně. Teď nastala změna i u Zanzibaru.
Plné letadlo klientů cestovní kanceláře CK Fischer, které tam mělo dnes dopoledne odletět, místo ostrova na východním pobřeží Afriky zamíří o den později do Spojených arabských emirátů.
Česká vláda zakázala českým turistům na Zanzibar vstoupit – z obavy ze zavlečení jihoafrické mutace koronaviru do Česka. Ministerstvo zdravotnictví zařadilo Tanzanii, pod niž Zanzibar spadá, na seznam zemí zapovězených Čechům až do 11. dubna.
Na aktualizovaném seznamu je dále Botswana, Brazílie, Eswatini (Svazijsko), Jihoafrická republika, Keňa, Lesotho, Malawi, Mosambik, Zambie a Zimbabwe. Podle odborníků na právo přitom takové nařízení nemá oporu v tuzemských zákonech.
V resortu Tulia začali hned ve čtvrtek ve spolupráci s leteckými společnostmi zjišťovat, co vlastně nařízení vlády v praxi znamená. Jestli do letadla turisty mířící na Zanzibar nepustí jen v Praze, nebo se jim to samé přihodí například i ve Vídni, odkud se na Zanzibar také často léta.
„Máme i hodně zákazníků, kteří jsou Češi, ale žijí v Dubaji a zaplatili si dovolenou u nás. Jestli se to vztahuje na ně, to absolutně netušíme my, ani oni samotní,“ říká generální manažer hotelu Lukáš Šinogl, který krok české vlády hodnotí spíš jako další marketingové rozhodnutí než jako řešení, které by mělo mít nějaké pozitivní dopady na situaci, která v Česku panuje.
„Když se teď zakazuje vstup na Zanzibar, pak nechápu, proč se nezakázal vstup do Velké Británie, když už bylo jasné, že je tam nová mutace viru,“ ptá se šéf resortu, v němž polovinu z šestnácti bungalovů poslední dobou obsazují hlavně Češi a Slováci. Vždy to ale tak nebylo.
„Tím, jak Zanzibar začal být mnohem populárnější, Češi v rezervacích začali vytlačovat hosty odjinud. Poptávky z jiných zemí nám ale chodí pořád, takže teď budou turisté odjinud dostávat přednost. Ve výsledku nám to ztrátu nezpůsobí, ale mrzí nás, že o Čechy přijdeme. Budeme ale věřit, že se k nám zase vrátí,“ doufá Šinogl.
Podobně to vidí i Andrea Knorová, obchodní ředitelka resortu Zuri, kde česká klientela představuje přibližně patnáctiprocentní podíl celkového počtu hostů, kteří se mohou ubytovat v některém z více než padesáti bungalovů.
„Pokryjeme tuto ztrátu hosty z ostatních zemí, kteří na ostrov mohou stále přicestovat. Po hostech z Česka se nám ale bude velmi stýskat a už teď se na ně těšíme,“ říká Knorová. Oba dva podniky nabízí hostům z Česka s rezervací na nejbližší dobu posunutí termínu ubytování a neúčtují poplatky za storno, ale ani jeden peníze za neuskutečněný pobyt rovnou nevrací.
Šinogl z Tulia i Knorová ze Zuri popisují, že na ostrově je z pohledu šíření nákazy covidem-19 situace mnohem lepší než u nás.
„Koronavirus tady je, ale neděje se kolem toho žádná panika. Lidé se testují, lidé se léčí, nemocnice žádné problémy nehlásí. Ve srovnání se situací měsíc dva zpět se vůbec nic nezměnilo,“ popisuje stav přímo z místa Šinogl.
„Díky tropickému podnebí, podstatně nižšímu věku místních obyvatel a zřejmě i jejich přirozenější imunitě je aktuální situace na ostrově podstatně lepší než kdekoliv jinde na světě,“ dodává Andrea Knorová. Českým turistům to ale není nic platné.
Ozývají se i cestovky, které musí z nabídky stáhnout jednu z posledních destinací, kam ještě Češi mohli létat. Například cestovní agentura Invia eviduje u Zanzibaru od podzimu meziroční čtyřnásobný nárůst prodaných zájezdů.
CK Fischer ve čtvrtek obvolávala turisty, jestli jsou ochotni Zanzibar vyměnit za Spojené arabské emiráty, kde stráví stejně dlouho dobu. Pokud někdo odmítne, cestovka mu vrátí peníze zpátky. Čedok pak ztrátu spojenou s novým nařízením ocenil na deset milionů korun – v březnu s ním mělo na ostrov vycestovat 250 klientů, za které už proběhly platby záloh.
Někteří odborníci na právo a mezinárodní vztahy ale upozorňují, že opatření ministerstva zdravotnictví odporuje zákonu o ochraně veřejného zdraví, na které se ministerstvo odvolává.
„Rozumím tomu, že si ministerstvo myslí, že v daných zemích je zvláštní mutace a že se snaží zabránit jejímu vstupu do České republiky. I kdyby ale tyto země byly nebezpečné, stát nemá právo bránit lidem vycestovat,“ řekl ČTK expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál.
Opatření je podle něj nicotné a lze se proti němu účinně bránit u soudu s odkazem na Listinu základních práv a svobod. Opatření zkritizoval také Ladislav Vyhnánek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ze zákona o ochraně veřejného zdraví podle něj jasně plyne, že ochranná opatření se mají provádět na českém území, například formou karantény pro osoby přijíždějící do země.
Rovněž politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík míní, že zákaz vycestovat do konkrétních zemí je za hranou a napadnutelný u soudu.
„Byl jsem tím hodně překvapený. Pochopil bych, kdyby se zakázal příjezd z určitých zemí, ale kdyby se teď člověk rozhodl přestěhovat do Brazílie, tak proč by nemohl,“ konstatuje. Pokud by byl zakázaný příjezd z rizikových zemí, bylo by podle Balíka na každém, jestli se rozhodne vycestovat.
„Takhle mi to ale přijde jako bránění volného opuštění republiky. Navíc je to nevymahatelné. Pokud by člověk odjel třeba do Německa a z Německa do Jihoafrické republiky, tak kdo to zakáže?“
