Otevřeli si restaurace, ale chodili jim tam lidé, tak většině z nich zavřeli dveře. Přestože tím přicházejí o část tržeb, v zahraničí takových podniků pouze pro pozvané hosty každým rokem přibývá. Mohl by takový koncept vzniknout i v českém prostředí?
Existují špičkové restaurace, kde jsou čekací listiny tak dlouhé, že získání rezervace trvá měsíce. A pak jsou restaurace, které mnohdy zaměstnávají ještě známější kuchaře, ale stůl v nich nedostanete, pokud vás majitel nebo šéfkuchař nezná.
„Fungují například v Londýně nebo v New Yorku jako součást privátních klubů, kde host platí za soukromí, komunitu a přidanou hodnotu mimo samotné jídlo. A také za připravený program a další benefity – třeba organizovaný networking,“ říká Luboš Kastner, spolumajitel Skupiny H5, pod niž patří například pražská restaurace Červený jelen.
Právě v New Yorku funguje jedna z nejznámějších privátních restaurací – Rao’s. Tam jídlo podávají od roku 1896 a poté, co v roce 1977 získali velmi pozitivní recenzi v deníku New York Times, zájem o restauraci dramaticky vzrostl.
