skip to main content
Forbes Woman

Revoluce v módě: Saint Laurent končí s přehlídkami, další značky zvažují totéž

3 minuty čtení

Dění okolo koronavirové infekce možná v těchto dnech poprvé naznačuje, že se svět ani některé části světového byznysu do normálu jen tak nevrátí. A možná se do normálu nevrátí už vůbec.

Luxusní francouzský módní dům Saint Laurent, založený v polovině minulého století slavným designérem Yvesem Saint Laurentem, tento týden oznámil, že pro něj současnou pandemií nekončí jen sezona.

Končí s kolotočem přehlídek a celým systémem předem plánovaných fashion weeků úplně, minimálně pro celý letošní rok.

„Pod vlivem současných okolností a vlny radikálních změn, které postihly náš obor, jsme se rozhodli po letech znovu převzít kontrolu nad svým pracovním tempem a zcela přetvořit náš pracovní i kreativní harmonogram,“ uvedl Saint Laurent v revolučním prohlášení prostřednictvím svých sociálních sítí na začátku tohoto týdne.

V něm se módní dům, který patří k hlavním hráčům na světové haute couture i prêt-à-porter scéně, vymezuje proti dlouhodobě nastavenému harmonogramu fashion weeků, v němž každým rokem přibývá počet přehlídek i tlak na kreativní týmy.

Reklama

Koronavirová pandemie teď tento trend na chvíli zcela zastavila. A mnohé módní firmy se toho rozhodly využít po svém – a přenastavit svůj byznys. Saint Laurent je ovšem první, kdo to oznamuje nahlas a zcela veřejně. „Chceme zpomalit,“ shoduje se tým pod vedením kreativního ředitele značky Saint Laurent Anthonyho Vaccarella.

„Nyní více než kdy předtím máme šanci znovu získat svůj vlastní rytmus, nezávislý na mezinárodních harmonogramech. Současná situace znovu legitimizuje hodnotu času,“ vysvětluje tým okolo značky Saint Laurent, který má v plánu své klienty oslovit jiným způsobem, v němž už přehlídky nemusejí hrát hlavní roli.

„Propojujeme se s lidmi po celém světě ve snaze přiblížit se k nim po vlastní ose, v našem vlastním rytmu, prostřednictvím našich vlastních prostředků i komunikačních kanálů,“ dodává Saint Laurent v prohlášení na Twitteru, Facebooku i Instagramu.

„Saint Laurent tak nebude představovat své kolekce v žádném z předem stanovených harmonogramů pro rok 2020. Převezmeme otěže nad naší tvorbou a zahájíme tvorbu nových kolekcí dle vlastních časových plánů, s aktuální perspektivou a vedeni vlastní kreativitou.“

Revoluční prohlášení velkého módního hráče není jen nenápadným a praktickým řešením současné krize, během níž se velké akce přesouvají nejdřív z března na červen, z června pak dále na září a ani tehdy nemají jistotu, že se budou konat v předpokládaném rozsahu.

Londýnský fashion week oznámil, že se v červnu bude konat online.

Ovšem mnohé velké módní domy zvažují totéž, co dal nyní jasně najevo Saint Laurent. Udělat z luxusní módy opět skutečnou „slow fashion“. Nešít místo dvou hned šest nebo osm kolekcí ročně. Zpomalit.

Saint Laurent ve svém revolučním rozhodnutí navíc není sám, má v zádech mocné impérium Kering francouzského miliardáře Françoise-Henriho Pinaulta, s jměním přes 34 miliard dolarů podle Forbesu 27. nejbohatšího člověka světa. To už je poměrně velká síla na to, rozjet širší trend.

Fast fashion je kritizována pro svou rychlost, neudržitelnost, neekologičnost, impozantní tempo, s nímž střídá své kolekce v obchodech. Ovšem takzvaná slow fashion, kam se počítá i luxusní móda, se v posledních letech chovala stejně.

„Módní průmysl je branží s ročním obratem přes jeden bilion dolarů, kde se více než třetina veškerého zboží nikdy neprodá,“ uvádí ve své analýze módního trhu Lawrence Lenihan pro aktuální vydání specializovaného newsletteru Vogue Business. S tím, že 30 procent je jen velmi mírným odhadem. Skutečná realita je zejména ve světě fast fashion ještě zcela jinde. Něco se přešije, většina zboží se však spálí nebo jinak zlikviduje.

Lenihan, který založil a vede poradenskou skupinu Resonance Companies, kritizuje neudržitelnost a nadprodukci módního průmyslu. Mezi jeho klienty přitom patří řada velkých hráčů módního trhu. „Čas změny je právě teď,“ uvádí ve své aktuální analýze.

K tomuto názoru je třeba přidat ještě jeden. Nejde tu o podnikání jako každé jiné. Móda je sice obří, multimiliardový globální průmysl, ovšem víc než kde jinde v módním byznysu rozhodují velké emoce, momentální nálada. A čím dál víc také rychlost. Zničující rychlost.

Ve světě, který namísto prestižních módních časopisů stále výrazněji ovlivňují blogeři a sociální sítě a finanční výsledky víc než kdy předtím závisejí na tom, kolik nových modelů se včas objeví na Instagramu, není mnoho času na kreativitu. Ani na udržitelnost.

Reklama

Málokterý návrhář dokáže zvyšující se tlak bez potíží ustát. Náhlé odchody, propady tržeb, vstup do online byznysu – co se to děje s haute couture?

Když po necelých třech letech práce oznámil Raf Simons v roce 2015 nečekaný odchod z nejžádanější módní židle světa, křesla kreativního ředitele u Christiana Diora, celá branže zůstala v šoku. A ptala se po příčinách. Oficiální tisková zpráva sice hovořila o oboustranně přátelské dohodě a touze Rafa Simonse věnovat se své soukromé značce, ale skutečné důvody byly mnohem vážnější: přepracovanost, obrovský tlak nejen ze strany akcionářů a zákazníků, ale také nových technologií, které celou branži zrychlily.

A taky frustrace. Jestliže dříve se nové modely dostávaly na strany módních časopisů až za několik týdnů po přehlídce a mluvilo se o nich dlouhé měsíce, dnes je přítomní blogeři postují na sociální sítě prakticky v reálném čase. To, co designér předvede na molu dnes, bude zítra passé – a uživatelé Instagramu (a s nimi celý módní svět) budou hladoví po novém nápadu.

„Dřív měli návrháři čas na kreativitu. Vznikaly dvě hlavní kolekce – jaro/léto a podzim/zima. Dnes je všechno jinak. Když musíte dělat šest kolekcí ročně, není čas být tvůrčí,“ svěřil se Raf Simons v jediném rozhovoru, který po svém odchodu poskytl.

„Technicky se to stihnout dá – pořád někdo něco kreslí, pořád se stříhá, pořád se šije, týmy jsou větší, výroba rychlejší. Ale není čas na to, čemu já říkám inkubační doba. Nemohu věci promyslet ani nemám luxus oddálit rozhodnutí třeba o týden, kdy se mi všechno uleží,“ popisoval realitu módního byznysu v 21. století.

Raf Simons, který do Diora přicházel s obrovskou energií a plný nápadů, byl po pouhých třech letech naprosto vyčerpaný. „Můj den byl rozplánován na minuty. Musel jsem být u všeho. Neustále jsem něco nestíhal. Najednou jsem fyzicky cítil nutnost odejít,“ popsal designér zřejmě nejdiskutovanější módní exit roku.

Aktuální vydání magazínu
Bible kapitalisty
Forbes 10/2020

Lidé v oboru moc dobře věděli, o čem Raf Simons mluví. A s postupujícím tlakem na udržitelnost se o tom všem mluví v posledních letech čím dál víc.

Přesto má jen málokdo odvahu jako první vystoupit z kolotoče přehlídek a pojmout své prezentace klientům jinak, než je po dekády zavedený zvyk.

U Saint Laurenta teď tu odvahu sebrali. Uvidíme, zda se přidají i další. Znamená koronavirus opravdu revoluci v módě? Možná. Třeba prožíváme slovy Charlese Dickense právě teď ty nejhorší i ty nejlepší časy. Každá krize je přece příležitost. Příležitost ke změně.

Reklama
Reklama