Otřesy na trhu se vzácnými zeminami nutí firmy i vlády k hromadným nákupům a drahým technologickým řešením. Tyto suroviny jsou klíčové pro všechna průmyslová odvětví od zemědělství přes obranu až po vesmír. Potenciál leží pod zemí i v Česku.
Největší producent i spotřebitel. Tuhle výjimečnou pozici si užívá Čína na trhu se vzácnými zeminami. Čína samostatně ovládá trh s podílem kolem 70 procent, Asie a Pacifik pak mají dohromady dokonce k 87 procentům. Vzácné zeminy jsou nepostradatelné ve strategických oblastech, jako je elektromobilita, energetika, letectví či obranné systémy. Čínskou dominanci ale chtějí kvůli nestabilnímu geopolitickému napětí rozbít jak odběratelé, tak potenciální producenti.
Logická obava těch, kteří bez vzácných zemin nemohou vyrábět, je, že Čína v rámci obchodních válek s USA v jednu chvíli „utáhne kohoutky“ dodávek. Alternativy totiž za trhu v tuto chvíli neexistují. Velcí průmysloví hráči – jako německý zbrojní obr Rheinmetall i automobilka BMW – si proto berou inspiraci z Japonska.
Jedním z uvažovaných plánů je zřízení státní agentury po vzoru japonské organizace JOGMEC. Ta by fungovala jako centrální uzel úzce spolupracující se soukromými obchodními domy. Jejím hlavním úkolem by bylo zajistit páté největší ekonomice světa stabilní dodávky nerostných surovin, ropy a zemního plynu.
Japonsko se totiž už jednou ocitlo v situaci, které se dnes obávají firmy jako Rheinmetall či BMW: v roce 2010 Čína svým obchodníkům zakázala vývoz vzácných zemin do Japonska.
Právě dvě zmíněné německé firmy mimo jiné nyní tlačí na tamní vládu, aby dodávky vzácných zemin zajistila podobným způsobem. Bez kovů a minerálů jako gallium, germanium nebo antimon by zkolabovala výroba baterií a magnetů pro elektromotory či motory do stíhaček.
Globální trh se vzácnými zeminami je odhadován na zhruba sedm miliard dolarů. Čína je na tomto trhu sice největším producentem, ještě větší podíl si ale uzurpuje na zpracování vzácných zemin: kolem 80 procent. U prvků jako dysprosium či terbium má v rafinaci Čína prakticky monopol.
Evropské vlády a výrobci mají s Čínou podobnou zkušenost jako Japonci. Číňané jim už loni v listopadu ukázali, že i oni se mohou ocitnout v hledáčku jejich obchodních zákazů. Peking se tehdy nakonec uvolil a pozastavil některé blokační mechanismy až do listopadu 2026. Na německou vládu tlačí celá automobilová lobby skrze svou organizaci VDA, zbrojaři zase skrze svou BDSV a strojírenství skrze VDMA a ZVEI.
Ve hře je i možnost, že by agenturu financovali sami průmyslníci s tím, že by si v ní federální německá vláda ponechala podíl. Podle insiderů z průmyslu by celková investice do projektů měla vyjít na několik stovek milionů eur.
Podle studie z pera analytické společnosti Adamas Intelligence by mělo během následujících pěti let spustit provoz 33 nových producentů vzácných zemin napříč Evropou, Afrikou a Austrálií. Japonsko jde tak daleko, že začíná získávat vzácné zeminy samo nákladně z mořského dna v hloubce přes šest tisíc metrů.
V roce 2011 objevilo Japonsko naleziště vzácných zemin nedaleko neobydleného atolu Minami Torišima, vzdáleného skoro dva tisíce kilometrů od jihovýchodně od Tokia. Po čínském oznámení o opětovném zpřísnění vývozního režimu vzácných zemin minulý měsíc Japonci své snahy o podvodní těžbu ještě zrychlili.
Mimo Čínu je nejvýznamějším producentem australsko-malajský Lynas, který si loni došel pro finanční injekci ve výši jedenácti miliard korun a hodlá rozšiřovat australský důl Mount Weld. V Americe je dominantním hráčem společnost MP Materials, která provozuje důl Mountain Pass v Kalifornii. Do jediného těžebního a zpracovatelského závodu v Severní Americe investovalo napřímo 400 milionů dolarů i americké ministerstvo obrany.
To není ostatně jediný krok administrativy Donalda Trumpa tímto směrem. Takzvaný Projekt Vault, tedy trezor, má vytvořit strategickou zásobu kritických minerálů v celkové hodnotě dvanácti miliard dolarů. Má sloužit pro potřeby civilních výrobců automobilů a elektroniky.
Nejcennějším prvkem je momentálně neodym, který představuje zhruba čtyřicet procent hodnoty celého trhu. Pro průmysl je nepostradatelný: nejsilnější permanentní magnety na světě se vyrábějí ze směsi neodymu, železa a boru. Technologii založenou právě na magnetech využívá 94 procent trakčních motorů. Klíčový je i pro větrnou energetiku, offshorové větrné turbíny produkující mezi deseti a dvanácti megawatty potřebují mezi 600 až 1000 kilogramy magnetů na jednu jednotku.
Cena neodymu vzrostla loni o padesát procent a vůbec celý trh se vzácnými zeminami zaznamenával cenové výkyvy v rozmezí 35 procent.
Podobně významné je i dysprosium. Dysprosium je přidáváno do už zmíněných magnetů, aby ustály i vysoké teploty. Kromě toho je ale klíčové třeba pro naváděcí systémy raket či radary. Terbium je klíčové pro technologii sonarů či LED osvětlení, cer se používá v katalyzátorech a při leštění skla, bez skandia se neobejdou kovové slitiny pro letectví. Ve výčtu by šlo samozřejmě ještě dlouho pokračovat.
Český potenciál
Velmi specifické a křehké dodavatelské řetězce jsou samozřejmě tématem také pro český průmysl.
Pro silný automobilový průmysl představují vzácné minerály a kovy klíčové materiály pro magnety v ABS systémech, senzory polohy klikové hřídele, motorky pro elektrické ovládání oken a sedadel či ovládací ventily pro airbagy a předpínače bezpečnostních pásů.
Průkopníkem využít vzácných zemin byl na začátku minulého století Leo Moser z legendární karlovarské sklárny Moser. Jejich přesné receptury k barvení bezolovnatého křišťálu zná dodnes jen velice málo lidí. Slavné skloviny Moseru jako alexandrit, heliolith, eldor, beryl nebo rosalin vznikly díky příměsím neodymu, ceru, preseodymu nebo erbia.
Stejně tak využívá sklárna Preciosa lanthan pro výrobu skel s vysokým indexem lomu, což jsou skla používaná následně v mikroskopech a měřicích přístrojích. Pomocí ceru zase skla leští a zajišťuje tak třeba perfektní rovinnost skleněných ploch či optických čoček.
Česká geologická služba ve svých výročních zprávách dlouhodobě upozorňuje, že v Česku jsou sice predikovaná ložiska vzácných zemin, ale současná omezení v legislativě by jejich těžbu téměř znemožnila. Většina nalezišť se totiž nachází na chráněných krajinných územích.
Jde především o Cínovec se světově významným ložiskem lithia, území Chvaletice-Trnávka s odkalištěm po těžbě pyritu a manganu a také okolí Příbrami a Stráže pod Ralskem, kde se nachází hlušina po těžbě uranu. Tam je zase pro změnu potenciál pro výskyt skandia a lanthanu.
Loni v březnu získaly status strategického projektu EU čtyři záměry, které by na území Česka měly těžit a zpracovávat lithium a mangan. Cílem ministerstva průmyslu a obchodu je vytvořit u nás centrum pro zpracování bateriových materiálů a magnetů.
