Pod jeho vedením se jeden z největších tuzemských zpracovatelů kuřecího masa obratově vyšvihl z miliardového obratu na více než trojnásobek. David Bednář v byznysu sází na automatizaci a investice do technologií – a v osobním životě na disciplínu. Ta ho ostatně dovedla až na kulturistický Olymp.

Vzhledem k oboru, jemuž zasvětil posledních čtrnáct let, by se hodi­lo napsat, že vstává se slepicemi. Jenže pravda je taková, že David Bednář vstává ještě mnohem dřív. „Každý den ve tři ráno, jsem tak zvyklý,“ překvapuje. „Ráno mám v kanceláři klid a udělám nejvíc práce,“ dodává.

Přináší to výsledky. Drůbežářský závod Klatovy, tuzemská dvojka ve zpracování kuřecího masa, má aktuálně roční obrat ve výši 3,5 miliardy korun a ziskovost EBITDA okolo 200 milionů. Když v roce 2010 Bednář nastupoval, obrat byl přibližně miliardový.

„Myslím si, že jsme firmu docela posunuli. Výsledky to potvrzují,“ říká CEO klatovské­ho závodu s hrdostí v hlase. „Rozvíjíme se, sázíme na nejmodernější technologie. Navíc mě moje práce baví. Obnáší spoustu povinností a zodpovědnosti, ale je pestrá, nikdy neděláte to samé,“ dodává Bednář, který má k oboru blízko i jakožto absolvent oboru technologie potravin na brněnské Mendelově univerzitě.

Robotizace za miliardu a půl

V Klatovech měsíčně vyprodukují dva tisíce tun kuřecího, k tomu z něj vyrobí dalších 650 tun masných výrobků. „Nedílnou součástí zpracování je dnes automatizace a robotizace. Snažili jsme se opravdu hodně zainvestovat, za posledních deset let přibliž­ně miliardu a půl. Proto se nám dramaticky zlepšila produktivita.“

Jinak to podle Bednáře už ani nejde. „Když nemůžete sehnat kvalitní pracovní sílu, automatizace a robotizace pomůžou,“ vysvětluje. „U nás to v praxi znamená třeba nové roboty na vykosťování stehen, stroje na ještě přesnější kalibrace. Cílem je maximální efektivita,“ popisuje.

„V příštích letech chceme investovat do technologií, které ještě zlepší kvalitu opracování kuřat, a díky tomu budeme moci rozšířit naši porcovnu o nové typy modulů. Právě porcovna je srdcem naší firmy.“

CEO a majitel jako sehraná dvojka

DZ Klatovy patří západočeskému podnikate­li Josefu Velíškovi. „Jsem hrozně rád za náš styl řízení. Nejsme v korporátu, není mezi námi deset stupňů vedení, takže jako firma můžeme jednat rychle a operativně. V před­stavenstvu si dohodneme plán i investice na další rok a mým úkolem je, abychom pak s týmem plány splnili,“ říká Bednář.

Pro ilustraci dodává, jak vypadá bezpro­střední investiční výhled. A reaguje tím i na nedávné výtky vládních politiků o tom, že čeští potravináři mají nadměrné zisky a měli by své produkty zlevňovat.

„Trochu jsme ztratili povědomí o tom, jak se vlastně zvířata na maso chovají, jak pečlivě se vykrmují a co všechno u toho musíme dodržovat. V Klatovech zpracujeme dvacet pět milionů kuřat za rok, neustále investujeme do farem. Jedna hala pro čtyři­cet tisíc kuřat včetně technologie stála ještě nedávno kolem třiceti milionů korun. Chtěli jsme jich postavit osm, ale dva roky jsme čekali na stavební povolení. Mezitím ceny vyskočily tak, že budeme nakonec stavět čtyři haly za 200 milionů. Zainvestujeme do nich kompletní roční zisk.“

Aby v Klatovech snížili náklady, stavějí na farmách mimo jiné fotovoltaické parky. „Ale nejde zdaleka jen o soláry. Také zateplu­jeme a snažíme se zúročit odpadní teplo. Dobře víme, že ceny za elektřinu a plyn už nikdy nebudou jako před energetickou krizí,“ vysvětluje Bednář.

Zvýšit soběstačnost

A komplikace vidí i jinde než jen v rostou­cích cenách. „V Česku se teď znovu omezují dotace, i proto klesá soběstačnost, když je v Unii mají všichni ostatní. Oslabu­jeme tím vlastní konkurenceschopnost. V zemědělství a potravinářství jsme oproti ostatním zaspali, zejména proti Polsku,“ míní šéf DZ Klatovy.

Změnit se to snaží i v roli člena předsta­venstva Potravinářské komory. „Spousta států pochopila, že má smysl soustřeďovat se na potraviny. Nemůžeme spoléhat na to, že je vždycky dovezeme,“ upozorňuje a jako příklad uvádí pandemii koronaviru, kdy zavřené hranice zamezily importu.

„V globalizovaném světě nikdy nebude soběstačnost stoprocentní, ale měla by se blížit alespoň šedesáti nebo pětašedesáti procentům. V určitých oblastech, jako jsou ovoce, zelenina nebo vepřové maso, už na takovém podílu soběstačnosti nebudeme nikdy. A kuřecí také bohužel zásadně klesá,“ dodává.

Na jednom z možných řešení se prý shod­ne s celou českou podnikatelskou sférou, od IT sektoru až právě po potravináře – situaci s nedostatkem kvalifikované pracovní síly by zlepšil pružnější povolovací proces pro pra­covníky ze zahraničí. A také lepší promýšlení pravidel.

Arnie by taky neuhnul

Bednář ví, že změny nepřijdou okamžitě, ale je na to dobře připravený i díky tomu, co ho nejvíc zaměstnává mimo byznys. Je vášni­vým kulturistou a ve svém sportu se podíval na samý vrchol možného: loni na prestižní soutěži Mr. Olympia, kterou v minulosti nej­více proslavil Arnold Schwarzenegger, získal v amatérské kategorii stříbrnou medaili.

„Zadařilo se,“ usměje se nad fotkami s maximálně vyrýsovanými svaly. „Tou soutěží jsem svoji pomyslnou kariéru ukon­čil, ale kulturistika mě toho každopádně naučila hodně. Musíte mít v hlavě srovnané, co chcete. Nic neokecáte, nemůžete uhnout ani doleva, ani doprava. To se pro mana­žerskou práci hodí. Kdo dělá věci napůl, v životě nebude na nejvyšší úrovni.“

A mimochodem, za jeho úspěchem je prý spousta kuřecího masa. „V kulturistice je strava osmdesát procent úspěchu. Žádné prášky ani doplňky ji nenahradí,“ podotýká.

Po splnění kulturistického snu si už našel novou motivaci. „Začaly mě hodně bavit bo­jové sporty, mám trenéra na box a budeme přecházet do MMA. Sice mi bude padesát, ale když se srovnám s mladými kluky, jsem na tom skvěle,“ uzavírá s úsměvem muž, který se stejnou energií hodlá bojovat i za svůj byznys.