Rok 2025 přinese řadu legislativních novinek, které se dotknou osobních financí, daní, důchodů i podnikatelů. Zvýšení záloh pro OSVČ, změny v paušální dani, nové limity pro osvobození příjmů z cenných papírů a kryptoaktiv či valorizace dálniční známky – to je jen část z připravovaných změn. Přečtěte si, na jaké další se připravit.
OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné si v roce 2025 připlatí na zálohách. Minimální měsíční zálohy na odvody pro Českou správu sociálního zabezpečení se zvýší z 3852 korun na 4759 korun. Živnostníci s hrubým ziskem do úrovně průměrné mzdy tak zaplatí na zálohách o 907 korun více než v předchozím roce.
Minimální zálohy na zdravotní pojištění vzrostou méně, a to o 175 korun. Od nového roku budou živnostníci platit 3143 korun měsíčně, což odpovídá 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. Zálohy pro zdravotní pojišťovnu se platí zpětně – novou sazbu tedy budete hradit pojišťovně v únoru. Minimální záloha je splatná vždy do osmého dne následujícího měsíce.
Paušální daň pro 2025 stoupne v základní variantě na celkem 8716 korun měsíčně. Živnostníci a další OSVČ, které se pro paušální daň dobrovolně rozhodnou, si tak oproti předchozímu roku připlatí 1218 korun měsíčně. V ostatních dvou pásmech zůstane paušální daň stejná jako letos.
Daně
Od ledna 2025 se chystají další významné změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Ačkoli jsou některé z těchto změn stále v legislativním procesu, většina z nich má plánovanou účinnost od 1. ledna 2025.
Od 1. ledna 2025 budou příjmy z prodeje cenných papírů (a případně kryptoaktiv), pokud splní tříletý a pětiletý časový test u podílů ve společnostech, osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob až do výše čtyřiceti milionů korun na poplatníka v daném zdaňovacím období.
„Pokud úhrnná výše příjmů přesáhne zmíněnou částku, budou od daně z příjmů osvobozeny pouze částečně, tedy jen v rozsahu, který nepřevyšuje oněch čtyřicet milionů korun,“ vysvětluje Lenka Nováková, daňová poradkyně KPMG.
Zdanitelné příjmy pak bude možné snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení ve výši, které odpovídají poměru, v jakém tento příjem přesahuje částku čtyřiceti milionů korun.
Dle pozměňovacího návrhu k zákonu o daních z příjmů by od 1. ledna 2025 mělo dojít k zavedení možnosti osvobození příjmů fyzických osob z prodeje kryptoaktiv, které v současnosti podléhají zdanění zpravidla jako takzvaný ostatní příjem. Osvobození by mělo vycházet z podobných principů jako osvobození u příjmů z prodeje cenných papírů.
„Prvním z nich je hodnotový test pro osvobození příjmů z prodeje kryptoaktiv, pokud úhrn hrubých příjmů z takových prodejů nepřesáhne částku sto tisíc korun za zdaňovací období. Druhým by byl tříletý časový test držby kryptoaktiva bezprostředně před prodejem. Toto osvobození by se nemělo vztahovat na kryptoaktiva, která jsou nebo byla v obchodním majetku poplatníka, a to do tří let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,“ vysvětluje novinku Simona Zahradníčková, daňová poradkyně KPMG.
V případě tříletého časového testu má být osvobození limitováno do výše čtyřiceti milionů korun hrubých příjmů za zdaňovací období, společně v celkovém úhrnu příjmů z prodejů cenných papírů a podílů ve společnostech.
Dary a daňové úlevy
Pozměňovací návrh novely zákona o opatřeních v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, který míří do třetího čtení v Poslanecké sněmovně, prodlužuje platnost daňových úlev až do roku 2026.
„Rozšíření okruhu uznatelných darů, včetně těch na podporu Ukrajiny, zůstane v platnosti. Zvýšený odpočet darů do výše třiceti procent základu daně bude platit pro všechny druhy darů, což umožní aplikaci i na dary související s povodněmi. Tyto změny přinášejí nové možnosti a povinnosti nejen pro daňové poplatníky, ale i pro plátce daně (zaměstnavatele), a proto je důležité se s nimi seznámit a připravit se na jejich implementaci,“ zmiňuje Zahradníčková.
Dohody o provedení práce
Plánovaný režim „oznámených dohod“ u dohod o provedení práce (DPP), který měl platit od ledna 2025, bude pravděpodobně zrušen. „V rámci poslaneckého návrhu novely zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů byl podán pozměňovací návrh na zrušení plánované úpravy. Z údajů získaných z povinného ohlašování dohod zatím vyplynulo, že by se objem mzdového plnění bez plateb pojistného výrazně nezměnil,“ vysvětluje důvod Nováková.
A upřesňuje, že daná právní úprava by podle důvodové zprávy k poslaneckému návrhu naplňovala stanovené cíle pouze nepatrně a vzhledem k tomu, jak velkou změnu by tato právní úprava znamenala v postupech zaměstnavatelů i správních úřadů, jeví se jako vhodnější ji v tuto chvíli zrušit a počkat na statistické údaje z evidencí DPP za delší časové období.
Ohlašovací povinnost DPP zavedená od července 2024 zůstane zachována. Srážková daň z DPP se bude od ledna 2025 uplatňovat, pokud poplatník nepodepíše prohlášení k dani a jeho hrubý měsíční příjem z DPP nedosáhne limitu rozhodného pro účast na nemocenském pojištění (to je 25 procent průměrné mzdy), který bude v roce 2025 činit 11 500 korun.
Akciové plány
Zdanění zaměstnaneckých akciových a opčních plánů se pravděpodobně vrátí k režimu platnému do konce roku 2023, s možností odsunu okamžiku zdanění.
„Od ledna 2024 se zaměstnavatelům značně zkomplikovala administrace zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, protože okamžik zdanění se v mnohých případech posunul do budoucna. Odvody pojistného začaly tento posun reflektovat až od 1. července 2024, protože se v původním návrhu odklad odvodů opomněl.
„Změny v okamžiku zdanění ztížily nejenom sledování samotného momentu zdanění těchto příjmů, ale měly zásadní vliv například také na otázku zamezení dvojího zdanění příjmů v zahraničí,“ konstatuje Zahradníčková a dodává, že podle projednávaného poslaneckého návrhu by se postup odložení zdanění uplatnil pouze tehdy, pokud by zaměstnavatel oznámil správci daně do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy zaměstnanec podíl či opci nabyl, že si přeje okamžik zdanění odložit.
Návrh upravuje nejen postup zdanění do budoucna, ale také zpětně rok 2024, pro nějž by se posun okamžiku zdanění finálně uplatnil pouze tehdy, pokud zaměstnavatel informuje správce daně o tomto úmyslu do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti novely.
V opačném případě by se ke zdanění příjmů u zaměstnance mělo přistupovat stejně jako do konce roku 2023, tedy ke zdanění by mělo dojít v měsíci nabytí podílu nebo převoditelné opce nebo uplatnění nepřevoditelné opce, pokud je povinnost příjmy zdanit v měsíční mzdové agendě, či ve zdaňovacím období, kdy došlo k nabytí/uplatnění podílu nebo opce, pokud zaměstnanec příjmy daní až v rámci daňového přiznání.
Zaměstnanecké benefity
Od ledna 2025 bude platit nový limit pro osvobození zdravotních zaměstnaneckých benefitů poskytovaných v nepeněžní formě, tedy pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, a to do výše průměrné mzdy za kalendářní rok, která pro rok 2025 činí 46 557 korun.
Tento limit pro osvobození se bude sledovat samostatně vedle limitu pro ostatní volnočasové benefity, který je stanoven ve výši poloviny průměrné mzdy za rok.
Důchody
Od ledna 2025 dojde ke zvýšení všech typů důchodů, včetně řádného a předčasného starobního důchodu, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího. Zvýšení se bude skládat z 260 korun v základní složce důchodu a 0,6 procenta v procentní složce důchodu.
Výchovné ve výši 503 korun na dítě (po valorizaci) se bude i nadále vyplácet penzistům s jedním nebo dvěma dětmi až do konce roku 2026. Po tomto datu by mělo být výchovné nahrazeno fiktivním nebo rodinným vyměřovacím základem. Pro penzisty se třemi a více dětmi však výchovné zůstane zachováno i po roce 2026.
S účinností od ledna 2024 dojde ke zvýšení redukčních hranic, což povede k vyšším vypláceným dávkám. Toto zvýšení se ale dotkne především osob s vyššími příjmy, tedy těch, které mají měsíční hrubý příjem nad 41 tisíc korun.
V posledních letech dochází k postupnému zvyšování hranice pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění, což se projevuje i u rozhodného příjmu. Tento příjem, který určuje minimální výši příjmu pro pojištění, se v roce 2022 pohyboval na úrovni 3500 korun měsíčně. V roce 2023 došlo ke zvýšení na 4000 korun a pro rok 2025 se očekává další nárůst na 4500 korun.
Minimální vyměřovací základ pro nemocenské pojištění pro OSVČ je nastaven na dvojnásobek této částky, což v roce 2025 znamená částku devět tisíc korun. S navýšením této hodnoty vláda v rámci konsolidačního balíčku také zvyšuje sazbu pro výpočet minimálního pojištění z 2,1 procenta na 2,7 procenta. To znamená, že minimální měsíční záloha pro OSVČ na nemocenské pojištění se v roce 2025 zvýší z loňských 216 korun na 243 korun.
Od ledna budou mít nárok na ošetřovné také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a pracovníci na dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ), pokud jsou plátci nemocenského pojištění.
Ostatní
Od nového roku se bude cena dálniční známky určovat podle valorizačního mechanismu, který zohledňuje změny v délce dálniční sítě a výši inflace. Pro rok 2025 bude cena roční známky pro osobní automobil se spalovacím motorem činit 2440 korun.
Od 1. ledna 2025 se plánovalo zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, přičemž občané měli nově platit také za svá chytrá zařízení. Tyto změny však od nového roku nenastanou, protože návrh zákona se stále nachází v legislativním procesu. Konečná podoba zákona může být ještě upravena pozměňovacími návrhy. Součástí návrhu je několik pozměňovacích návrhů. Například aby se poplatky nevztahovaly na původně plánovaná chytrá zařízení (mobil, tablet apod.).
Poplatky za rozhlas a televizi by měly vzrůst o 25 korun měsíčně. Zároveň by se měla zavést automatická valorizace, která by probíhala každoročně k 1. červenci, pokud součet inflace od posledního zvýšení poplatků překročí šest procent.
Od ledna se totiž zásadně změní systém doplatků za léky. Zdravotní pojišťovny už nebudou lidem vracet přeplatky za léky jako dosud. Místo toho pacienti zaplatí méně hned v lékárně.
