Asijská velmoc podstupuje největší vlnu veder a sucha za posledních šedesát let. Kvůli neobvykle vysokým teplotám vysychají v Číně vodní plochy a lidé čelí nedostatku pitné vody i statisícům hektarů zničené úrody.
Situace se negativně odráží také na dopravě a energetice a dopady pociťují domácí i zahraniční výrobci, kteří se uchylují k přerušení provozu. Právě nedostatek vody se v současnosti jeví jako největší problém.
Nejzasaženější region Čchung-čching podle čínské státní televize CCTV zaznamenal až šedesát šest vyschlých řek ve čtyřiatřiceti okresech.
Řeka Jang-c’-ťiang, třetí největší na světě a nejdelší v Asii, je zdrojem pitné vody pro zhruba 400 milionů obyvatel Číny a zásadní trasou pro čínskou i globální lodní dopravu. Momentálně jí však protéká polovina vody oproti průměru za posledních pět let, což značně ztěžuje lodní přepravu i zajištění pitné vody.
Hladina vody klesla na tak nízkou úroveň, že odhalila tři šest set let zatopené buddhistické sochy. CNN s odvoláním na čínská média uvedla, že sochy pocházejí z období dynastií Ming a Čching.
Jihozápadní provincie S‘-čchuan, která je důležitým výrobním centrem, z vodní energie získává až osmdesát procent elektřiny. Kvůli extrémnímu horku se potýká s jejím nedostatkem a úřady proto v oblasti nařídily uzavření všech továren.
Dočasně zavřely své závody i nadnárodní společnosti Toyota, Tesla nebo Foxconn a velká města v rámci úspor omezila pouliční a další městské osvětlení. Teploty v některých oblastech již druhý měsíc přesahující čtyřicet stupňů Celsia a podle čínských úřadů způsobily škody za zhruba 400 milionů dolarů. Předpověď počasí nicméně nevypadá příznivě ani na září.
Úřady se proto snaží přivolat déšť i takzvaným „setím“ mraků, spočívajícím ve vstřikování malého množství jodidu stříbrného do ovzduší, kde díky své vlhkosti vytvoří kondenzující částice, které ztěžknou a promění se ve srážky. Země setbu mraků využívala například už v roce 2008 k ovlivnění počasí před Letními olympijskými hrami v Pekingu.