Jak se Česko popralo s dalším náročným rokem ovlivněným pandemií? Forbes.cz oslovil přední české ekonomy s dotazem, jak by jedním grafem nejlépe charakterizovali vývoj české ekonomiky v uplynulém roce. Dnes odpovídá hlavní ekonom Patria.cz Jan Bureš.
Velkým překvapením roku 2021 bylo zaostávání Německa za evropským „jihem“. Německo nakonec v uplynulém roce rostlo pouze o 2,7 procenta. A to je výrazně méně, než se očekávalo na počátku roku (až o čtyři procenta) a především výrazně méně než země jižního křídla eurozóny.
Itálie podle našich odhadů v roce 2021 rostla o 6,2 procenta a Francie dokonce o 6,7 procenta. Částečně je to díky hlubším propadům „jižních“ ekonomik v roce 2020, které automaticky vytvořily prostor pro rychlejší oživení v roce 2021.
To ale rozhodně není celá pravda. Do značné míry je to i příběh slabého německého průmyslu (jak potvrzuje přiložený graf).
Průmysl celkově nezaznamenal v Evropě příliš úspěšný rok. V roce 2020 byl přirozeným tahounem oživení, zatímco rok 2021 se nesl ve znamení hromadících se problémů s nedostatkem vstupů, nedostupnou logistikou a drahými energiemi.
Průmyslové ekonomiky jako Německo nebo Česko tím pádem byly v nevýhodě. A mezi průmyslovými ekonomikami byly nejvíce zasaženy ty, které mají nejsilněji zastoupen nejvíce „zkoušený“ sektor automotive. V odvětví automobilové výroby totiž 80 až 90 procent podniků hlásilo ke konci roku 2021 výpadky v subdodávkách.
Je proto rozdíl, pokud tvoří automotive na HDP okolo deseti procent jako v Česku, pět procent jako v Německu nebo okolo jednoho procenta jako v Itálii. Italský průmysl má naopak výraznější podíl potravinářského a textilního průmyslu, kde hlásila problémy s nedostatkem vstupů jen čtvrtina podniků.
I proto vyvázl italský nebo francouzský průmysl z roku 2021 s daleko „menšími šrámy“.
