Krize na trhu s ropou, kterou vyvolaly dopady americko-izraelské války s Íránem, se ještě zdaleka v plné míře neprojevila, naopak je teprve na začátku. S odkazem na rozhovory s více než třicítkou expertů z odvětví to uvedla agentura Bloomberg.
Problém je hlavně v tom, že nelze dostat na světový trh ropu z Blízkého východu, tedy z oblasti, která je klíčovým zdrojem této suroviny. Asie už se potýká s nedostatkem paliv; Evropu to nejhorší podle expertů teprve čeká.
V rozhovorech s obchodníky s ropou a plynem, manažery, makléři, přepravci a poradci se v posledním týdnu stále opakovalo jedno sdělení: svět ještě pořád plně nechápe závažnost situace.
Mnozí to přirovnávají k ropnému šoku ze sedmdesátých let a varují, že uzavření Hormuzského průlivu hrozí ještě větší krizí. Průlivem za normálních okolností prochází asi pětina ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), s nimiž se ve světě obchoduje.
ropný šok a embargo z roku 1973
K ropnému šoku dochází, když poptávka po ropě převýší její nabídku (ať už z jakýchkoliv důvodů).
Na podzim 1973 země OPEC záměrně snížily těžbu ropy a vyhlásily embargo na její vývoz do zemí podporujících Izrael během Jomkipurské války – především do USA a Nizozemí.
Cena ropy vyskočila ze tří na dvanáct dolarů za barel během jediného roku. Svět byl tehdy na blízkovýchodní ropě závislý mnohem víc než dnes – Západní Evropa z ní pokrývala 80 procent své spotřeby, Japonsko dokonce přes 90 procent.
Následoval hromadný krach firem, masová nezaměstnanost, finanční krize a inflace, které ukončily dlouhé období poválečné prosperity. Recese odeznívala až do začátku osmdesátých let.
„Je mi jasné, že pokud tato krize potrvá déle než tři nebo čtyři měsíce, stane se z ní systémový problém pro celý svět,“ řekl na konferenci CERAWeek v Houstonu generální ředitel společnosti TotalEnergies Patrick Pouyanné.
„Nemůžeme mít dvacet procent ropy, která se globálně exportuje, uvězněných v Perském zálivu, a dvacet procent kapacity LNG zablokovaných, aniž by to mělo nějaké důsledky,“ dodal Pouyanné.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) označila současnou situaci za největší šok v dodávkách ropy v historii. Problémy trvají už měsíc a za tu dobu cena ropy Brent vzrostla asi o šedesát procent. V pondělí dopoledne se dostala nad 115 dolarů za barel.
Nejhorší je situace v Asii
V Asii už dochází k poklesu spotřeby paliv, jejich hromadění i přídělovému systému. Nedostatky hlásí například Thajsko či Austrálie; letecké společnosti omezují lety a některé země snižují export ropných produktů. Očekává se, že problémy se v následujících týdnech rozšíří do Evropy a Latinské Ameriky.
Analytici i firmy zároveň upozorňují, že dopady přesahují energetický sektor. Ropa a plyn jsou klíčové pro výrobu plastů, chemikálií či hnojiv. Jejich nedostatek tak může zdražit široké spektrum zboží, od potravin až po průmyslové výrobky.
Podle expertů bude v případě dlouhodobého výpadku nutné výrazně snížit globální spotřebu energií. To by si vyžádalo další růst cen, který by omezil ekonomickou aktivitu a mohl urychlit strukturální změny v energetice.
